Manchester v severní Anglii. Píše se 22. květen 2017. Davy opouštějí arénu, v níž právě skončil koncert americké popstar Ariany Grande. Náhle se ve foyeru ozve detonace, návštěvníci padají k zemi. Podomácku vyrobená bomba, kterou odpálil sebevražedný atentátník (radikální islamista libyjského původu), zabila 23 osob, 139 zranila a stovkám dalších způsobila trauma. Hvězdu večera nevyjímaje.

Terčem je svoboda

Mezi raněnými byla více než polovina nezletilých. Nevinný popík Ariany Grande se tak nechtěně stal nástrojem hromadného ničení, fanoušci i jejich idol se ocitli v pasti. Komentátorka deníku Washington Post Alyssa Rosenbergová tehdy napsala, že současní teroristé nezneužívají akcí spojených s uměním jen proto, že se zde shromažďuje velké množství lidí. Tím, o co tu jde především, je pocit svobody, který hudba v lidech vyvolává. A o to větší zranitelnost každého, jehož svoboda je brutálním atakem zničehonic narušena.

Kdysi dávno to možná byl jen rock’n’roll, jak zpívají Rolling Stones. Ale to se definitivně změnilo poté, co byl 8. prosince 1980 před svým bydlištěm zastřelen vyšinutým vrahem John Lennon. Smrt největší hudební ikony oné doby udělala tečku za panenskými léty pop music, která ostatně vzala za své už koncem šedesátých let, kdy se vstřícná atmosféra festivalu Woodstock proměnila v temnotu protestů proti válce ve Vietnamu.

John Lennon:

Už předtím zažila Amerika, která byla odjakživa Mekkou rockové muziky, sérii atentátů, jež jí vzaly veškeré iluze. JFK, Bobby Kennedy, Martin Luther King… Tenkrát se však ještě spoléhalo na léčivou moc hudby a důležitost semknutí umělců a jejich publika. Pak ale přišel Altamont, festival v pusté krajině severní Kalifornie, na němž si 300 tisíc rockových fandů chtělo zopakovat zážitek z Woodstocku. Místo toho přišlo kruté vystřízlivění a poznání, že s hromadně sdíleným štěstím je jednou provždy konec.

Od té chvíle už koncertní pódium ani prostor pod ním nebude bezpečným místem. Přijde éra prohlídek, zátarasů, zákazů a nejrůznějších opatření, jež postupně zredukují zážitek ze živého vystoupení na ostražité stání v přesně vymezených sektorech, za striktně daných podmínek ochranky a pořadatele.

Nůž a revolver

Co se stalo v Altamontu před Vánocemi roku 1969? Vinou sekuriťáků, vybíraných z řad motorkářského gangu Hells Angels, zůstali po skončení akce na kalifornské pláni čtři mrtví. Do dějin vešel zvláště jeden z nich, osmnáctiletý Meredith Hunter. Poté, co se při koncertě „Stounů“ v drogovém opojení snažil dostat na pódium a byl násilím odmrštěn, tasil revolver. „Pekelný anděl“ jménem Alan Passaro se na něj vrhl a před očima konsternovaných muzikantů ho ubodal.

LSD v moderní době nahradil náboženský fanatismus. Nože a kovové tyče vystřídaly výbušniny upevněné na těle, které svého nositele dopraví přímou linkou do ráje. Prvek dobrovolného sebezničení je pro pořadatele novou hrozbou, jíž dost dobře nedokážou čelit.

V listopadu 2015 veřejnost konsternoval masakr v pařížském klubu Bataclan. Během koncertu americké skupiny Eagles Of Death Metal tu stoupenci Islámského státu povraždili 130 osob. V říjnu 2017 zastřelil zdánlivě spořádaný bílý Američan 58 návštěvníků countryového festivalu v Las Vegas. Chodit za muzikou v současnosti znamená riskovat svůj krk.

Masakr v klubu Batacan:

A tak dnes půjdou diváci do vysočanské O2 areny na show Ariany Grande s průhlednými batůžky. A v nich budou mít peníze, doklady či jiné cennosti v průhledných plastových sáčcích. Rozměry batohů i sáčků jsou přesně dány. Nesmí se fotografovat, zrušeny jsou i VIP balíčky Meet & Greet. Tváří v tvář se s hvězdou nikdo nesetká.