Kytarista a zpěvák Randy California, jenž psychedelickou formaci Spirit koncem šedesátých let založil, musel po léta poslouchat uštěpačné poznámky fanoušků i kamarádů. Každý mu předhazoval, že mu „Zeppelini“ vyfoukli světový hit číslo jedna. Kdysi s nimi absolvoval společné turné, na němž hrál i svou skladbu s úvodním sestupným sledem akordů. Nazval ji Taurus a byl na tu melodii patřičně hrdý. Zněla tak zasněně, a zároveň měla tvrdý rockový základ.

Prsty nahmatníku

Nedlouho poté Randyho šokovalo, že se Led Zeppelin dostali na vrchol žebříčků s čímsi, co až nápadně připomínalo jeho vyhrávku. Baladu Stairway To Heaven, ten prubířský kámen všech adeptů rockové kytary, určitě ovlivnilo všechno možné, včetně četby knih J. R. R. Tolkiena. Randy však věděl své. Onen začátek, kdy prsty po hmatníku slézají schůdek za schůdkem do jakési vybájené krajiny, si přece nemohl nikdo s ničím splést.

Nebo snad ano? Během času se Randy California pokoušel přimět muže podepsaného pod hudbou k Stairway To Heaven, kytaristu Jimmyho Page, ke konfrontaci. Neměl štěstí. Marně poukazoval na to, že Led Zeppelin na koncertech – třeba ve Filmore East v lednu 1969 – hráli ještě jednu jeho věc, a sice Fresh Garbage (použili ji jako část písně As Long As I Have You). K vyrovnání za Randyho života nedošlo. Roku 1997 v pouhých pětačtyřiceti letech tragicky zemřel.

Abychom si to ujasnili: mluvíme o skutečně velkém balíku peněz. Už když angličtí borci z Led Zeppelin v osmašedesátém dobývali Ameriku, podepsali se společností Atlantic Records kontrakt na 143 tisíc dolarů, což byla tehdy největší suma, jakou mohli dostat. Postupně se jejich cena vyšplhala do závratných výšin, a to i v porovnání s Rolling Stones a Beatles. 

V důsledku toho veřejnost ani neudivilo, když se roku 2014 objevila zpráva (jak se ukázalo, falešná), že britský magnát Richard Branson nabídl žijícím „Zeppelinům“ za případný reunion 500 milionů liber.

Loňský průzkum agentury Nielsen Media, zaměřený na úspěch staříků z Led Zeppelin v digitálním věku, odhalil, že jen píseň Stairway To Heaven vydělala kapele za posledních jedenáct let tři miliony dolarů. V závěsu za ní jsou skladby Kashmir (1,5 milionu), Immigrant Song (1,3 milionu), Black Dog (1,2 milionu) a Whole Lotta Love (milion). Za tyto částky by už leckdo prodal vlastní babičku…

Když tedy bývalý baskytarista skupiny Spirit Mark Andes před šesti lety u kalifornského soudu napadl stávající copyright k Stairway To Heaven ve snaze dosáhnout náhrady ušlého zisku pro dědice zesnulého Randyho Californii, šlo o hodně. Konkrétně o 550 milionů amerických dolarů!

Odcizená paranoia

Na jaře roku 2016 shledal losangeleský soudce Gary Klausner, že existuje dost důkazů pro přezkoumání podezřelé příbuznosti obou skladeb, a určil termín prvního stání. Jak kytarista „Zeppelinů“ Jimmy Page, tak zpěvák Robert Plant uvedli, že skladbu Taurus od skupiny Spirit neznali. Sice se ukázalo, že desku s původní nahrávkou má Page ve své sbírce elpíček, verdikt po šestidenním klání však zněl, že se sobě písně nepodobají „vnitřně, ze své podstaty“.

Existovaly jisté pochybnosti. Své první americké turné totiž Led Zeppelin podnikli právě v roli předskokanů skupiny Spirit. A z různých zdrojů víme, že se Jimmy Page na společných šňůrách inspiroval rád a často. Nejslavnější je případ sanfranciského písničkáře Jakea Holmese, který v srpnu 1967 (ještě před vznikem „Zeppelinů“) předskakoval v New Yorku britské kapele Yardbirds, v níž tenkrát Page působil.

