„Tři prosincové koncerty budou takovým ohlédnutím za dvouletým turné k desce Na Radosti, s kapelou si jej maximálně užíváme. Navíc – jak lépe oslavit třicáté narozeniny, než v kruhu lidí, se kterými je mi dobře, kteří mě inspirují a obohacují? Myslím, že je třeba si připomínat, když se něco daří – i z důvodu motivace do budoucna či hledání další umělecké cesty," říká Aneta Langerová.

Čím budou ty tři koncerty výjimečné?

Oproti těm, které normálně jezdíme, budou větší, Rozšíříme i nástrojové obsazení. K mé kapele a smyčcovému triu se přidají další hudebníci – dechový kvartet a bubeník-perkusista Adam Koller –, takže vznikne takový malý orchestr. Moc se na to těším, protože pojetí jednotlivých písní bude vyznívat jinak, budeme si moct dovolit větší kontrasty v aranžích, což je pro muzikanty vždycky osvěžující.

Živě představíte nový singl Hvězda, který prý vznikal v době, kdy jste s Jakubem Zitkem tvořili album Na Radosti. Proč se na něm nakonec neobjevil?

V té době existovala jen jedna sloka a nějaký obsah. Nebyla to hotová píseň. Takových námětů jsme měli více. Píseň jsme dokončili až nyní. Píseň musí uzrát, musí přijít její čas, a tak to bylo i s Hvězdou.

Hvězda je inspirovaná příběhem Sv. Vavřince. Legenda říká, že majetek, který chránil, raději rozdal chudým, než aby jej odevzdal císaři. Po jeho popravě padaly z nebe několik dní třpytivé slzy… Ony legendy hrají ve vaší tvorbě, čehož je album Na Radosti dokladem, velkou roli. Kde je čerpáte?

Třeba legenda o Sv. Kordule mě něčím uchvátila. A tak jsem ji, jako symbol odvahy a statečnosti, použila a zpracovala v písni Svatá Kordula. Všechny ty příběhy, z nichž jsme čerpali, mě přitahují. Asi i proto, že jsem žila jak v malém i velkém městě, tak i na vesnici, kde se ty tradice propojují. Je velmi zajímavé pozorovat, jak se tam lidé navzájem chovají, jak vnímají okolní svět a jeho chod… Hodně mě to motivovalo k tomu, abych napsala text o dívce, která je v každém tom prostředí jiná – nějak se musí přizpůsobit, ale zároveň cítí, že potřebuje prosadit svou. Symboly, legendy mají historii, váhu, jsou vzletné, vzdušné i snové, a přesto se k nim můžeme na chvíli upnout.

Na Radosti je výjimečná deska – dá se překonat?

Těžká otázka, lidé se mě na to ptali už po albu Spousta andělů. Pamatuju si, že i tenkrát jsem říkala, že všechno má v životě nějaké fáze – když se daří, může člověk vydat víc desek, když se nedaří, tak jich má míň. Nelze to předvídat. Co vím ale jistě, je, že příští deska bude zase jiná, protože bez pocitu, že se moje tvorba někam posunuje, by nemělo cenu vydávat další. Jestli a kdy se nám s Kubou Zitkem podaří opět skloubit tolik věcí, témat do jedné „krabičky" či do jednoho vinylu, je otázka. A samozřejmě velká výzva.

Aneta Langerová.Zdroj: Olga Špátová

Jak to máte – píšete už nové písničky? A jak vaše spolupráce vypadá?

Ano, máme hlavu a srdce otevřené, pozoruju svět kolem, nasávám atmosféru, emoce, pocity, které pomalu formuluju do slov a do not. Tvoříme s Kubou jednoduchým způsobem. Jeden z nás přinese nějaký nápad, třeba riff na kytaru, melodii, pár slov či téma a navzájem se k tomu následně vyjadřujeme. Stavíme a skládáme další dílky, až je z toho nakonec píseň. V začátku je pro mě velmi důležité být sama, abych měla prostor a čas na zamyšlení, vyjádření. Nemůžu si s někým sednout a chtít, abychom spolupracovali od prvního slova, noty, to by nešlo. Zpočátku je to jen pocit, který se těžko popisuje. Ve chvíli, kdy má ten počáteční pocit nějakou melodii, slova, už lze spolupracovat.

Na albu Na Radosti se „podepsalo" i prostředí zaniklé šumavské obce, příběhy lidí, kteří tam žili, vás inspirovaly. Kam se pro podněty rozjedete teď? Co některý z hradů nebo zámků, když už jste v létě na jejich nádvořích nebo v parcích koncertovali?

Tam bych se bála, velké prostory mi nedělají dobře. Kolikrát se mi stalo, že mi po koncertě dali na noc nějaký krásný zámecký apartmán, čímž mi chtěli udělat radost, ale já jsem tam naprosto ztracená. Mám ráda malé, útulné plochy. To už je pro mě přirozenější spát v lese ve spacáku.

Už to, Aneto, zaznělo. Za pár dní oslavíte třicetiny. Je to pro vás nějaký mezník?

Vůbec ne, jsou to jen kulaté narozeniny.

Oslavička bude?

Možná někde na cestách, třeba se to podaří.

Ušla jste velký kus cesty – jak byste celou tu dobu, odkdy jste vyhrála SuperStar, zhodnotila?

Mám pocit, jako by mezi tou soutěží a současností uběhlo ne dvanáct, ale třeba šedesát let. Těch zážitků, zkušeností, lidí, které jsem potkala, se kterými jsem spolupracovala, nebo naopak rozvazovala spolupráci, nadchla se pro nějaký projekt, věnovala mu energii, stejně jako všichni kolem mě… Těch bylo strašně moc. Je to prostě nádherné.

A jaké máte další ambice či plány?

Chtěla bych být společensko-sociálně činná, jak tomu bylo donedávna. Ráda bych zase byla při vzniku něčeho, čemu bych mohla dávat svoji energii a co by bylo pro dobrou věc. Ještě chvilku to nechám, když se teď budu věnovat hudbě a tvorbě. A až od toho budu mít určitý odstup, budu spolu s ostatními vymýšlet další projekty. Považuju to za důležité, je to nedílná součást mého života.

Termíny českého podzimního turné Na Radosti 2016:
30.11.2016 - Rychnov nad Kněžnou, Pelcovo divadlo
1.12.2016 - Zábřeh, Kulturní dům
2.12.2016 - Olomouc, Divadlo na Šantovce
4.12.2016 - Hradec Králové, Klicperovo divadlo
5.12.2016 - Dvůr Králové, Hankův dům MKZ
6.12.2016 - Jičín, Masarykovo divadlo
7.12.2016 - Jihlava, DKO

Termíny slovenského podzimního turné Na Radosti 2016:
21.11.2016 – Ružomberok, Kultúrny dom Andreja Hlinku
22.11.2016 – Košice, Historická radnica
23.11.2016 – Poprad, Dom Kultúry
24.11.2016 – Žilina, Mestské divadlo Žilina
25.11.2016 – Bratislava, Divadlo Aréna
26.11.2016 – Nové Mesto nad Váhom, Blue Note
27.11.2016 – Trenčín, Piano Club