Už od mládí si zamiloval zpěváka Karla Gotta. Proto také začal Ústečan Jiří Suchánek sbírat vše, co se české popové hvězdy týká. Nyní se může pochlubit takovými raritami, jako jsou oranžové desky Zlatého slavíka vydané v Rusku nebo jedna z mála dochovaných šelakových desek s vůbec první audionahrávkou Karla Gotta.

Informaci o smrti svého velkého idolu přijal včera se smutkem. „V posledních letech byl často nemocný a s touto špatnou zprávou se dalo počítat, přesto jsem si to nepřipouštěl a zasáhlo mě to,“ uvedl Suchánek s tím, že si udělá vzpomínkový večer. Pustí si slavné písničky, podívá se na videa a prohlédne fotografie.

A má z čeho vybírat. Doma má totiž většinu toho, co od Gotta vyšlo – elpíčka, kazety, CD i DVD. Jejich počet jde do stovek kusů. Nechybí mu ani plakáty, podpisové karty, články z časopisů nebo pohlednice. „Pro mne bude žít Karel Gott dál, zůstalo po něm neuvěřitelné množství krásných písniček,“ dodal sběratel, který dnes pracuje v knihařství.

Slavná kariéra Karla Gotta začala s úvodem 60. let, do toho se v roce 1964 narodil Jiří Suchánek a hned měl jasno – ten charismatický pěvec bude jeho idolem. „Jeho písničky mi imponovaly a to nepřestalo ani v pubertě, i když to nebyla hudba, kterou by si kluci zpívali v partě. Naopak to spíše fungovalo na holky,“ prozradil.

Tak slavil Karel Gott 70 let v Ústí: 

Gottovy písničky byly prý k balení děvčat předurčené. „Nějaké části textů jsem použil na rande, pomáhalo to,“ zasmál se. A tak začal sbírat vše o Karlu Gottovi. „Nemám to přesně spočítané, mám třeba nějaké tituly na všech třech nosičích,“ pravil a ukazoval další své úlovky – plakáty, podpisové karty, články z časopisů nebo gramopohlednice.

Ovšem nejvzácnější kouskem v jeho sbírce je šelaková deska (šelak je přírodní živice získávaná z výměšků červce lakového). Jde o vůbec první nahrávku Karla Gotta vydanou na audionosiči v roce 1962. Má na ní jednu písničku – „Až nám bude dvakrát tolik“, což je duet s Vlastou Průchovou.

Od té doby se už desky vyráběly jen z vinylu. „Šelakové desky byly těžké a velmi křehké. Když spadly na zem, tak se rozbily. Další raritou je to, že deska byla nahraná rychlostí 78, pak už se přešlo na klasickou rychlost 33.“ Tuto vzácnou desku našel na hromadě v jednom antikvariátu, proto nebyla ani drahá.

A za jaké elpíčko dal Jiří Suchánek nejvíce peněz? „To bych nerad prozrazoval, protože by si to mohla přečíst manželka,“ usmál se. Pak nakonec přiznal částku čtyři tisíce korun. „Bylo to v Rusku vydané elpíčko, ale nebylo černé, ale svítivě žluté.“

Všechny audionosiče si pravidelně pouští, nemá je jen na ozdobu. Nejraději má méně známé romantické skladby. „Například převzatou písničku z filmu Duch – Lásko má, a pak Dívku z obrazu od Petra Hapky. Na Lady Karneval jsem spíše alergický, protože je už ohraná,“ svěřil se.

Srazy, koncerty, osobní setkání

Suchánek je přes deset let členem Gottova fanklubu, často chodí na různé srazy a nemohl chybět ani na koncertech. Poprvé Gotta viděl při vystoupení v 80. letech minulého století na Děčínské Kotvě.

„V Ústí moc nevystupoval, a když, tak tady měl nejhorší návštěvnost. V pražské aréně to bylo vždy nádherné, byl jsem také v Liberci nebo třeba v Lucerně. Škoda, že jsem nebyl na jeho proslavených koncertech v 70. letech, to byl v nejlepší formě,“ zalitoval. Tehdy však prý nebylo vůbec jednoduché o koncertu se dozvědět.

Na závěr Suchánek vytáhl ještě jednu vzácnost. Vlastní vůbec první CD disk vyrobené v Československu. Té pocty se v roce 1986 dostalo výběru písní osmatřicetinásobného Zlatého slavíka. „Toto cédéčko má pořadové číslo 0001, moc jich už není, na aukcích za to chtějí majitelé až deset tisíc korun.“

A čeho si na Gottovi nejvíc cenil? „Poznal jsem ho osobně, byl to fajn chlap. Když měl autogramiádu, tak se každému fanouškovi, které mu se podepsal, podíval do očí. Svých fandů si moc vážil.“