Holešov nepatří zrovna k destinaci, která by byla vyhledávaná umělci vašeho formátu. Vedle Bruselu, Amsterdamu, Londýna, Berlína či New Yorku působí poněkud kuriózně. Co vás přimělo přijmout pozvání na holešovský festival?

Pro své jediné hostování v České republice jsem přijala pozvání do Holešova především proto, že uměleckým ředitelem a duší celé akce Musica Holešov je můj dlouholetý kolega Karel Košárek.

Když ho nazýváte kolegou, znamená to, že spolu koncertujete?

Ano. S Karlem vystupujeme pravidelně. Například v minulém roce jsme absolvovali turné po USA a naposledy jsme spolu koncertovali začátkem září ve Skotsku. Karel je jedním ze stálých a oblíbených spolupracovníků. Je to výborný muzikant a navíc i velmi příjemný člověk.

Už jste někdy Holešov navštívila?

Ne. O holešovském zámku a zámecké zahradě mi nadšeně vyprávělo už několik přátel. Těším se, až komplex uvidím na vlastní oči.

Na co se mohou těšit návštěvníci vašeho koncertu?

Ve spolupráci s výtečným ansámblem Private Musicke uvedeme koncert sestavený z děl méně známých skladatelů italského raného baroka pod názvem Lettere amorose. Titul jsme si původně vypůjčili z jedné slavné skladby Claudia Monteverdiho, která ale nakonec v programu nezůstala. Všechno jsou to písně o lásce, proto ten název Milostné dopisy. Někteří autoři jsou i pro mě skutečně obrovským objevem. Například Tarquinio Merula a jeho úžasná ukolébavka, která patří k nejlepším kouskům celého vystoupení. Dále v něm zazní skladby Sigismonda D´India, Johanese Hieronyma Kapsbergera nebo Giulia Cacciniho, což jsou jména již o něco známější.

Jak jste soubor Private Musicke objevila?

Hledala jsem pro nový projekt vhodný ansámbl a jejich nahrávky mě oslovily. Mají hodně společného s jazzem, zdají se mi opravdu originální a živé. Umělecký vedoucí souboru Pierre Pitzl staví na improvizaci a pracuje na tom, aby jejich hudba nebyla strojená, aby vznikala spontánně v konkrétním okamžiku a byla pokaždé trochu jiná. Private Musicke nevystupují příliš často. Jeho členové se scházejí spíš na jednotlivé výjimečné projekty. Většina z nich buď učí, nebo působí v jiných souborech. Například kontrabasista hraje jazz v New Yorku, takže žánr hudby pro náš společný projekt je vlastně jeho koníčkem.

V Holešově se uskuteční i křest vašeho nejnovějšího alba a kromě toho poskytnete na scéně dokonce netradiční rozhovor. O co přesně půjde?

Po skončení koncertu mohou ti diváci, kteří budou mít chuť, zůstat na svých místech a poslechnout si muzikologa Jana Špačka, Pierra Pitzla a mne. Jan Špaček se nás bude ptát nejen na právě skončený program, ale může svými dotazy zabrousit i úplně jinam. Je to v zahraničí divácky velmi oblíbená forma setkání s umělci.

Jak se vám líbí myšlenka festivalu oživit tradici provozování hudby na zámku a svým způsobem tak i pokračovat ve šlépějích holešovského rodáka F. X. Richtera?

Je to krásný a mimořádný počin. Při pohledu do festivalového programu se nestačím divit, kolik skvělých muzikantů do Holešova přijede. Budu celé akci pevně držet palce, aby v září dobře odstartovala, a doufám, že se souborem Private Musicke ke zdaru této výjimečné hudební události také přispějeme.

DAVID DITRICH