„Je to rok, co jsme s Bandjeez moje písně z desky Sami hráli a křtili. Dnes už ale existujeme jako jedno těleso. Vytvořili jsme několik nových písní a rozhodujeme se, kolik jich v Lucerna Music Baru zahrajeme, aby lidi neunavily, když je zatím neznají. Bude to těžká volba, protože jsou všechny krásné,“ usmívá se Kateřina Marie Tichá.

Platí, že jste i v Bandjeez výhradní autorkou?
Už během prvního roku, co jsme spolu hráli, jsme shodou životních okolností stvořili dvě nové písničky. Pak jsem ale měla nějakou chvíli tvůrčí útlum a pomyslela jsem si - kdo ví, kdy mě zase něco napadne. A zároveň se mi nechtělo čekat třeba několik let, než budu schopná zase něco napsat. V jeden moment jsem se ale na všechny pochybnosti vykašlala a řekla si - až budou chtít písně ven, tak půjdou. Dopadlo to tak, že jsem se v červnu sešla se zpěvačkou a autorkou Terezou Balonovou. Společně jsme během pěti dní napsaly devět nových písniček - máme to tak, že ona mi pomáhá s hudbou a já jí s texty. Byla to neuvěřitelná tvůrčí jízda. Nemám to totiž tak, že píšu za pochodu, nebo vlastně ano – za pochodu napíšu verš, čtyřverší. Ale stvořit celou píseň je řemeslo. Práce, na kterou musí mít člověk čas.

Frontman skupiny Vltava Robert Nebřenský
Herectví ke mně patří stejně jako hudba, říká frontman skupiny Vltava Nebřenský

Takže nová deska je na obzoru?
Ráda bych dopsala ještě třeba pět skladeb, aby bylo z čeho vybírat, abych ty slabší kusy mohla odložit do šuplíku. Ale už se to blíží.

Když se ještě poohlédneme za vaším debutem Sami – jaký měl dopad, když jste písně z něj nemohla v covidu pořádně představit?
Bylo to komplikované. Kvůli covidu jsme museli zrušit křest alba, na který jsem čekala rok a něco, následně se odvolaly i podzimní turné a koncerty – na jednom z nich jsme měli s mou předchozí kapelou vystoupit právě před Bandjeez s Davidem Stypkou v Lucerna Music Baru. Na druhou stranu – s odstupem času se mi zdá, že je všechno, jak má být. Byla bych samozřejmě raději, kdyby byly některé věci jinak, všichni bychom byli, ale vlastně kvůli tomu, že jsme s mou původní kapelou písně z desky Sami odehráli jen párkrát naživo, bylo snazší je pořádně nazkoušet a utvořit až s Bandjeez, s nimiž jsme měli docela intenzivní koncertní léto.

Zdroj: Youtube

Jak to máte organizačně, když jsou kluci z Bandjeez ze severní Moravy?
Pravda, chlapci pocházejí buď z Ostravy nebo Frýdku-Místku, já jediná jsem Vlašim a Praha. Takže zkoušíme u nich. Jsou ale i situace, kdy přijedou do Prahy, protože jednou za pár měsíců pořádám přátelskou večeři, kdy si u mě doma uděláme hezký večer - vaříme, jíme, povídáme… Nedávno jsme to spojili právě i s přípravou na Lucerna Music Bar. Takže ano, všechno je to hodně o cestování.

Kromě Bandjeez koncertujete i s kapelou Jelen, což asi dlouhodobě zvládat nejde…
Nejde. V létě to bylo tak, že pokud jsem mohla, jela jsem s Jeleny já, a když ne, nastoupila Terka Balonová. Teď už to ale bude jiné, protože hudební sezona se s nástupem podzimu zklidňuje. Nebude to prostě takový zápřah jako v letních měsících, kdy se koná spousta nejrůznějších festivalů. Je ale pravda, že sladit kalendáře nás všech je vždycky harakiri.

Pavel Šporcl a jeho modré housle
Pavel Šporcl: Jsem teď asi v nejlepším houslovém období

Na leden příštího roku se v Ostravě plánuje koncertní vzpomínka na Davida Stypku, s nímž jste opakovaně spolupracovala - hlasově jste se například propojili v písni Divoká. Pochopitelně budete s Bandjeez její součástí. Jak bude akce vypadat?
Velké koncerty k uctění Davidovy památky se uskuteční hned dva - 10. a 11. ledna 2023 v ostravském Gongu. Kromě nás s Bandjeez budou dalšími účinkujícími Ewa Farna, kapela Mirai a Janáčkova filharmonie. Půjde vyloženě o tribute vzpomínku složenou z jeho písní. Jednu takovou jsme už absolvovali v Karlových Varech a já jsem za to strašně ráda, byl to nádherný koncert. Ale upřímně jsem se dlouho tak moc nebála, jako právě před tamním vystoupením.

O to jde. Jak se vám Davidovy songy zpívají?
Jsou to krásné velké písně, které jsou zvyklé na to, že je zpívá mohutný chlapský hlas. Já si je samozřejmě musím vzít po svém, protože jsem někdo úplně jiný s úplně jiným hlasem, k tomu žena. Protože jsme se ale s Davidem o jeho skladbách a o tvorbě vůbec hodně bavili, vím, že by byl rád, že jeho písně zpívám za sebe a ne za něj… Je to určitý tlak, kterému se člověk neubrání. Ani ne tak zvenčí, i když taky, protože máte pocit, že nesmíte Davidovy posluchače zklamat. Ale hlavně to pro sebe cítím jako velkou zodpovědnost.