Pak divákům řekl, že ačkoli se program, se kterým vystoupí jmenuje Pocta Paganinimu, uslyší lidé i skladby jiných autorů. Samotnému koncertu předcházelo několikaminutové zpoždění, kdy se umělec připravoval na svůj koncert na místní radnici. Některým hostům se začátek posunutý o pár minut nezamlouval, ale většina čekala na houslového virtuose s pochopením a očekáváním. Mnozí přišli na koncert Šporcla vůbec poprvé.

Mezi jednotlivými skladby Pavel Šporcl hovořil například o životě Paganiniho. Prozradil, že italský houslista a hudební skladatel, který se narodil v Janově, musel na housle ve svých pěti letech cvičit i dvanáct hodin denně. „Já jsem v pěti letech cvičil asi pět minut," řekl a vtipně dodal, že Niccoló Paganini zřejmě tak dlouho cvičit potřeboval.

Ve svém projevu podotkl také to, že italský hudební velikán nebyl jen skvělým houslistou, ale také kytaristou. V době, kdy žil, se prý říkalo, prodej veškerý svůj majetek, hlavně aby si slyšel hrát Paganiniho. To se prý Šporclovi osobně ještě nestalo. Poznamenal opět s vtipem sobě vlastním a publikum ho odměnilo smíchem.

Diváci se také dozvěděli, že Paganini měl výborně zpracované to, čemu dnes říkám PR. Tradovala se o něm spousta historek. I on sám si však přibarvoval i ty nepravdivé, jen aby o něm tehdejší bulvár psal. Na svou dobu prý umělec vydělával opravdu velkou spoustu peněz. Ty však vzhledem ke své povaze nikdy nedokázal udržet pohromadě.
Miloval totiž hazardní hry, podle Šporcla si dokonce založil Casino Paganini. To ovšem vzhledem k jeho dluhům, které měl kvůli hazardu, brzy zkrachovalo.

„Paganini byl první opravdový romantický umělec se vším, co k tomu patří. Kdykoli vstoupil na pódium, ženy a dívky se zamilovávaly a omdlévaly," vyprávěl Pavel Šporcl a dodal: „Já už jsem mnohokrát vstoupil na pódium a nic moc." Opět byl odměněný smíchem. Jeho historka pak pokračovala, že poté, co si na tento fakt postěžoval, se mu ozvala jedna z jeho fanynek. Ta mu psala, že sice neomdlela fyzicky, ale omdlévá duševně. „A opravdu se mi od té doby hraje malinko líp," ukončil.

Ve svém programu nezapomněl houslový virtuos zmínit také vlastenectví a do jedné ze skladeb zakomponoval také českou hymnu. Přítomné ubezpečil, že až zaslechnou její tóny, nemusí se zvedat.

Po ukončení koncertu čekalo na Pavla Šporcla překvapení v podobě předání sošky, jakožto památky na Kouřimské hudební slavnosti. Sošku přinesla starostka města Zuzana Čiháková, která k sobě pozvala její autory a také tajemníka města Kouřim Josefa Kloudu, který je duší hudebních slavností. Na závěr požádala ještě zástupce rodiny Miloše Šolleho, aby právě oni předali sošku Pavlu Šporclovi.
Houslista všem poděkoval a přítomné pozval na autogramiádu.

Šestnácté hudební slavnosti však pochopitelně nepatřily jen Pavlu Šporclovi. V pátek slavnosti zahájila Patricia Kozlova a Dominik Velek, kteří v rámci programu převzali cenu European Award for Talented Youth – „Patti".

Umělci v Kouřimi vystoupili jako sólisté a zároveň jako Ortus duo. Následovalo vystoupení tenora Vojtěcha Kaděry a klavíristy Marcela Javorčeka.

Naopak o závěr Kouřimských hudebních slavností se postaral Jaroslav Lízner, který celebroval nedělní Mši Svatou.