A při vzpomínce na školní léta jsem si při pročítání básně zničehonic začal pobrukovat drobný hudební nápad, který jsem si naštěstí poznamenal,“ přibližuje někdejší polovina hudebního dua Paleček-Janík vznik nové desky. Ta přichází pět let po Palečkově posledním významném počinu albu Ježkárny, na kterém se oblíbený zpěvák a kytarista zhostil melodií z Osvobozeného divadla.

Jaromír Nohavica.
VIDEO: Poslechněte si předposlední píseň nového alba Jarka Nohavici Řekni sýr

Se Seifertem ho pojí mimo jiné fakt, že oba vyrůstali v pražské čtvrti Žižkov. Přesto pro něj splynutí s verši velikána české literatury představovalo náročný úkol. „Po Ježkárnách jsem si splnil další životní sen a zlezl velehoru, na jejíž zdolání jsem dříve ani nepomyslil,“ připouští čtyřiasedmdesátiletý Paleček. A do čeho se pustí příště? „Půjdu dál, po malých krůčcích. Kdo ví, třeba na mě ještě někde v dálce nějaká ta hora čeká.“

Čím pro vás v životě byla a je poezie Jaroslava Seiferta?
V mládí mě od poezie jako takové vždycky odrazovala hlavně moje nedozrálost a volný verš bez rýmování, ve kterém jsem se ztrácel a ztrácím doposud. Teprve mnohem později mi verš vázaný v Seifertových sbírkách Maminka a Jaro, sbohem umožnil, abych v nich hledal a možná i našel ty pravé melodie. A čím je pro mě poezie dnes, to už za mě napsal básník dávno sám: „Život mě naučil, že hudba a poezie jsou na světě to nejkrásnější, co nám může život dát… kromě lásky ovšem…“

Jaroslav Seifert byl hrdý Žižkovák. Vybavil jste si při zhudebňování jeho básní své vlastní žižkovské mládí? Cítíte sepjetí s tímto místem, jako ho cítil on?
U mě to sepjetí se Žižkovem určitě není tak intenzivní jako u něj. Seifert se na Žižkově narodil, ještě za Rakousko-Uherska. Kdežto já jsem se tam přestěhoval z Motyčína u Kladna až v pěti letech. Ale kontrolka nějakého spojení tam blikala od začátku. A bliká i teď.

Čechomor, František Černý
Novinka od Čechomoru. Deska vznikla s velkou radostí, říká František Černý

S vaším bývalým spoluhráčem Michaelem Janíkem jste poezii nezhudebňovali. Začal jste s tím až v pozdním věku?
Kouzlu a křehké intimitě básní, nejen Seifertových, jsem propadl poměrně pozdě ale přece. Přišlo to samo, nenásilně. Hledání a objevování skrytých melodií pak bylo vzrušující, obohacující, a tudíž i radostné.