Padesátka pane Svěcený. Co vy na to?

No, já si tohle vlastně ani neuvědomuji. A když tak jen trošku, a to kvůli té spoustě přátelů, kteří mi přišli poblahopřát. A to je na tom všem to nejhezčí. Přišli, protože chtěli. Tohle když člověk cítí, tak má fajn pocit po těle. Jsem moc rád, že v dnešní době skoupé na pozitivní energii, skoupé na atmosféru a chvíle, kdy si lidé mají co říci, v době, kdy se lidé spíše odcizují, najednou zjišťuji, že na tom světě není člověk sám. A že má přátele. Takové přátele, kteří třeba i z velké dálky přijeli pro to, že chtěli. Ne kvůli tomu, že museli. Tenhle pocit mne hřeje. Padesátiny jsou pro mne určitým momentem, kdy se na chvilku zastavím a podívám se na to, co je třeba v tomhle životě ještě stihnout.

A co je třeba stihnout ještě letos?

Mne teď vycházejí nová cédečka, na dosah jsou vánoční koncerty. Kromě Štědrého dne hraji vlastně pořád až do 26. prosince. Takže žádný odpočinek. Na všechny koncerty se strašně těším. Já vlastně žiju koncertem, to je prostě moje.

Potvrdíte jako mnozí, že vánoční koncerty mívají jinou atmosféru?

To rozhodně potvrdím. Jsem přesvědčen, že koncerty v této roční době mají neopakovatelnou atmosféru. To vám jsou tak krásné chvíle, že se to těžko popisuje. A ty letošní Vánoce jsou okořeněné ještě těmi mými padesátinami.

Dnes slavíte, už zítra ale balíte a míříte za hranice, že?

Přesně tak. Ve středu (včera – pozn. red.) odlétám do Kodaně, kde odehraji dva koncerty. Pak zamířím do Stockholmu. Následně se vracím do Čech a na Moravu, kde je obecenstvo, které miluju. Tady mne čeká řada koncertů. Prostě moji domácí. Já se tady u nás prostě cítím nejlépe. Bez těchto lidí bych nikdy neměl ten dobrý pocit, jaký zažívám právě teď.

Co byste popřál panu Svěcenému k padesátinám?

Zdraví. Nic jiného. Je to sice klišé, ale co si budeme povídat, zdraví je základ ke všemu. Naprosto zásadní základ. Takže bych mu popřál pevné zdraví. A taky, aby si od příštího roku ujasnil priority. Aby občas měl čas na spaní. Já budu muset opravdu začít přemýšlet, kde lehce ubrat, abych zvládal nápor, který teď mám. Zájem publika mne moc těší, ale zdraví je jen jedno. A tohle si musím připomínat stále častěji. Musím myslet na zadní kolečka. Panu Svěcenému tedy kromě zdraví přeju dobrou časovou koordinaci, a to od 1. ledna.

Prozraďte, co chystáte se svojí dcerou, rovněž výbornou houslistkou, Julií?

Právě nám vychází společné cédéčko, na nějž jsme natočili slavné dvojkoncerty Antonia Vivaldiho a Johanna Sebastiana Bacha. Vedle toho vychází Julii první samostatné cédéčko. V jejích šestnácti letech to je moc pěkný počin. Mám z toho velkou radost. Na příští rok chystáme koncertní turné. Ten projekt pojme skladby, které zatím u nás nebyly nikde natočené a na koncertech je nikdo dosud nehrál. Více neprozradím. Já si myslím, že v lednu budu moci říci více, protože mezi vánočními svátky začneme na projektu pilně pracovat. Takže příští rok určitě mne spolu s Julií uslyší publikum hrát častěji.