Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lucie Bílá: Je třeba se smát, nosit lidem radost

/VIDEO/ Třináct písní včetně dvou duetů (s písničkářkou Radůzou a s Honzou Toužimským z Arakainu) nabízí na svém novém vánočním albu Bílé Vánoce II. zpěvačka Lucie Bílá. Mnohé z nich zazní i na jejím prosincovém turné.

24.11.2017
SDÍLEJ:

Věřím, že nové písničky potěší jak dospělé, tak i děti. Některé jsou veselé, jiné smutnější, vystihují širokou škálu nálad, které se k Vánocům pojí. Mojí nejoblíbenější je Marie, zda víš. Když jsem ji zpívala, musela jsem si dělat přestávky, citově jsem ji neustála. Ale to je v pořádku, tak to má být. Krásný text k ní stejně jako k dalším osmi napsala Radůza, s níž jsem si navíc zazpívala duet Marie a svatá Anna. Jsem jí za spolupráci vděčná, myslím, že nám fakt funguje,“ říká Lucie Bílá.

I Radůza vydává vánoční album. Je obdivuhodné, že měla čas na psaní textů i pro vás…
Mám pocit, jestli jsem se jí náhodou nějak nevnutila. Prostě jsem jí jednoho dne zavolala a oslovila ji s nabídkou. A ona mi přinesla texty jako na zlatém podnose. Mám za to, že vlastní desku měla v té době hotovou, a tak si ke mně „odskočila“. Ale jak se říká když chcete, aby někdo něco rychle zařídil, tak to zadejte tomu, kdo neví, kam dřív skočit. Já jsem na tom stejně mám toho strašně moc, a proto hodně stihnu.

Radůza tím, jak je talentovaná, během chvilky udělala něco úžasného. Napadá mě teď přísloví Pavla Vrby. Jednou jsem se ho ptala, jak zvládl za jeden den otextovat melodii, a on odpověděl: „To jsem netextoval den, ale celý život. V těch textech jsou myšlenky a prožitky.“ I Radůza patří do kategorie zpěvaček, které už vědí, o čem život je, že to není žádná bžunda. Ale chvála Bohu za to.

Líbí se mi i duet s Honzou Toužimským Zvon volá nás.
Mám ráda propojené věci. Nejen, že jsme s Radůzou zjistily, že jsme vzdálené příbuzné, které si skvěle rozumí, podobně to mám i s Honzou. Známe se z doby, kdy jsme hráli v muzikálu Excalibur on krále Artuše a já královnu Ginevru. Od té doby jsme kamarádi. Potkáváme se spolu na jevišti s Arakainem, už dvakrát jsem ho pozvala na mé vánoční turné a letos pojede potřetí, protože jeho přítomnost mi dělá hezky.

Kluci z kapely ho mají také rádi, já si navíc rozumím s jeho ženou Káťou, jsme prostě taková rozvětvená rodina. A na základě našich vztahů vznikla i písnička Zvon volá nás. Myslím, že je další ozdobou CD, Honza je dobrý hudební autor.

Autorská je i Řekněte dětem… Napsal ji klavírista a hudební dramaturg alba Petr Malásek s textařem Václavem Koptou. Nepletu se, když řeknu, že máte ke každé z těch písniček nějaký příběh?
Mám, třeba písničku Seznam vánočních přání jsem před sedmi lety, kdy jsme připravovali moje první vánoční album, vyřadila. Stejně tak jsem to udělala i letos. Říkala jsem si, že je taková komplikovaná, zamotaná… No ale Petr Malásek mi sdělil, že nám bude jedna věc chybět. Zavolal Vaškovi Koptovi, který jel zrovna vlakem, kde během chvíle napsal nádherný text k písni Řekněte dětem…

Petr pak doma sedl a okamžitě na něj napsal melodii. Když mi celý příběh, jak se písnička teprve včera narodila, vyprávěl, odpověděla jsem mu, aby k ní nahrál základy. Hned jsem ji přijela nazpívat. A jak jsem měla dobrou náladu z dokončeného CD, najednou mě napadlo že bychom na něj dali i Seznam vánočních přání? Já to nechápu. Jsou to nevyzpytatelné cesty, po kte- rých si ta píseň našla cestu k lidem. Vylouplo se z ní něco moc milého a jsem ráda, že to dvojí vyhození přežila. Teď si zaslouží pochvalu.

