„Všichni jsou to kamarádi – lidé z jednoho kraje, s mnoha z nich úzce spolupracujeme. Vlasta Redl byl svého času členem Fleretu, Karel Vágner nám pod hlavičkou své firmy vydával desky, Bolek Polívka jako ‚valašský král‘ nesmí chybět, s Frantou Segradem se kamarádíme od doby, kdy jsme hráli ve filmu Děda. Velice jsem si ho oblíbil – nedávno vydal jedno z nejlepších CD vůbec. Nesmím zapomenout na kluky z Pozdního sběru, se kterými jsme jeli dvouleté turné po hradech a zámcích, ti v Lucerně budou také. Stejně jako Zuzana Šuláková, dcera naší dlouholeté zpěvačky Jarmily, která převzala po své zemřelé matce 'štafetu'. Podobá se jí nejen zjevem, ale i hlasem. Valašský kroj musí na pódiu být,“ říká kapelník Zdeněk Hrachový.

Během oslavného koncertu podle něj zazní jak starší, tak i zbrusu nové písně z aktuální desky Fleretu Všecko bude, jejíž název vyjadřuje optimisticky znějící pohled do budoucna, zároveň poukazuje na hodně používanou repliku, která je vytesaná do kamene na Pálavě na Tabulové hoře. „Jde o naše v pořadí šestnácté řadové album, natočili jsme ho opět v ostravském studiu Českého rozhlasu, kde se cítíme velice komfortně,“ podotýká Hrachový.

Posluchači na CD najdou deset skladeb a jeden bonus – jsou mezi nimi klasické „flereťárny“, jako Trnky sú trnky nebo Z kterej do kerej, ale i rocková skladba Našů linků či punková klasika Eště to funguje. „Všechny písničky jsme už měli ohrané či vyzkoušené na koncertech, takže ve studiu všechno fungovalo. Myslím, že Všecko bude je jedna z našich nejlepších desek – možná i bigbítových. Začali jsme holt jako folkaři a skončíme jako rockeři. Trochu bych ten náš vývoj připodobnil ke kapele Toto, jejíž nedávný koncert v Praze jsme si nenechali ujít. Když se během večera vraceli do svých starých muzikantských časů, byly v nich známky country a folku. A na závěr stejně v jejich tvorbě převážil bigbít, což je to nejlepší.“

Za zmínku stojí, že se Fleret v Lucerně představí naposled ve stávající sestavě – bubeníka Davida Filáka pak nahradí nový, Rosťa Koplík. „Neodchází z důvodu, že bychom se nějak nepohodli. David jen prostě dospěl k závěru, že problémy se zády, která má, ho v bubnování hrozně omezují. Kolikrát jsme při koncertu viděli, jak bolestí trpěl,“ sděluje Hrachový. Od nové bubenické posily si slibuje, že se Fleret možná ještě víc

posune do ‚tvrdších sfér‘. „Ukázalo se navíc i to, že výborně zpívá. Takže teď už máme v kapele čtyři hlasy – všechny jsou skvělé, tudíž si s nimi budeme více hrát. S muzikou už nemusíme, tam jsou naše kvality zřejmě. Máme ve skupině ty nejlepší hudebníky z Moravy,“ usmívá se kapelník, který je na poslední desce výhradním autorem skladeb. „Textaře máme dva – Libora Myslivečka a Jana Mrlíka, jsou úžasní. Loni mi dali tolik krásných nových textů, že se mi na ně hudba psala hned, na první dobrou. Čím to? Také se ptám - řekl bych, že pohodou, kterou zažívám. Stres jsem ze života vytěsnil,“ doplňuje.

A jaké písně nesmí na koncertu Fleretu rozhodně chybět? „Jednoznačně Zafúkané, bez něho to nejde. Než abych lidem vysvětloval, proč už tu písničku hrát nebudeme, raději ji dáme. Nemáme s tím žádný problém – tím, jak se složení kapely čas od času obměňuje, změníme i aranžmá našich stálic‘, takže nás nijak nenudí. Navíc si u nich hlasově oddechnu, protože je lidé zpívají sami, já jim jen diriguju. Taky by se nelíbilo, kdybychom nezahráli skladby Čistá jak Vizovice nebo Kurnik šopa… To je jasné. Jsou to takové naše 'značky',“ dodává Hrachový.