Romantika?

Ne romantika – spíš něco novýho. Třeba Blur nahrávali v poušti. Chceme zkusit něco jiného, než bylo v Anglii. To už se stejně nedá přebít – maximálně zopakovat, jít tam znovu. Ale na to nemáme. Nebo třeba letět do New Yorku – a na to už vůbec nejsou peníze. Tak jsme si řekli, že tohle místo, vesnička Vápenej Podol poblíž Sečské přehrady, kam jezdíme na soustředění, nám vyhovuje, protože je nám tam dobře. Tak uvidíme…

Zařadíte na novou desku i starší věci, které už třeba dlouho hrajete, ale dodnes nevyšly?

Tak to děláme pořád. Třeba na ní bude písnička, která už mohla být na druhý desce. Pořád to máme jako nějakou kouli, kterou dál nabalujeme a pak si z ní zase písničky bereme. A doplníme věci, které vznikly na soustředění.

Na CD k filmu Lidice má fiXa písničku Z náruče. Jak vznikla, je to starší kousek, vytažený ze šuplíku?

To mi jednou zavolal Michal Hrůza, který soundtrack sestavoval, a ptal se, jestli by nás zajímalo se k tomu vyjádřit. A já na to: „Proč ne?“ Moje rodina byla válkou hodně poznamenaná, takže jsem cítil šanci se k tomu vyjádřit. Ta hudba byla starší, text na ni vznikl hned. Tehdy jsem volal Pítrsovi, byl doma a říkal: „Zrovna dělám takovej track – tak ti ho pošlu.“ Poslal – a úplně to tam sedělo. Takže jsem vzal kytaru, přijel k němu domů, tam to v obýváku nazpíval, poslali jsme to Mejnovi (basa), ten všechno namíchal – a bylo hotovo.

O čem ta skladba je? Co chce říct?

Na Lidicích mi přišly nejšílenější osudy dětí. Takže moje písnička je příběh dítěte, které se z toho dostalo, ale od té doby to s sebou táhne dál…

Je to silný příběh, že?

(Márdi těžko hledá slova, jak vyjádřit své pocity.) Tam se děly strašné věci. Když přijeli nějaký chlapi do vesnice, sebrali ženským jejich děti a ty už je nikdy neviděly. Ženy pak zplynovali, popravili, děti šly na převýchovu – to bylo zoufalství, těžké momenty. Já si vůbec nedokážu představit, že bych něco takovýho zažil… a přežil. Takže jsem z toho byl špatnej. Člověk ví, že se takové věci děly, ale moc se tím nezaobírá. Když se mi Michal Hrůza ozval, tak jsem si všechno na internetu našel… Nebylo to pro mě veselé, takže jsem to ze sebe potřeboval rychle dostat… Blbý to měl ale Mejn, který to pak tři dny míchal. Říkal, že ho to úplně rozložilo.

Umíte si představit klip k té písni? Byl by hodně patetický?

On k tomu na YouTube videoklip je. Je v něm fotka z Lidic, na ní kostel. Snímek se pomalu rozpadne a vynoří se lidický pomník… Samozřejmě by šel udělat klasický klip, nebo sestříhat záběry z filmu, ale tohle mi přišlo adekvátní.

Slyšel jste tu desku celou? A jak ji vnímáte?

Zatím jen pár skladeb. Třeba písnička tvrdé kapely X–Core mi připadá až překvapivě dobrá. Viděl jsem je někde naživo a tohle je dost jiné. Pak jsem slyšel, co tam dělali kluci z Ostravy – skladbu Víš, bráško… od Vladimíra Cirkuse a Tobiho. A ještě nějaké předěly. Poslouchali jsme to u Ladise při balení desek, myslím, že se to povedlo.

Je to temně pestré album…

To je. Tím, že se na tom podíleli různí lidé, je pestré…

Co říkáte na to, že v Ústí vznikl nový festival, Miladafest? A to v čase, kdy jinde festivaly zanikají?

Překvapuje mě to. Ale oni prostě „odpadnou“ nějací pořadatelé a vždy se pak najdou nějací další „blázni“, kteří to dělat chtějí. Pořádání festivalů je určitý druh drogy: něco děláte, pak toho máte plný zuby, ale pak se zase otřepete a zase do toho jdete. I já dělám jeden festival, mám to podobné… Ale pro nás kapely je vznik nových festivalů jen dobře (smích).

Zpět k filmu Lidice. Nevadí vám, že je písnička Z náruče jen na CD, že se ve filmu samotném neobjeví?

Já jsem tu písničku udělal vlastně z toho důvodu, že můj praděda umřel v koncentráku. Takže ta válka zasáhla i naši rodinu, moje prababička, která sem s mým dědou přijela z Ruska, pak zůstali sami – vůbec to pro ně nebyla lehká doba. Párkrát jsem o tom slyšel dědu něco vyprávět, když jsem byl malý… Ono nejde o soundtrack, o CD, ale o to, že chcete něco říct, využijete té šance. Kdyby točili film o formuli jedna a řekli: „Udělej písničku“ – tak ji neudělám. To mě tolik nezajímá. Ale tohle je i z mého života, o naší rodině, takže k tomu mám co říct. Něco v sobě cítím a můžu o tom něco opravdového nahrát.

Přidali byste písničku Z náruče i jako bonus na nové CD? A budete ji teď běžně hrát i živě, na koncertech?

Ještě jsme o tom nemluvili, ale těší mě, že to má na YouTube dobrou odezvu, bez větší reklamy denně přibývají další lidi, kteří si to pouští. Přesto to asi na CD nedáme. A živě? Rádi, ale jsme dost líná kapela, tak doufám, že to nacvičíme.