Někteří, co už album Bílé Vánoce II. slyšeli, říkají, že je lepší než to první. Jak jej vnímáte vy sama?
Myslím, že ve dvou směrech je „dvojka“ lepší. Jednak je díky několika písničkám víc pro děti, je laskavá, hravá, nese v sobě víc radosti. A navíc se dotýká vztahu maminky a dítěte. „Jednička“ se oproti ní nesla víc v duchu tradičních a lety prověřených vánočních skladeb.

Hodláte všechny novinky zazpívat i na turné?
Původně jsme měli v plánu, že do programu zařadíme čtyři z nich, ale to já nevydržím, takže jich bude asi deset. Chci vlastně zpívat skoro všechny, protože jsou moc hezké.

Vaše turné obsáhne Česko i Slovensko, co o něm řeknete?
Někdo se mě ptá, jestli budou vrcholem dva pražské koncerty 13. prosince v Hudebním divadle Karlín, ale není to tak, i když to tam mám moc ráda. Podle mě bude vrchol 17. prosince v našem krásném kulturáčku v Otvovicích, kde máme taky dvoják. Je to pro mě velká srdcovka, protože mám pocit, že právě tam jsem nejplatnější. Tam je moje láska, tam jsem začínala na jevišti, tam se cítím opravdu neskutečně. Hlavně mě vždycky dostane plný sál. Pokaždé si tam říkám tady měly být nějaké sklady? To ani náhodou.

Jak se snažíte váš kulturák „rozjet“, jste mluvila už minule. Musíte mít radost.
Jsem šťastná, že se to povedlo. Mám skvělého provozního, tři výborné kuchařky v hospůdce, samotná kuchyň vypadá jako z komiksové lodi… A hlavně se nám s kamarádkami daří produkovat pravidelné Neděle s Lucií, což jsou besedy s lidmi, které mám ráda. Naposledy u nás byla Marta Kubišová… Rekonstrukce mi bude trvat trošku déle, nejsem zase až tak bohatá, abych si mohla vyskakovat, ale stojí to za to. Je to krásná věc, která mě neskutečně naplňuje.

Dvacátý slavík by mi udělal také dobře, ale to by bylo jen tak, že by se to hezky počítalo. I těch devatenáct, co mám, je pro mě neuvěřitelná věc. Z dálky to může vypadat, že je to všechno takové až filmové, pohádkové. Ale ono to takto ve skutečnosti není. Člověk se nepohybuje jen v kytkách a krásných šatech, nechodí si pro ceny. Samozřejmě, že za tím je i pěkně nepříjemná druhá strana mince.

O tom se vám ale asi bavit nechce… Přes všechno, co jste přestála, jste „normální“.
Normální jsem, je to tak správně. Pravda, občas si například všimnu, že se lidem přede mnou třesou ruce, a když najednou získají pocit, že jsem velký kamarád, tak si dovolí. Ale pak mě ztratí, protože mám své hranice, kam se nesmí.

Jsme u Vánoc, máte je ráda?
Je to moje nejmilovanější období. Dům mám vždycky hlavně zvenčí plný světýlek, líbí se mi krásně připravený štědrovečerní stůl a hlavně se těším, že můžu rozdávat dárky. Dávám je často a někdy jsem tím už asi protivná, ale o Vánocích je to dovolené, takže jsou pro mě vlastně takové alibi. Mám je ráda i proto, že jsou časem nových začátků.

Stiháte třeba i péct?
To ne. Klidně se přiznám, že jsou věci, které stihnout nemůžu. Až do 23. prosince budu lítat po koncertech, ale pak mám až do 10. ledna volno. A to věnuju jenom svým blízkým, sobě a zvířátkům, která mám.

