A štěstí stálo 
u SPRONKu podruhé, když se mu podařilo třicet let po otištění článku uspořádat přesně na den vzpomínkovou akci 
30 let Nové vlny se starým obsahem. O víkendu se stala zřejmě největší žánrovou přehlídkou „novovlnových kapel" v Česku od roku 1989.

„Článek byl bezprecedentním útokem na svobodu projevu a uměleckého vyjádření, který vedl k zákazu kapel řadících se do takzvané nové vlny, jako byly například skupiny Pražský výběr, Jasná páka, později Hudba Praha, či Letadlo a dalších," přiblížil článek, o jehož autorovi se dodnes spekuluje, mluvčí SPRONKu Radek Holomčík.

Přijely i kapely, které na Moravu nejezdí často

Kapely, které pořadatelé pozvali do Strážnice, byly podle něj nadšené. „Také proto, že kromě Garage a Už jsme doma tyto převážně pražské kapely na Moravě často nekoncertují," zmínil Holomčík.

S výběrem skupin pomohl uznávaný hudební publicista Aleš Opekar. Ve Strážnici tak na dvou pódiích zahrály Už jsme doma, Máma Bubo, Krásné nové stroje, Extempore, Garage & Tony Ducháček, Mikoláš Chadima band a Hudba Praha. Máma Bubo a Krásné nové stroje ve Strážnici zároveň oslavily třicet let koncertování.

Nejen koncerty, ale i beseda a přednáška

Akce ale nebyla jen o koncertech. V doprovodném programu si diváci vyslechli text zmíněného článku, jenž byl ve výsledku skvělou reklamou nové vlny, Opekarovu přednášku či besedu s Amnesty International. Na absenci svobody projevu vzpomínal i disident František Čuňas Stárek. V Green Baru kulturního domu byla také k vidění unikátní výstava fotografií Tváře undergroundu.

Že nová vlna nebyla jen záležitostí Prahy, doložil vyprávěním brněnský básník, hudebník a výtvarník Petr Váša. Připomněl tvorbu jeho skupin Ošklid, Z kopce či Uzené koleno. „Text jedné písně zněl: rychle zmizet někam daleko. Komise, u které jsme museli kvůli povolení absolvovat přehrávky, si to interpretovala jako otevřenou výzvu mládeži k emigraci," přiblížil Váša, kvůli jakým nesmyslům dostávaly kapely zákaz vystupovat.

„Článek byl jasný signál, že je to buď klid před bouří, nebo stav totální letargie režimu, která ho leptá, a on už neví, co má dělat," zavzpomínal na osmdesátá léta zpěvák Krásných nových strojů Stanislav Diviš.

Tehdy pořadatelé zareagovali typicky česky - ironií

Pamatuje si, že pořadatelé tehdy zareagovali typicky českým způsobem – ironií. „Pořádali koncerty dál, ale nazývali je zcela nesmyslně třeba jako Jarní bilance," popsal „fligny" pořadatelů. On třeba na půdě Akademie výtvarných umění obcházel zákazy pořádáním Mikulášských či Fialkových jarních zábav.

Akce ve Strážnici podle něj byla i příležitostí se setkat s kapelami, které se celé ty roky znají a které považoval a dodnes považuje za renovované a uznávané. „Takové akce tu chyběly. Luxusní je i doprovodný program," pochvalovali si strážnický festival příznivci undergroundu a skalní fanoušci kapely Už jsme doma Viktor, Pupek a Čáp.

A ambice pokračovat v něm mají i pořadatelé. „Protože nabídka zajímavých interpretů v regionu narůstá, vydáme se spíš cestou akcí s nějakým tematickým přesahem a vždy s doprovodným programem," dodal Holomčík.