Máte s Kubelíkovým koncertem pódiovou zkušenost nebo jej hrajete poprvé?

Koncert B dur jsem hrál několikrát s doprovodem klavíru, s doprovodem orchestru ho však hraji v tomto století opravdu poprvé, takže to považuji za jakousi malou premiéru, nikdo jiný ho v poslední době nehrál. S koncertem mám ale dávnou zkušenost i z vystoupení s Českou filharmonií, jako novopečený koncertní mistr orchestru jsem jej zahrál s tímto orchestrem na začátku devadesátých let, bude to tedy již skoro před čtvrtstoletím. Tehdy koncert dirigoval Václav Neumann, na kterého dodnes s velkou úctou k umělci i k člověku vzpomínám. A koncertu byl tehdy jako posluchač přítomen i syn Jana Kubelíka, slavný dirigent Rafael Kubelík. Zažil jsem tehdy krásný večer, bohužel se koncertu nikdo další neujal, proto jsem se rozhodl pro jeho propagaci opět něco udělat.

Čím Vás Kubelíkova hudba zaujala?

Koncert B dur napsal Kubelík jako čtvrtý z řady a tvořil ho za velmi pohnutých podmínek. Umřel mu tehdy malý synek Jan Gracián a Kubelík bolestnou ztrátu velmi těžce nesl. Ve svém deníku označil tento tragický den za nejsmutnější ze svého života. Přirozeně tato událost promlouvá i ze zmíněného koncertu. Do počáteční pohody první věty vtrhávají tóny nervozní předtuchy, obav i dramatického souboje s osudem. Poznáme i kritický zlom, kdy je veškerá naděje ztracena, přesto věta končí důstojným vyrovnáním s krutou ranou. Bolest je pak vložena do celé druhé věty, plné melancholie a niterného vzpomínání. Třetí věta dokumentuje Kubelíkovy technické hráčské nároky, je to však především obraz životní události, který mě v prvních dvou větách upoutal přesvědčivým hudebním ztvárněním.

Se kterým orchestrem koncert hrajete?

S Plzeňskou filharmonií, se kterou mám letité vztahy, často jsem s ním vystupoval a natočil např. celý komplet 14 houslových koncertů takřka neznámého francouzského klasika Chevaliera Saint-Georges. Ale také Kubelíkova hudba je v dnešní době neznámá a to mě přináší vzrušující očekávání, jak posluchače o její hodnotě přesvědčím. Doufám, že se nám to, spolu s šéfdirigentem orchestru Tomášem Braunerem podaří.

Houslista Miroslav Vilímec je naší veřejnosti znám jako dlouholetý koncertní mistr České filharmonie. Kořeny jeho umělecké činnosti však tkví v plzeňském regionu. Narodil se v Klatovech a učil se na housle u ředitelky hudební školy ve Kdyni, své matky, uznávané pedagožky a houslistky Ilony Vilímcové, plzeňské rodačky. Po vystudování Střední ekonomické školy v Klatovech již vedly jeho kroky přímo na hudební fakultu AMU v Praze do třídy prof. Václava Snítila. Miroslav Vilímec je naší hudební veřejnosti znám jako dlouholetý koncertní mistr České filharmonie, tuto funkci vykonával téměř 25 let. Kromě letitého působení na různých postech v České filharmonii je významná jeho činnost sólistická. Hrál s mnoha našimi orchestry, např. s FOK, SOČR a mnohokrát s ČF.

Je také častým sólistou orchestru Symphony Prague, se kterým letos premiéroval Koncert d moll Jakuba Jana Ryby. Pravidelná spolupráce pojí Miroslava Vilímce také s Plzeňskou filharmonií, se kterou např. premiérově natočil vzácný komplet 14 houslových koncertů klasického francouzského skladatele Chevaliera de Saint Georges.

Miroslav Vilímec je předseda Společnosti Jana Kubelíka.