Když nepečete, děláte krásné ozdobné andílky…
Vyrábím je během jízdy v autě, nebo u televize když někdy potřebuju úplně vypnout, dívám se na něco laskavého, milého a dělá mi to dobře. Stejně jako pocit, že svými výrobky přináším radost i ostatním. Třeba za výdělek z růženců jsem v kostele v Podunajských Biskupicích, který má asi 700 let, nechala opravit pět set let staré malby. Myslím i na lanškrounský kostel. Peníze za andílky zase přispěly na bezbariérové vozidlo pro Alzheimer centrum v Zátiší.

Je ta jejich výroba složitá?
Jde o nápad a pak o trpělivost. Už to mám vychytané – napřed udělám nožičky, pak na ně navlíkám další komponenty. A když mám andělíčků hromádku, připravím si šňůrky na krk, které mi taky dají trochu práci. Jediné, co dovoluju svým kamarádkám, je, aby malé verze andělíčků navlékaly na řetízek a uložily do krabičky. Jinak nic. Každý z nich je moje práce, neuměla bych lhát – jednak by to na mě bylo poznat a navíc by mě to netěšilo.

V poslední době jste pracovala nejen na vánočním CD, připravovala jste se i na hlavní roli v muzikálu Sestra v akci v karlínském divadle. Mám pocit, že vám skvěle sedí, jako na tělo. Cítíte to také tak?
No, myslela jsem si to o Carmen a předtím o Johance z Arku, každý muzikál má něco do sebe. Když jsem hrá- la Boženu Němcovou, mělo to pro mě takovou hloubku, že jsem se z toho málem nevzpamatovala ještě druhý den. Strašně mě tehdy těšila pochvala pana režiséra Bednárika, že nic silnějšího ode mě neviděl. Nevím, jestli je to věkem, nebo prožitky, ale už se nemůžu dívat na horory, umírat na jevišti, nebo když, tak velmi rychle jako Carmen, abych to nemusela moc prožívat.

Myslím, že teď je třeba se smát a nosit lidem radost, protože doba je samozřejmě složitá, politika je taková, jaká je, mám pocit, že jsme hodně zapomněli na to, co se v této zemi kdysi dělo. Takže už si ani nevážíme úžasného prostředí a možností, které máme, jsme na sebe navzájem zlí. Já jsem se ale rozhodla, že se budu jenom hihňat, dělat lidem andělíčky, rozčilovat je tím, že je objímám, a že budu hrát laskavé věci, komedie.

Což Sestra v akci splňuje…
Karlínskému divadlu jsem věrná, takže mám tu příležitost vybírat si role, jeho vedení si mě rozmazluje. Jeli jsme se na to představení podívat do světa a hned jsem říkala to je ono! Je krásné a veselé, mám z něj radost, stejně jako z faktu, že muzikál není jenom o mně, ale i o dalších postavách. Mí kolegové jsou v něm skvělí.

Pravda, chybí mi v něm nějaká zásadní písnička, kterou bych třeba mohla prezentovat v rámci svých vystoupení, ale to bych vlastně mohla říci i o Carmen a dalších titulech. Tenhle kus je víc o hraní, o pohybu, coby zpěvačka mám příležitost měnit hlas i polohy, takže se dostatečně vyřádím. Myslím, že ten, kdo ho uvidí, bude ho milovat. A na co jsem pyšná že v něm hrají modlitební knížky z mé sbírky a růžence, které jsem dělala.

Žádá si váš hlas zvláštní péči? Jak se o něj staráte?
Říkám, že moje hlasivky jsou můj nejlepší kamarád, a Petr Malásek zase to, že moje hlasivky jsou nejlepší kamarád nás všech. Kdyby- chom mohla, tak si je vyn- dám a dám jim pusu, protože díky nim přežívám životní karamboly a kotrmelce. A co s nimi dělám? Napřed se rozezpívávám. Mám techniku, kterou používám, abych jim neublížila. Dnes už neblbnu, jako před třiceti lety, kdy jsem měla obrovský fond a řvala jsem jako pavián na lesy. Tehdy jsem to neměla úplně pod kontrolou. Teď si užívám a vím, že je hrozně důležité spát a mít psychickou pohodu, čehož je ale těž- ké docílit, protože při tomto povolání nemůže být člověk moc vyrovnaný. A kdybych i byla, nemohla bych pak ze sebe vydávat emoce. Takže to se mnou občas tříská i v životě, to je jasné.

