Léta šedesátá: Karel Gott v kanadském Motrealu - rok 1967

NA STARTU. Od chvíle, kdy si Karla Gotta všimli zakladatelé divadla Semafor Jiří Suchý a Jiří Šlitr, stoupala jeho hvězda raketově vzhůru. S novým, dynamickým týmem, který tvořili bratři Štaidlové a skladatel Karel Svoboda, vyrazil mladý talent do světa, aby zjistil, jak si stojí v konkurenci těch nejlepších z nejlepších. „Vzpomínám si na koncert v Monte Carlu v červnu 1964. Francouzi v hledišti mi dali tehdy pocítit chlad a ironii - zpěvák z východního bloku,“ líčil zpětně s úsměvem.

Na světové výstavě Expo ’67 v kanadském Montrealu však už slavil jednoznačný úspěch. „Odpovídal na všechny otázky, mile, prostě, a výborně se zhostil své role hvězdy,“ napsal o něm Le Petit Journal. Ve své domovině se čerstvá star objevovala jen občas, aby vyprodala pražskou Lucernu a znovu zmizela do jiného koutu Evropy. Vrcholem bylo Gottovo angažmá v lasvegaském hotelu Frontier. „Z Las Vegas jsem přijel tak rozezpívaný, roztančený a roztočený, že jsem se setrvačností nemohl v Praze dlouho vzpamatovat,“ přiznal po návratu do šedivého Československa. 

Léta sedmdesátá: Karel Gott v Německu

NA DVOU ŽIDLÍCH. S koncem zlatých šedesátých Gottova sláva nepohasla. Dál prodával bezkonkurenční množství desek v Německu a Sovětském svazu, učinil i pokus oslovit americké publikum to když firma Apon v USA vydala elpíčko Karel Gott With Love From Prague. Britský hudební magazín Music Week ho vyhlásil českou hvězdou roku (polskou hvězdou se stal Czesław Niemen a švédskou ABBA). V Londýně se Zlatý slavík sešel s Johnem Lennonem a v Praze si zazpíval s virtuosem Josém Felicianem. V kinech měl premiéru muzikál Ladislava Rychmana Hvězda padá vzhůru s Karlem v hlavní roli Švandy. V únoru 1977 se stal zasloužilý umělec Gott jednou z hlavních tváří Anticharty. 

Léta osmdesátá: Karel Gott v Německu v roce 1983

STÁLICE. V roce 1981 byla Gottovi předána Zlatá deska Supraphonu za milion alb exportovaných do zahraničí a Polydor vydal dvojalbum z jeho hamburského koncertu. O rok později zemřel Karlův otec. „Oba rodiče zemřeli před Vánocemi,“ vzpomínal Gott smutně. „Později jsem měl pocity viny. Sice jsem jim připravil příjemné stáří, ale kolikrát mě hryže svědomí, když si vzpomenu, jak mi táta vyčítal, že se ode mě nic nedozví. Chtěl, abych si k nim někdy sedl a vyprávěl jim o svých turné v Německu, v Americe nebo v Japonsku. Mrzelo ho, že ze mě nic nedostane, že se o mně dozvídají pouze z novin.“

Rok 1986 přinesl zpěvákovi Zlatou jehlici Polydoru za 20 let úspěšné spolupráce (před ním ji získal Herbert von Karajan a Leonard Bernstein) a platinovou desku Supraphonu pro nejprodávanějšího interpreta v dějinách československého gramofonového průmyslu. V roce 1987 se Gott zúčastnil mezinárodního fóra Za svět bez jaderných zbraní a za přežití lidstva v Moskvě. Spolu s ním do SSSR na pozvání Michaila Gorbačova dorazili Miloš Forman, Yoko Ono či Graham Greene. 4. prosince 1989 zpíval Gott s Karlem Krylem českou hymnu zaplněnému Václavskému náměstí. S kontroverzním nápadem přišel zřejmě Václav Havel. 

Léta devadesátá: Karel Gott v roce 1994 v Cologne

DRUHÁ MÍZA. Po převratu v roce 1989 se muzika Karla Gotta nestala věcí minulosti, jak se mnozí domnívali. Na druhé straně propásl možnost „updatovat“ svůj zažitý styl. Stačilo přesadit ho do jiného hudebního prostředí, dát si větší práci s aranžemi, výběrem repertoáru a kapely. Gott ale „zůstal svůj“, jak o tom zpívá v jedné písni. Se vším dobrým i zlým, co k tomu patří. Kdysi se kupříkladu mluvilo o možnosti, že by nahrál album pod producentským dohledem Ivana Krále. Skupina Lucie tak učinila, stejně jako nestor české populární scény Jiří Suchý. V obou případech šlo o značný umělecký úspěch. Gottovi údajně spolupráci s někdejším sidemanem Patti Smith a Johna Calea rozmluvil jeho tehdejší impresário František Janeček.

Určitý pokus však Mistr přesto učinil na albu Když muž se ženou snídá z roku 1992, kde se obklopil o poznání mladšími autory a hráči v čele se skladatelem titulního hitu Pavolem Haberou. Další písničky mu napsali Janek Ledecký a Ondřej Soukup. V první skladbě dokonce nazpívala vokály Ivana Chýlková. Deska se ve své době stala nejprodávanějším nosičem Supraphonu. Stále výrazněji se také Gott profiloval v roli malíře (viz snímek pořízený roku 1994 v Kolíně nad Rýnem). 

Po roce 2000: Karel Gott po roce 2000

PROCHÁZKA ŽIVOTEM. „V noci se často několikrát probudím a vždycky si raději vyzkouším, jestli hlas ještě funguje,“ svěřil se Karel Gott k stáru. „Teprve když se přesvědčím, že je to v pořádku, mohu spát dál. Několikrát v životě se mi totiž stalo, že jsem se v pohodě uložil k spánku, ráno vstal, chtěl něco říct do telefonu a zjistil, že je hlas úplně pryč.“

V roce 2004 se mnohonásobný zlatý a český slavík znovu utkal s vlastním stínem na desce Můj strážný anděl, kde neváhal přezpívat například písničku Vázat se, stoupat z pera Oskara Petra. Ten stojí jak za melodiemi skupiny Marsyas, tak za nejlepšími kousky Davida Kollera a spol. „Jakmile ta písnička zazněla, hned mi začala evokovat rockově bluesové, a přitom melodické zpívání z konce šedesátých let, které jsem měl rád,“ pochvaloval si veterán domácí scény.

Historik Zdeněk Lukeš o něm hned zkraje nového tisíciletí řekl, že je zombie, na což Gott reagoval písničkou Už pohřbili mě stokrát na text Michala Horáčka. „Jsem starý zručný zombie, mám výcvik z Abbey Road,“ zpívá v ní. „Už pohřbili mě stokrát a já jsem stokrát vstal, a bude-li co zpívat, tak budu vstávat dál.“ V poslední etapě svého života si Karel Gott splnil pár velkých přání například nahrál album lidových písní. Jeho posledním mediálním úspěchem byl duet s dcerou Charlotte Ellou v písni Srdce nehasnou z letošního května.