Světlo světa spatří v těchto dnech vaše další cédéčko s názvem Mám přání k Vánocům. Můžete nám ho blíže přiblížit?

Je to neuvěřitelné. V jedenadvaceti letech se mi povedlo natočit vánoční album se symfonickým orchertrem Českého rozhlasu. Obsahuje šestnáct celosvětově známých písní od Celine Dion, Michaela Bublea nebo Natalie Cole. Jediným rozdílem je, že jsem celou desku nazpívala v češtině. Oficiální křest, spojený s mým vánočním koncertem, se uskuteční 15. prosince v ostravském klubu Parník. Celý symfonický orchestr se tam samozřejmě nevleze, ale i tak to, doufám, bude stát za to. Srdečně zvu.

Od našeho posledního setkání se prý toho u vás hodně změnilo. Máte už vážnou známost. Nebojíte se, že si tím odradíte další možné potencionální ctitele?

(smích) Já doufám, že ne. Ony ty platonické a nesplnitelné lásky budou pořád existovat. Třeba já už jsem byla jako malá smířená s tím, že můj manžel bude Bruce Willis nebo Brad Pitt, jiná varianta nepřišla v úvahu. A vidíte, taky mají ženy, přítelkyně, manželky a potencionální ctitelky to neodrazuje.

Markéta Konvičková, zpěvačkaJak si žije Markéta Konvičková na podzim roku 2015? Co ji trápí? Co ji těší?

Celkem studijně. Nevím, jak to, ale nějakým zázrakem jsem se dostala do třetího ročníku Vysoké školy báňské v Ostravě. Sice mám odřené uši jako nikdy, ale snažím se, abych nepřišla o ročník a mohla v pohodě napsat bakalářskou práci. Trápit mě nic moc netrápí, a když ano, jdu cvičit bikramjógu a hned všechny problémy z hlavy vypustím. Radost mi dělá rodina, že jsou všichni zdraví, a hlavně teď partner. Dělá zkoušky na dopravního pilota a dneska udělal letecké právo, šikula jeden.

Nezanedbáváte kvůli zpívání vaše studium na vysoké škole? Jak jste v tomto směru daleko?

Právě naopak. Kvůli studiu zanedbávám zpívání. Snažím se spojit kariéru s denním studiem na vysoké škole, ale obojí dělám na padesát procent, což se mi vůbec nelíbí. Ono se to potom podepisuje jak na škole, tak i na pódiu. Proto se teď snažím zabojovat na vysoké a udělat aspoň bakaláře. Nedovedu si představit, že bych měla obětovat tři roky zpívání za tři roky studia, a ještě neúspěšně. Držte mi, prosím, palce.

Co český šoubyznys? Už se v něm dokážete pohybovat?

Ne (smích). Víte co, já se strašně ráda směju s blízkými přáteli a rodinou. Na přetvářku a účelovost jsem nikdy nebyla a ani nebudu. U nás je zvykem, že pokud se nám něco nelíbí, tak si to řekneme. V českém šoubyznyse to tak nechodí. Všichni jsou velcí kamarádi a za zády se přitom pomlouvají. Chápu, že být viděna v bulváru, v Praze a televizích je velice důležité, ale já mám trošku jiné hodnoty.

Našla jste si v životě nějaký další „rozměr" v podobě nějakého nového hobby, anebo něco vás „chytlo" ?

Před čtyřmi lety jsem začala cvičit bikramjógu. Je to šestadvacet pozic, které se cvičí v uzavřené místnosti vyhřáté na dvaačtyřicet stupňů Celsia. Kvůli studia jsem s tím na rok přestala, ale teď už měsíc zase cvičím. Je to jediné místo, kde nic neřeším, práci, školu, a soustředím se jen sama na sebe. Je to pro ženu strašně motivující, když děláte pozici, už nemůžete vydržet, kousnete se a uděláte to. Jsem potom nesmírně psychicky silná a ten klid a uvolněnost si odnáším i do běžného života.

Zůstáváte věrná rodnému kraji, anebo pomýšlíte, že se někam v budoucnu přestěhujete. Pokud ano, která země by vás lákala, byť vím, že situace v Evropě nyní není moc klidná…

Narodila jsem se v Třinci, kde jsem i svých devatenáct let žila. Pak jsem se přestěhovala do Ostravy kvůli studiu na vysoké škole. Jsem „srdcař", mám to tady ráda, mentalitu lidí. To, že mám rodinu maximálně padesát kilometrů daleko, mě prostě těší. Bojím se, že jednou na nějaký čas skončím v Praze, ale vychovávat rodinu a baráček bych si chtěla postavit určitě někde v Moravskoslezském kraji.

Plánujete rodinu?

Jednou ano. Zatím je mi jedenadvacet a mám ještě několik nesplněných snů, na kterých bych chtěla pracovat. Jediné, co vám prozradím, je, že bych chtěla být mladou maminkou. Teď je otázka, co je mladá? (smích)

Chtěla byste si zahrát ve filmu, anebo v divadle v muzikálu?

Herečka ze mě asi nikdy nebude, jedině že bych někde hrála Markétu Konvičkovou, to by mi možná šlo. (smích) O muzikálech zatím nepřemýšlím, protože bych musela žít v Praze, aby se to dalo všechno skloubit. Zatím se budu věnovat tomu, co umím. Letošní rok mi přinesl vánoční album a dva videoklipy Taková je láska a motivační Věř si s raperem Revoltou. Pokud bude příští rok alespoň z poloviny tak hezký jako tento, šup sem s ním.