Holmes hrál ten večer mimo jiné i baladu Dazed And Confused ze svého prvního alba The Above Ground Sound Of Jake Holmes. Melodie zaujala přihlížejícího Page natolik, že si Jakeovu desku okamžitě běžel koupit – což jsou jeho vlastní slova.

Dál to mnohý čtenář zná. V devětašedesátém vyšlo debutové album Led Zeppelin, slavná „Jednička“. A na něm zářila skladba, která od těch dob v Pageově a Plantově repertoáru patřila k nejhranějším. Jmenovala se Dazed And Confused a s Holmesovým originálem se shodovala tak na 90 procent. Včetně basové linky, přízračné atmosféry a paranoidního textu. Jediný rozdíl byl v tom, že se pod ní jako autor podepsal Page.

Na pozdější reedici musel doplnit větičku: „Inspirováno Jakem Holmesem.“ Ale to už měl – na rozdíl od skutečného tvůrce – dávno vyděláno na spokojené stáří.

Nevzpomínám si

Jinou známou kauzou je spor o autorství písně Black Mountain Side, rovněž z prvního alba Led Zeppelin. Folkově laděnou melodii se Jimmy Page naučil od svého oblíbence Berta Jansche. Ten ji pod názvem Blackwaterside natočil na svou nejslavnější desku Jack Orion. Jansch, který patřil ke klasikům irské tradiční hudby, se s rockovou hvězdou chvilku soudil a pak to hodil za hlavu. Mimo jiné proto, že sám vycházel z lidového motivu. Jimmu ale, málo platné, v této při vypadl kamínek z erbu. Odteď se o něm vědělo, že je to sice úchvatný muzikant, ale také nebezpečný hudební kleptoman.

Konečný verdikt z letošního podzimu, jímž soud definitivně přiřkl Stairway To Heaven Pageovi a textaři Robertu Plantovi, proto vzbuzuje více otázek než odpovědí. Ačkoliv se pánové museli od roku 2016 obhajovat celkem třikrát a případ se stále vracel k přezkoumání, při posledním projednávání se za ně postavilo devět z jedenácti porotců. Snad i díky tomu, že měli „Zeppelini“ podporu kolegů z branže, o milionech fandů nemluvě. Obhajoba na Planta vyštrachala, že se ještě v roce 1970, tedy rok po inkriminovaném turné, zašel sám podívat na koncert Spiritu. Když se ho soudce zeptal, zda si na to vzpomíná, odpověděl zpěvák, že měl zrovna v té době autonehodu – a nějak se mu to celé vykouřilo z hlavy.

Slavné případy hudebního plagiátorství

The Lion Sleeps Tonight – Společnost Disney vydělala miliony na této jihoafrické melodii, známé také jako Wimoweh. Píseň napsal roku 1939 známý africký skladatel Solomon Linda a nazval ji Mbube.

Surfin’ U.S.A. – Jeden z největších hitů skupiny Beach Boys je ve skutečnosti jen trochu upravený rock’n’roll Chucka Berryho Sweet Little Sixsteen. Chuck se o svá práva rval a dosáhl toho, že je pod písní spolu s Brianem Wilsonem podepsán jako spoluautor.

My Sweet Lord – George Harrison ve své duchovně založené hymně použil téměř notu od noty písničku He's So Fine, známou z podání dívčí skupiny The Chiffons. Musel to přiznat, zároveň ale uvedl, že ještě víc se inspiroval gospelem Oh Happy Day.

Folsom Prison Blues – Muž v černém Johnny Cash napsal svou erbovní píseň na základě skladby Gordona Jenkinse Crescent City Blues z roku 1953. Když se na to přišlo, stálo ho to v mimosoudním vyrovnání 75 000 dolarů.

Ghostbusters – Slavnou melodii, nominovanou na cenu Grammy, složil pro film Krotitelé duchů zpěvák Ray Parker Jr. Jak se ale ukázalo, okopíroval přitom písničku Want A New Drug od poprockové skupiny Huey Lewis And The News.

Frozen – Madonna prohrála v roce 2005 soud s belgickým autorem Salvatorem Acquavivou, který prokázal, že si „vypůjčila“ jeho píseň Ma vie fout le camp z osmdesátých let.