A když to s vámi tříská opravdu hodně, co s tím?
Zkouším na to různé finty. Ne, že bych se naštvávala, ale někdy uvěřím okolí, médiím, různým „zlobrům“, co jsem to vlast- ně zač. To pak musím rychle zapomenout. Někdy to ale není vůbec jednoduché, protože jak chodím po světě s otevřeným srdcem, do něhož se líp strefuje, nejsem vždycky ve střehu a někdy mě to prostě šokne. Takže se většinou naštvu na sebe, že se nechám. A někdy funguje sednout si s kamarádkami ke stolu, navzájem si připravit dobré jídlo a povídat si o holčičích věcech, anebo jít do kostela s kamarádem knězem a zazpívat si, zavřít se a dělat andělíčky, podívat se na seriál, miluju Teorii velkého třesku, nebo to vykřičet na jevišti…

Tak ať vám zítra ten dvacátý Slavík padne…
Upřímně, vůbec nejsem soutěživý člověk, mě nebaví ani Člověče, nezlob se. A navíc si myslím, že v naší kategorii je tolik lidí prvních, co nikdy první nebyli. Tu cenu bych rozdala všem a pak bych ji zakázala. Až po tom dvacátém, samozřejmě…

Autor: Gabriela Kováříková

24.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


Britská premiérka Theresa Mayová
1 9

Dohoda s EU o brexitu je stále možná, prohlásila Mayová

Patriarcha Bartoloměj I.
3 5

Ruská pravoslavná církev přerušila kontakty s Konstantinopolí. Kvůli Ukrajině

AKTUALIZOVÁNO

V Lysé nad Labem hoří výrobní hala. Hasiči vyhlásili třetí stupeň poplachu

/VIDEO/ V Lysé nad Labem vypukl v pondělí večer požár v areálu nábytkářské firmy Kovona. S plameny bojují desítky hasičů. Situace se zhoršuje, hasiči zvýšili stupeň poplachu na třetí ze čtyř možných, informovala Česká televize. Na místě se propadají stropy. 

Rozhádaná ČSSD, nová Škoda Scala a propad SPD v Bavorsku: Vteřiny dne

Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Kdo nahradí Štěcha? Adepti na předsedu Senátu jsou čtyři

Vedení Senátu zůstane pětičlenné. Budou jej tak jako dosud tvořit předseda a čtyři místopředsedové podle principu poměrného zastoupení. Na dnešním večerním jednání ve Waldštejnské hospodě v sousedství Senátu se na tom shodli představitelé nejsilnějších senátních stran - ODS, STAN a KDU-ČSL. 

Obě Koreje spojí silnice i železnice. USA jsou znepokojeny

Severní a Jižní Korea se shodly na zahájení prací na propojení obou zemí železnicí a silnicí, pracovat by se mělo začít na přelomu listopadu a prosince. Jedná se tak o významný úspěch ve sbližování obou Korejí, které jsou od roku 1953 stále ve válečném stavu. Spojené státy ale nad dohodou vyjádřily znepokojení.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Komunální volby do zastupitelstev obcí 2018 (5. a 6. října 2018)
Seznam kandidátů, jak se volí v komunálních volbách, zpravodajství, výsledky komunálních voleb 2018 a přehled možných koalic v zastupitelstvu vaší obce. Volby do magistrátu a zastupitelstva krajských měst (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, České Budějovice, Jihlava, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Liberec, Zlín)

Senátní volby 2018 (1. kolo 5. a 6. října 2018, 2. kolo 12. a 13. října 2018)
Aktuální složení Senátu, seznam kandidátů do Senátu, výsledky senátních voleb 2018 pro volební obvody: Sokolov, Chomutov, Rokycany, Domažlice, České Budějovice, Praha 12, Praha 4, Praha 8, Praha 2, Litoměřice, Teplice, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Benešov, Chrudim, Náchod, Svitavy, Třebíč, Břeclav, Brno-město, Prostějov, Šumperk, Opava, Ostrava-město, Karviná, Vsetín, Zlín.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT