Předchozí
1 z 2
Další

Televizní diváci vás nyní vídají jako porotce SuperStar. Přiznám se, že mě vaše účast v této komerční soutěži překvapila.
Tuhle nabídku jsem dostal už asi čtyřikrát, ale většinou jsem to odmítnul kvůli kapele. Nejvíc mi vadilo, že byly přímé přenosy v sobotu a já se nechtěl vzdát koncertování s Monkey Business. Vždycky jsem se na tuhle soutěž díval a něčím mě fascinovala a bavila. Vždycky jsem se rozčiloval, proč někoho poslali dál, že je příšerný, a že někoho zařízli, přitom byl skvělý.

Takže konečně do toho mohu mluvit, přičemž jsem si uvědomil, jak je to těžké. Člověk se musí rozhodnout na fleku. Kdyby mě to nebavilo, tak mě nepřesvědčí ani zajímavý honorář. Ze stejného důvodu jsem se zúčastnil i StarDance. Na SuperStar je krásně vidět, že v uměleckém světě se nedá nic změřit. Není to sport. Souvisí to například i s předáváním hudebních cen. Ty názory mohou být velmi rozdílné.

Slovenská filharmonie pod vedením britského dirigenta Jamese Judda představila 3. června 2018 skladby Zdeňka Fibicha, Eugena Suchoně a Leoše Janáčka při závěrečném koncertě mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Na snímku je ženský pěvecký sbor.
Pražské jaro uzavřela Slovenská filharmonie s Janáčkem a Suchoněm

Koho vlastně hledáte? Liší se představy vás porotců?
Hledáme osobnost, která může v hudební branži zazářit a něco dokázat. Každý o tom máme jiné představy. Já nehledám jen člověka, který umí zpívat. Chci, aby byl i určitým způsobem zajímavý. Dokonce se někdy stane, že jeho charisma vyváží fakt, že zase tak výborně nezpívá.

Mně utkvěl v paměti Slovák Laci, který zpíval písničku o poště, který se už dál nedostal, ale zatím je to asi nejpopulárnější účastník soutěže.
Toho si pamatují všichni. Je přesný důkaz toho, že i když člověk vyroste v nevyhovujících podmínkách, může se z něj stát kvalitní člověk, i když on i jeho maminka mají těžký osud. Jeho působení v soutěži vyvolalo ohromnou vlnu solidarity a myslím si, že je to na dobré cestě, aby se jejich život změnil. Soutěž je výborná v tom, že v hlavním vysílacím čase představí někoho, kdo se třeba ani nedostane do finále, ale lidem se zapíše do paměti a bude se hudbě věnovat více než vítěz.

Nejlépe využila účasti v SuperStar Aneta Langerová. Okamžitě si začala dělat svoje věci tak, jak je cítila, a lidé jí to uvěřili. Kdo si ale dneska vzpomene na Zbyňka Drdu? Vítězství v této soutěži je super věc, ale neznamená vůbec nic, pokud to člověk nepojme jako začátek. Sice přeskočí garáže, první koncerty pro deset lidí a nošení aparatury… Ale taky se mu může stát, že to všechno zhasne, a prohraje. Naopak Ben Cristovao skončil v první desítce asi sedmý a dnes je jeden z nejúspěšnějších. Hudba musí být hlavně zábava, přičemž mám pocit, že ji hodně účastníků SuperStar bere až příliš vážně.

Miro Žbirka zahrál v Plzni v Home Monitoring Aréně
Miro Žbirka pokřtí novinku během speciálních klubových koncertů

Jak jste bral hudbu na začátku vy?
Nikdy jsem nebyl ten typ, který by postával před vydavatelstvími a někomu podával cédéčka. Ale samozřejmě je to taky cesta. Pro mě byla muzika vždy zábava a myslel jsem si, že budu mít kapelu, ale k tomu i běžnou práci. Zpívání mě bavilo a líbilo se i mým kamarádům, takže jsem se pořád někde předváděl. Spolužačka mi pak řekla, že zpívám docela dobře, ať s tím něco dělám, tak jsem začal chodit na hodiny zpěvu na konzervatoř k profesoru Léblovi.

Ale pořád jsem si říkal, že budu mít normální práci. Dělal jsem u filmu a taky jsem se hlásil na konzervatoř, na které jsem zůstal jen půl roku, protože do toho pak přišli Monkey Business a já toho musel nechat. Nebral jsem to nikdy vážně jako hotovou věc a měla to být sranda a zábava, což do teď naštěstí zůstalo… Akorát se tím celou dobu živíme. Z některých lidí v SuperStar mám pocit, že to tak strašně chtějí, což je fajn, když se to snoubí s talentem. Nedej bože, když tam ten talent není. Do jisté míry může tahle soutěž pomoci, že se od nás dozvědí, že hudba jejich další cestou nebude. Je dobré se to dozvědět třeba v šestnácti nebo sedmnácti, ne až v sedmadvaceti.

Jan Stráský.
Expremiér Jan Stráský: Základní cesta byla uhájit něco pro Čechy

Nedávno jste prodělal klíšťovou encefalitidu, už je všechno v pořádku? Máte nějaké následky?
Bylo to nečekané. Pravděpodobně jsem to ani neměl z klíštěte, ale z komára. Ta nemoc je strašně záludná, že jeví veškeré příznaky chřipky. Sice drsnější, ale člověk si pořád myslí, že má chřipku, Dá se to léčit jedině klidem. Doktoři v nemocnici mi zakázali koncertovat. 'Nesmíte dělat psychicky ani fyzicky náročnou práci a musíte jen ležet v posteli,' říkali.

Upozornili mě na to, že pokud se to přechodí, tak může dojít k následkům, kterých se člověk nezbaví: chronická nespavost, migrény i ztráta paměti. Tak jsem se poměrně příkře držel toho, co mi doktoři doporučili.

POŘÁD PŘI SÍLE. Buddy Guy je posledním z bluesových mohykánů, kteří tento žánr drží při životě i ve třetím tisíciletí.
Přijede bluesový sekáč Buddy Guy. Bude to jeho česká premiéra

Jste čerstvý čtyřicátník. Změnilo se pro vás něco?
Nezměnilo se nic. Mám skvělou manželku, dvě nádherný děti, nejlepší kapelu na světě, zcela skromně… Člověk se bojí těch mezníků, ale vlastně se nic neděje. Možná jsem více prožíval třicítku. Tehdy jsem začal při lyžování používat helmu, čímž jsem celý život pohrdal. Člověk více sleduje svoje tělo, už ty kopce nesjíždí sešupem, ale dělá větší oblouky. Mentálně mám pořád pocit, že je mi dvacet, ale mění se to…

Když jsem ve čtyři ráno opilý posedával a bilancoval, přišel jsem na to, že jsem měl v životě obrovské štěstí. Byl jsem ve správnou chvíli na správném místě, potkal ty správné lidi, a můžu se živit jen svou zábavou. Zároveň ale hned přichází strach, aby to tak bylo i nadále a aby se štěstí týkalo i mých bližních, protože pokud jsou smutní oni, tak já také.

Čínské zážitky Hany Redererové.
Hana Redererová: Čeština se v Číně rozvíjí, na Facebook se však nedostanete

Jaký jste otec a manžel?
Moje žena mě zrovna včera jen tak zničehonic pochválila, že jsem výborný manžel a otec… Zaslzel jsem. Výchova dětí je ta největší zodpovědnost na světě, ale zároveň to člověk jako zodpovědnost nesmí brát. Musí to brát zcela uvolněně a přirozeně, jinak bude v křeči a může se snadněji dopustit nějaké chyby, než kdyby to jen tak nechal plynout.

Ozzy Osbourne
Červen nabídne Ozzyho, Ringa i Iron Maiden

Máte vystudované učitelství pro mateřské školy, takže jste vlastně na malé děti docela odborník.
Ano, nikdy jsem se tím sice neživil, ale mám za sebou půl roku praxe při studiu. Myslím, že jedním z nejdůležitějších je předškolní výchova v mateřské škole. Tyto učitelky jsou na chvostu vzdělávacího systému a jsou hodně mizerně platově ohodnocené. Je to fyzicky i psychicky náročná práce a obrovská odpovědnost. Domnívám se, že pokud budeme mít kvalitní mateřské školství, tak odpadnou problémy na dalších stupních vzdělávacího systému. Pokud bude mít učitelka místo 30 dětí jen 15, bude na ně mít víc času a vychová z nich kvalitnější lidi.

Dovolím si příměr. Byl jsem na brigádě u táty v továrně a královsky mi to zaplatil. Byla to hodně těžká manuální práce a jsem rád, že jsem to zažil, ale nedá se to, co se týče únavy, srovnat s jediným půldnem v mateřské škole, kde je třicet dětí. A to jsem byl jen jako pomocník jiné učitelky, která je na to jindy sama.

Mydy Rabycad
Česko-německý fond budoucnosti slaví dvacet let. Vystoupí Ruml i Mydy Rabycad

Vraťme se ještě k dětem.
Mně osobně se špatně hodnotí, jestli jsem dobrý nebo špatný otec. To se teprve uvidí. Kromě výchovy a prostředí, ve kterém dítě žije, funguje ještě genetika. Člověk může být špičkový táta a stejně se může stát, že jeho dítě sejde z cesty. Nejhorší, co můžete svým dětem udělat, je vystavit je frustraci. Ta potom vede k velkým osobnostním a někdy i společenským problémům. Hitler – frustrant, Stalin – frustrant, Miloš Zeman – frustrant, Tomio Okamura – frustrant. Je to nebezpečné jak pro ně, tak pro jejich okolí. Většinou si svou frustraci kompenzují tím, že chtějí něčeho dosáhnout.

Samozřejmě, že když žije dítě jako v bavlnce a nemá kontakt s realitou, nepozná cenu peněz a taky to, že nic v životě není zadarmo, tak se mu může stát, že bude stejný frustrant jako někdo, kdo klečel každý den v koutě a jeho otec ho řezal hlava nehlava. Škoda, že to není tak, že dítě zahrnete láskou, dáte mu tu nejlepší výchovu – a vyroste z něj kvalitní člověk. Bohužel.

Musím vám pochválit Vespu, na které jste přijel. Mám ráda tyhle skútry.
Tuhle oranžovou Vespu jsem dostal shodou okolností ve stejné hospodě, ve které si teď povídáme, k oslavě mých 40. narozenin. Moji kamarádi Vojta Dyk, Jakub Prachař a Ondra Brzobohatý, samozřejmě se svými partnerkami a rodinami, se mi na ni složili. Byl jsem úplně paf a zaskočilo mě to. Je to krásný dárek.

Ještě je to pikantní tím, že mi asi měsíc před oslavou volal Vojta Dyk a vyzvídal velkou oklikou – je to dobrý herec – jakou Vespu mám já a kterou by si on měl pořídit… Dal jsem mu velký výklad. Jsem vášnivý vespař a už jeden starší model vlastním.

Jaroslav Svěcený
Na Vivaldiho! aneb netradiční hudebně-divadelní vhled do života génia

Vážně? Jaký typ?
Mám Vespu PX 80 z roku 1986 ještě s manuálním řazením a rezervou. Jezdil jsem na ní, než jsem dostal tuhle novou. Už Vojtovi jsem říkal, že přemýšlím, že bych si koupil novou Vespu Sprint a tu starou bych odvezl na chalupu. V Praze se lépe jezdí s automatem. Na starých vespách se ještě řadí levou rukou.

A kde jste k takovému veteránovi přišel?
To je hezká historka. Můj kamarád, bývalý starosta obce Malenice na Šumavě, pan Přílepek, mi ji dal. Tehdy byla nepojízdná a v děsivém stavu. Povídám mu: „Je, ty tu máš ale krásnou Vespu!“ a on: „Ty bys ji chtěl? Mně k ničemu není, je nepojízdná, vezmi si ji.“ Tak jsem ji nechal kompletně opravit a zrepasovat, pořídil jsem jí nové sedlo a nový lak… Vypadá dnes úchvatně.

ROLLING STONES. Nejdéle hrající čtveřici to na pódiu stále funguje. Jiskří to mezi nimi a hrají s neutuchajícím elánem.
RECENZE: Nesmrtelní Rolling Stones ještě do důchodu nepatří. Řádí jako zamlada

Vaším velkým přítelem a kolegou je Roman Holý. Tereza Černochová mi říkala, že je pro ni velkou inspirací, má prý neskutečně naposloucháno a všem v kapele doporučuje hudbu. Vnímáte ho také tak?
On má i načteno… a pozoruje vlastně všechno. Je to geniální člověk. Dokonale využil svého hudebního i lidského talentu. Je to osobnost, která má nepřebernou paletu zájmů. Můžete se s ním bavit o filmech, knížkách nebo výtvarném umění. Vlastně se s ním nemůžete bavit, protože on toho ví stokrát, někdy tisíckrát víc než vy. Mít za kamaráda Romana Holého znamená, že nemusíte chodit do knihovny.

