Psal se rok 1964 a 1965, když jsme v letních prázdninových měsících sedávali s tehdejší rektorkou Akademie múzických umění Marií Budíkovou-Jeremiášovou, prof. Karlem Leissem a mojí spolupracovnicí Marií Drlíkovou v karlovarské kavárně Elefant. S našimi pražskými hosty jsme byli přátelé a posezení u kávy bylo součástí přestávky na jejich cestě do Konstantinových Lázní. Jako absolvent pražské konzervatoře jsem znal situaci na pěveckých odděleních konzervatoří a Vysokých hudebních školách. Mladým pěvcům chyběly umělecké šance, příležitosti, výměny zkušeností a nová poznání, tolik potřebná pro úspěšné zahájení umělecké kariéry.

Z rozhovorů u kávy nakonec vzešel podnět založit v Karlových Varech pěveckou soutěž. Byla to myšlenka na tehdejší dobu revoluční. Rozhodli jsme se o pokus realizovat ji jako soutěž mladých pěvců, posluchačů konzervatoří a vysokých hudebních škol s mezinárodní účastí.

Zpočátku při hudebním festivalu Dvořákův karlovarský podzim, zaštítěnou rovněž jménem a tvorbou Antonína Dvořáka. Pokus, kterému předcházela řada jednání v Karlových Varech, na ministerstvech, rovněž na všech školách, se vydařil. Soutěž podporovala ministerstva s osobními záštitami ministrů, rozhlas a řada dalších institucí.

První ročník se uskutečnil jako skromný začátek 27. až 29. září 1966 s vítězi a laureáty Libuší Hošťálkovou, Janou Smítkovou, Magdalénou Hajóssyovou, Bulharkou Rumjanou Maždrakovou Jaroslavem Štajncem a Růženou Štúrovou. V dalších dvou letech to byli například Marie Dřízgová, Jaromír Vavruška nebo Jozef Ábel..

Úspěch čtvrtého ročníku v roce 1969, kdy se mezi soutěžícími objevila a zvítězila Gabriela Beňačková, dal podnět k osamostatnění soutěže, tedy nikoliv v rámci Dvořákova karlovarského podzimu, ale jako svébytná budoucí jediná profesionální pěvecká soutěž v České republice. Navíc od roku 1972 byly stanoveny dvě kategorie pro starší a mladší pěvce.

Pak přišlo období, kdy jste se musel se soutěží na čas rozloučit.
Následovalo období, kdy jsem byl v rámci normalizace propuštěn a nemohl jsem dlouhých sedmnáct let v karlovarské kultuře pracovat. Pro soutěž bylo štěstím, že byla zaštítěna jménem Antonína Dvořáka a osobnostmi českého hudebního života Prof. Marií Budíkovou Jeremiášovou a Dr. Václavem Holzknechtem, kteří ji pořádali spolu s některými nadšenci v Karlových Varech a s podporou oddělení vysokých škol ministerstva školství na vysoké úrovni každoročně.

Ocenění v dalších letech získali například Maďaři Otvos Csaba, Píl Kovács, Ibolya Verebicsová, Bulharky Valerie Mirčeva a Alexandrina Pendečanská, Němci Susane Stahlová a Olaf Bär, ze Slovenska Lubica Orgonášová, Peter Mikuláš, Dalibor Jenis, pěvci z Polska, tehdejšího Sovětského svazu a samozřejmě řada soutěžících z Čech v období do roku 1990, kdy zvítězila v kategorii starších Eva Urbanová.

Čas sedmnácti let uplynul a vy jste se do Karlových Varů vrátil.
V roce 1990 jsem se po 17 letech vrátil do Karlových Varů, z počátku jako ředitel Městského kulturního střediska. Jedna z prvních činností bylo převzetí Pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a vytvořit předpoklady pro její další rozvoj a přiblížení k jiným evropským pěveckým soutěžím. Soutěž, dosud dvoukolová, přestala být určena pouze pro posluchače uměleckých škol a rovněž se plnohodnotně stala otevřenou tříkolovou (třetí kolo árie s orchestrem) soutěží mezinárodní. Přestaly existovat kategorie A a B a spolu s okruhem odborníků sympatizantů karlovarské soutěže byly stanoveny kategorie JUNIOR (z počátku do 23, dnes do 25 let) a OPERA ( z počátku do 32, dnes do 35 let). Soutěž se zakrátko proměnila ve skutečné profesionální pěvecké klání mladých pěvců z celého světa. V roce 1991 byl uskutečněn první interpretační seminář, který vyhledávají mladší pěvci pro získání nových zkušeností a názorů na jejich odborný růst. Pro mnohé je také dobrou přípravou na účast v pěvecké soutěži A. Dvořáka.

První semináře vedly osobnosti pěvectví a pedagogiky Jindřich Jindrák a Andrej Kucharský, v dalších letech mnoho našich i zahraničních osobností. Letos se uskutečnil 19. ročník semináře s profesory Magdalénou Blahušiakovou a Antoniem Carangelem. Ve stejném roce 1991 jsem soustředil kolem soutěže řadu vynikajících pěvců a pedagogů. Jejich kolegium bylo vlastně základem budoucího Mezinárodního pěveckého centra A. Dvořáka.

