Ale než se zakousneme do Amyina třetího alba, podívejme se na její úspěšné desky „This Is The Life" a „A Curious Thing". Pořadatelé Open Air 2012 soudí: „Jejich obliba dává tušit, že opět bude Amyino album dobývat přední příčky hitparád a sbírat cenu za cenou". Dokazuje to už singl „Slow It Down", od dubna bodující v rozhlasovém éteru.

Míchá je a míchá

„Amy se nevzdala mixu rocku, folku a popu ani své kapely se skutečnými hudebními nástroji," konstatuje Radka Spiesová z PR festivalu. Písničkářka přidává smyčce, příběhy, melodie i odvaz country rockového střihu, za jaký by se ani americké hvězdy nemusely stydět.

Co Amy dokázala? Prodala přes 4 miliony alb, pobavila naživo více než půl milionu fanoušků, její studiový debut obsadil 1. příčky pěti zemí. Po Evropě nasbíral 25 platinových desek, kdepak je má asi „Mekdonaldka" vystavené?

Zdroj: Youtube

Nejnovější videoklip ke své nové desce má Amy na písničku "Pride" Zdroj: youtube.com/amymacdonaldofficial

A matematika pokračuje. Její druhé album došplhalo do Top 10 v deseti zemích. Po úspěšném startu ji ovšem pohltil vír psaní písní, nahrávání a nekonečných turné… a vyšťavil ji. Šoubyznys může být zrádný, přežvýká vás a vyplivne, odpočívat se musí! Po turné ke druhé desce si tedy Amy dala rok oddych.

„Tolik volna? Paráda! Necítila jsem tlak, kdykoli přišel nápad, vytáhla jsem kytaru a stiskla play na svém MacBooku," ohlíží se za pracovní dovolenou podobně, jako se nyní my ohlédneme za jejími dvěma alby. Tak to první…

Na ostří popu

Má ho slušně vybalancované, „Mr. Rock & Roll" by mohl být duet s Johnnym Cashem, kdyby… A písnička „This Is The Life", být méně pop, má kousek ke kovbojskému punku i přesvědčivosti Violent Femmes. Jenže kde těm je konec, zato Amy je „v kurzu". „Poison Prince" i „Barrowland Ballroom" jsou tu jízdy v mezích žánru, s „Run" nemíří vedle a kdybyste chtěli baladu, berte za vděk písní „Let´s Start A Band". Jenže ona se i slušně rozjede, s touto slečnou se v Týnci neunudíme k smrti. Zvlášť, když nás stejný den čeká ještě odvaz od švédských retro rockerů Mando Diao. Jen Amyin hitík „L. A." se vám možná za chvilku omrzí…

Zpívá jen vlastní písně

Ale přesto: Pokud si Amy vážně píše písničky sama, klobouk dolů. Vlastně jsem rád, že jsem ji díky její chystané účasti na Open Air Festivalu „poznal" a koupil si v Drážďanech její první dvě alba. Ale nekupte to, přijde-li vás komplet 2CD na 4.99 eur.

Zmíněné písničky hrála na kdejaké štaci, podobná byla „drezura" s albem číslo dvě, s „A Curious Thing" (2010).

Rozjetá „Don´t Tell Me…" na úvod, to Amy sluší. Snad až moc smyčců, ale jsou živé, hlas přesvědčivý. „Spark" je balada jen chvilku, „No Roots" jako ze 60. let uspává klavírem, možná se trochu mrkneme i na „diskotéku" a bez countryovky „The Pretty Face" by album nebylo komplet.

„Rozsah mého hlasu se neskutečně rozšířil, asi díky všemu tomu koncertování a zpívání večer co večer," nestěžuje si. „Mám hlas teď víc pod kontrolou, je výraznější," přesvědčuje Amy.

Album z rychlíku

Album „Life In A Beautiful Light" (Universal Music) znám spíš „z rychlíku", respektive z ukázek z internetu. Snad lze věřit PR festivalu, že je to soubor písní o životě, plných života, nasáklých optimismem. Naděje sálá z majestátní (až pompézní) skladby „Across The Nile", inspirované Egypťany oslavujícími pád prezidenta Mubaraka…" Vždyť psaní podobných písniček si člověk za život moc neužije…

Radost pohání rozdováděnou vytleskávanou „4th Of July", vzpomínku na výlet do New Yorku, kam se Amy jako dítě vydala v Den nezávislosti. Totiž prozrazování příběhů skrytých za texty je pro ni typické. Nechce působit tajemně, uzavřeně, navíc za každým skutečně příběh vězí.

Pro chilské horníky

Důraznější balada z novinky, „Human Spirit", připomíná důlní neštěstí chilských horníků. „Koho by to neinspirovalo? Cítila jsem, že o tom musím napsat. Vždy jsem byla písničkářka-vypravěč, vycházím ze skutečných příběhů," tvrdí Amy. A třeba písničku „The Green and The Blue", rozjasněný song o zdravé rivalitě týmů, napsala jako fanynka fotbalových Rangers. Inspirovaly ji i fanouškovské pokřiky, kterými také song končí.

Texty i hudbu si tradičně psala a zpívá sama, doprovází ji její kapela a přizvaní muzikanti. Novinku produkoval její dlouhodobý spolupracovník i manažer Pete Wilkinson, CD mixoval legendární Bob Clearmountain, spolupracovník Amyina oblíbence Bruce „Bosse" Springsteena.

Ale co na to „Boss"?

Co by jí ale asi tento Boss řekl na country feeling v „In The End", písni, která Amyino nové album uzavírá? Tak to těžko říci, ale jistě by jí schválil, že ten nejodpíchlejší song alba dal také celé nové desce i jméno. A tak to má být…