Zpěvačka při tí příležitosti poskytla Deníku.cz. rozhovor.

Pocházíte z Moravy, vracíte se tam?

Na Moravu se velice ráda vracím, mám tam stále rodinu, a jak se říká, kořeny. Pocházím ze Zlína, ale celé dětství a mládí jsem prožila s rodiči v Přerově.

Čemu se teď po pracovní stránce věnujete nejvíce?

V současné době je mé zpívání kombinací divadla a koncertů. Vystupuji jak s vlastní kapelou na ryze mých koncertech, tak spolupracuji i s jinými kapelami, zejména bigbandy, se kterými si užívám radost z muzicírování. Ráda přijímám nabídky i na komorní recitály.

Plánujete nějaký nový hudební projekt?

V letošním roce jsem spojila síly s hudebním producentem Radkem Kučerou a Milanem Hermanem – výkonným producentem, s nimiž připravuji nové album. Naším cílem je přijít na náš trh s výrazně melodickými písničkami, které strhnou posluchače silným emotivním nábojem.

Jaký styl hudby je vám nejbližší a naopak, který „nemusíte“?

Musím se přiznat, že poslouchám hudbu napříč hudebními žánry a spolu s partnerem jsme vášnivými sběrateli desek. Posloucháme jazz, šansony, etnickou hudbu, klasiku i současnou vážnou hudbu. Máme rádi blues, bigbeat a samozřejmě i kvalitní pop. Jediné, co opravdu nemusím, je dechovka. Ta mě v životě ničím neoslovila.

Sledujete novinky, sledujete pořad X-Faktor?

Sleduji novinky, a tak mi neunikla ani nová deska mého oblíbence Seala, Prince a těším se také na U2. Co se týče X–Faktoru, tak ten nesleduji. Není to záměr či protest, ale vlastně mě to už nezajímá. Ještě jsem tu a tam sledovala SuperStar, ale X-Faktor mě opravdu minul.

Máte syna. Změnil se váš život hodně po jeho narození? Jak tomu je dnes?

S narozením syna se opravdu změnilo mnohé. Není ovšem pravda, že už nevystupuji jako dříve. Mámpoměrně dost práce, tolik, kolik unesu, abych se zároveň mohla starat o syna a nenabyla dojmu, že ho vlastně vychovává někdo jiný. Po jeho narození jsem nastudovala čtyři muzikály – znovuobnoveného Drákulu, potom Bídníky, Jekylla a Hyda a nyní jsem v Angelice. Zároveň pravidelně koncertuji, zúčastňuji se řady charitativních akcí a také jsem vydala na podzim 2005 album Voda divoká ve spolupráci s jazzmanem Martinem Kumžákem.

Co děláte ve volném čase? Jak sbíráte energii?

Ve volném čase se snažím odpočívat. Často odpočívám aktivně, ráda relaxuji v přírodě, sportuji - dnes i se synem, chodím do kina, na výstavy. S partnerem máme rádi společnost, takže si často domů zveme milé hosty, s nimiž je radost si popovídat a samozřejmě dovědět se také něco zajímavého. Není mi cizí ani odpočinek v nějakém wellness centru, miluji masáže, které dovedou člověku nahodit motor.

Máte nějaký rituál před vystoupením?

Nějaký konkrétní rituál před vystoupením nemám, ale ke své profesi přistupuji svědomitě, tak se vždy důkladně rozezpívám. A záleží mi také na mém vzhledu, takže se snažím být vždy, pokud možno, fešanda.

Co prožíváte na pódiu? Jaké to je? Jste nervózní, jste šťastná…

Na pódiu se cítím skvěle. Mám za to, že jsem se neminula povoláním, když zpívám, jsem šťastná. Dnes si vystupování dokáži užít více než dříve, možná i proto, že si více věřím. Zažila jsem ovšem, nesčetněkrát, že jsem musela zpívat v indispozici, a to, věřte, bylo skutečné peklo.

Je den, kdy máte koncert. Jak probíhá?

Jako povolání je zpívání moc fajn, každý den je jiný, takže i jeho režie je různá. Já jako matka musím pečlivě organizovat domácnost a péči o syna. Takže před takovým koncertem je toho často hodně, co za ten den musím stihnout. Snažím se předvídat a pokud to jen trochu jde, chci, aby den mého koncertu byl klidnější a pohodovější než den, kdy večer nikam nemusím.

Stále se zdokonalujete ve zpěvu? Nebo to není zapotřebí?

Ano, snažím se na sobě pracovat, cvičím hlas a vlastně často studuji i nový repertoár, takže je to samo sebou. Zapotřebí je to v každém případě.

Co vás dokáže naštvat a co naopak potěšit?

Naštve mě spolehlivě podlá lež, potěší naopak dobře naladěný člověk a pusa od mých chlapíků.