„Bylo to přes rok a půl práce, zahrnující nakoukávání archivních záběrů či domlouvání respondentů do dokumentu. První verze filmu měla tři a půl hodiny,“ říká Michal Čoudek. Do příprav dokumentu se negativně promítla i pandemie.
„A to přímo, když onemocněla Hanka a vše se odkládalo. Nebo následně kvůli omezenému cestování, kdy se musela zrušit některá externí natáčení,“ doplňuje režisér a scenárista.

Snímek sleduje kariéru populární umělkyně od doby, kdy se objevila na české hudební scéně jako interpretka a textařka popových šansonů, její spolupráce s Petrem Rezkem, Karlem Vágnerem, Stanislavem Hložkem a Petrem Kotvaldem nebo s italskou star Drupim i její porevoluční působení na obrazovkách TV Nova ve vlastním pořadu.
Dává nahlédnout i do zpěvaččina soukromí – na společné soužití vzpomíná bývalý manžel Vlastimil Harapes a téměř třicetiletý svazek hodnotí současný manžel Štefan Margita slovy: „I po těch letech se pořád těším domů.“
Dramatický konec roku 1989
Nechybí ani emotivní pohled na dramatický konec roku 1989, kdy se Hana Zagorová po téměř půlroční vynucené pauze kvůli podpisu Několika vět stala jedním ze symbolů Sametové revoluce.

„Jsem ráda za tu dobu, kterou jsem prožila, že jsem mohla být její součástí,“ bilancuje Hana Zagorová. „Jsem ráda i za to, že jsem se snad malinkatým dílečkem zasloužila o to, co je a co máme. A jsem pyšná na sebe, že jsem se nebála. A že bylo čeho! Člověk by měl žít tak, jak to unese jeho svědomí. A já mám svědomí docela čisté,“ dodává zpěvačka.