Večírek pro zvané?

Žádné fanfáry se ale nekonaly. Celá akce připomínala spíš večírek pro uzavřenou společnost, což je zřejmě dáno typem lidí, kteří nový klub v srdci holešovické tržnice navštěvují. Sám interpret v závěru svého poměrně krátkého setu přiznal, že má pocit, jako by si koncert užil víc než diváci. Možná ano, ovšem kdo chtěl, mohl si v jeho neokázalém hraní najít přesně to své.

La Bamba a Light My Fire…

Málokdo je totiž tak všestranný a (v dobrém smyslu) všeho schopný jako José Feliciano. Čtyřiašedesátiletá hvězda, která nejjasněji zářila v éře svých hitových coververzí skladeb La Bamba a Light My Fire, dokáže plynule přecházet z latinskoame­rických rytmů k repertoáru Raye Charlese, Beatles, a dokonce i Michaela Jacksona. Nedávno zesnulému králi popu vzdala hold hned v úvodu výtečnou úpravou písničky Billie Jean. Kdo by to řekl, že Michael byl bluesman jako Brno? Tedy alespoň ve Felicianově podání to tak na chvíli vypadalo…

Whisky z plastového kelímku

K zlatým hřebům večera patřila Charlesova „vypalovačka“ I Got A Woman, uhánějící jak pár splašených koní. I Saw Her Standing There od pánů Lennona a McCartneyho nevidomému virtuosovi také slušela, i když je doma spíš v jižanských baladách, mambu a flamenku. Ale vidět legendu španělské kytary, jak si podmaňuje stříbrnou „elektriku“ a ve vypjatých sólech si nezadá s rockery formátu Jimmyho Page, je přece jen zážitek. Kvůli tomu člověk snad i překousne, že v klubu, jenž o sobě prohlašuje, že je luxusní, musí pít Jacka Danielse z plastikového kelímku.