Nedávno mi třeba připomněl hudebníka Joe Jacksona, o kterém jsem měl nějaké povědomí… Je to vynikající muzika a Romanovi trvalo devatenáct let, než mi ho připomněl, nějak na to nepřišla řeč. Pořád mě překvapuje. A nemůžeme zapomínat na to, že píše ty nejlepší písničky v Čechách, ve střední Evropě.

Matěj Ruppert a Monkey Business.
Ruppert, Holý a jejich banda roztančí Žluté lázně

Chystáte se teď na nějaký zajímavý koncert? Na jaké hudbě teď ujíždíte?
V malém klubu na Vinohradech jsem nedávno viděl skvělou americkou kapelu Garden. A s Romanem Holým se určitě někdy chystáme na Bruna Marse. Neříkám, že mě baví všechny jeho skladby, spíš jen pár, ale vidět ho chci. Jediná věc, kterou bych tomu vytkl – že je to absolutně nepůvodní. Ani nota není jeho. Je to celé obšlehnuté. Jde o takovou směsici Michaela Jacksona, Prince a Stevieho Wondera. Dovolím si říct, že dechy z jedné písničky jsou kompletně okopírované z Michaela Jacksona.

Ve finále se mi vlastně líbí, že reinkarnuje tenhle druh hudby, který byl deset až patnáct let mrtvý, a já ho mám rád. A hlavně je to mnohem lepší než současný hip hop, RnB a soul, který se v Americe aktuálně dělá a mě nechává absolutně chladným.

„Nehledám jen člověka, který umí zpívat. Chci, aby byl určitým způsobem i zajímavý.“

Monkey Business letos slaví plnoletost. Jediný zásah do sestavy byl odchod Tonyi Graves, která s vámi ale dále spolupracuje.
Vždycky ji budeme brát jako součást kapely, ale odchod to byl. Bude zpívat i naší nové desce, která by měla vyjít do konce roku. Pořád se kamarádíme. Kéž by všechny rozchody, třeba i v partnerských vztazích, proběhly jako tenhle. Chápu, že se chtěla postavit na vlastní nohy a vybudovat si vlastní projekt. Samozřejmě je mi to líto, ale srovnali jsme se s tím. A jsme rádi, že jsme našli další skvělou zpěvačku Terezu Černochovou. Měli jsme strach, co tomu řeknou fanoušci. Pomohlo tomu, že to byl postupný vývoj. A nakonec to dopadlo dobře. Mně se nejvíce líbily koncerty, kde zpívaly obě.

Kromě muziky jste si taky zahrál ve filmu Ondřeje Trojana Toman, který bude mít premiéru v říjnu. Není to váš první film. Jste si před kamerou jistý?
Jsem takový ten pyšný herec, že když režisér zavolá, tak to teda bez kamerovek dám. Nemám o sobě žádné přehnané mínění, co se týče herectví. Akorát teda pořád čekám na tu hlavní roli, doufám, že někdo pochopí, že tu leží ladem už čtyřicetiletý klenot. Není malých rolí, jen malých herců.

Britský zpěvák Sting.
Konkurence Colours. Červnové festivaly nabídnou světové hvězdy hudebního nebe

Ve vašich klipech ale hrajete hlavní roli. Okamžitě se mi vybaví Intercooler nebo Be a Man. Zrovna tyhle vaše videoklipy už jsou takové malé filmy.
Ano, máme hodně příběhových klipů. Líbí se nám. Natočit to černobílé video, které má Beyoncé a tančí tam s ní další dvě tanečnice, stojí podle mě tak milion dolarů. Dneska je opravdu finančně náročné udělat hodnotný výtvarný videoklip. Proto my jdeme příběhovou cestou a baví nás to.

Zkouška hudební skupiny The Tap Tap.
The Tap Tap mají už i vlastní pivo