Do roku dva tisíce, jako součásti Kulturního centra Amethyst, později Karlovarského symfonického orchestru a od roku jako samostatná právnická osoba obecně prospěšná společnost se zakladateli Antonínem Dvořákem, vnukem skladatele, pěvcem Peterem Dvorským a dirigentem Liborem Peškem. Od roku 1995 obohatila kategorie JUNIOR a PÍSEŇ kategorie PÍSEŇ.

Kdo soutěž hodnotí: V čele jedenáctičlenné mezinárodní poroty nebo v jejích řadách y posledních téměř dvaceti let zasedly další významné osobnosti mj. Eva Randová, Walter Berry, František Vajnar, Andrej Kucharský, Ivo Žídek, Jindřich Jindrák, Śarah Meredith, Jürhgen Hartfiel, Eva Blahová, Serge Baudo, v posledních letech podnes Antonio Carangelo, Gabriela Beňačková a Peter Dvorský, který bude letos po desáté jejím předsedou. Vítězové soutěže se stali často velkými operními hvězdami našich i zahraničních scén. Od roku 1990 Marina Vyskvorkina a Marina Domašenko, Roman Janál, Jana Sýkorová, Dana Burešová, Pavel Bršlík, Karla Bytnatrová, v posledních letech především Adam Plachetka a mnoho dalších.

Soutěž provázeli i významným podílem na jejich budoucím úspěchu dirigenti většinou s Karlovarským symfonickým orchestrem. Z počátku s nesoutěžními koncerty hvězd Josef Hercl, od devadesátých let s třetím soutěžním kolem a koncertem vítězů Josef Chaloupka, po dva roky Oscar Danon, v posledních letech František Drs.

Letošní 49, ročník soutěže je téměř „ za dveřmi". Co nás čeká letos v listopadu?
Mezinárodní pěvecká soutěž s kategoriemi JUNIOR a OPERA se uskuteční tradičně v dvou soutěžním kláním v Alžbětiných lázních, které určí finalisty v kategorii JUNIOR a OPERA pro soutěžní třetí kolo s Karlovarským symfonickým orchestrem ve čtvrtek odpoledne 20. listopadu . Porota pak večer rozhodne a spolu s ní udělovatelé zvláštních cen ředitelé operních scén, festivalů a společností, o vítězích a nových laureátech, které vyhlásí tentýž den cca ve 21 hodin v sanatoriu KRIVÁŇ.

Ocenění vítězové vystoupí o den později v pátek 21. listopadu večer v Karlovarském městském divadle spolu s Karlovarským symfonickým orchestrem a dirigentem Františkem Drsem.

Připravili jste pro letošní ročník nějakou novinku?
Naprosto odvážnou novinkou bude nová soutěžní kategorie nazvaná OPERNÍ NADĚJE. Podnět přišel při rozhovorech s profesorkami konzervatoří Brigitou Šulcovou, Blankou Morávkovou a Jarmilou Chaloupkovou, se kterými jsem se setkal jako s porotkyněmi dětské soutěže v sólovém zpěvu Karlovarský skřivánek. OPERNÍ NADĚJE jsou určeny pro mladé 16 20leté pěvce z oboru klasického zpěvu. Soutěž bude jednodenní a jednokolová, jako prolog a součást Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. Proběhne dopoledne a odpoledne v pátek 14. listopadu 2014. Ještě tentýž den večer budou výsledky soutěže OPERNÍ NADĚJE vyhlášeny na Slavnostním zahájení a rozlosování MPSAD v 19.30 hodin v hotelu Kriváň. Vítězové získají symbolické finanční ceny nebo možnost sledovat soutěž určený počet na ubytovací náklady pořadatele. Soutěž Operní naděje je vyhlášena v roce 2014 pouze pro soutěžící z České a Slovenské republiky. V případě úspěchu je pravděpodobné, že bude od příštího roku otevřena jako soutěž mezinárodní.

Příští rok 2015 bude pro MPS AD rokem jubilujícím, neboť se uskuteční její padesátý ročník. Kdy zahájíte jeho přípravu?
S přípravou jsme začali již na jaře. Jednáme o větším přiblížení a podpoře Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Rovněž oslovujeme potenciální partnery a podporovatele. Jubileum, které bude předpokládat vyšší náklady, než je tomu každý rok, začínáme připravovat s mimořádným nasazením. Jednáme o mimořádné mezinárodní účasti, pozvání významných osobností, které se v průběhu let o soutěž zasloužily, pamětní list a odpovídající propagaci. Také obsáhlý katalog, který bude dokumentem a současně sdělením tohoto činu příštím generacím, činu, který svým významem přesáhl hranice regionu, státu a kontinentu. Doufám, že soutěž bude současně dokumentem o mimořádném významu, který ve skladbě kulturních aktivit města má i v její budoucnosti v příštích letech.