Zatímco zbylá čtveřice za oceánem komerčně úspěšné chlapecké kapely 'N Sync se dnes plus mínus spíš neúspěšně než úspěšně motá po konkurzech do reality show, filmu nebo letů do vesmíru (to není sranda, Lance Bass to fakt zkoušel), někdejší přítel Britney Spears to vzal za úplně jiný konec. Už od debutového alba Justified z roku 2002 Justin Timberlake dělá „víc než jen" tuctové R&B a pop. Je zřejmé, že jde o poučeného hudebníka, co poslouchá muziku minimálně od Elvise Presleyho dál, baví ho blues, soul, funk i taneční hudba, a všechno to umí spojit a napsat silné hity jako Cry Me a River, What Goes Around… Comes Around nebo Mirrors (v Praze samozřejmě všechny zmíněné zazněly).

Při tom je trochu megaloman. Skoro s žádnou písní nejde pod pět minut. Ale zase není blázen. Takže i když úvodní Pusher Love Girl otvírá koncert skoro deset minut, pak už hraje i se svým hodně početným bandem Tennessee Kids řadu věcí zkráceně tak, aby tempo koncertu neopadalo, a i přestávka byla vlastně jen nezbytným nadechnutím se do druhé půle. První polovina, během které se Timberlake předvedl jako bezchybný zpěvák a tanečník i slušný klavírista, podporovaný výborně sehranou kapelou, tak byla zážitkem ze setkání s jednou z největších popových hvězd současnosti. Což patřičně stvrdila i poslední píseň před rozchodem na drink, zmíněný hit Cry Me a River.

V druhé polovině se Timberlake představil též jako kytarista a předvedl i něco navíc: když se s ním a čtveřicí tanečníků dala část pódia, úzká plošina, do pohybu, asi málokdo čekal, že zpěvák projede nad hlavami skoro všech, co si koupili lístek na stání. A objeví se na druhé polovině haly, kde odehraje část koncertu. Nemusí vám být náct a nemusíte být ani holka nebo chlap na chlapy, abyste tohle dokázali ocenit. Vidět tančící hvězdu, jak si to štráduje kolem vás a při tom zpívá a tančí v sedmiminutové Let the Groove Get In je okamžik, pro který i odpůrci natáčení koncertů na mobily stojí za to udělat něco, co ze zásady nedělá.

Timberlake na druhé straně haly zazpíval pocty Elvisi Presleymu a Michaelu Jacksonovi nebo si s Prahou připil česky „Na zdraví" – mimochodem – předvedl se také jako velmi pozorný a vděčný host – několikrát nadšeně zvolal, jak je české publikum výborné a člověk mu neměl důvod nevěřit, že by to „myslel upřímně". Ale právě v té vděčnosti, s jakou zazpíval i pocty svým vzorům, byl trochu zakopaný pes. Timberlake totiž přes status globální popové hvězdy, která si postmoderně vybere, co se jí zlíbí, postrádá něco navíc, co z hvězd dělá legendy. Když vezme do rukou kytaru a pokrčí nohy jako Elvis Presley, cítíte z toho velkou pokoru. Superstar – a nemluvím teď o těch, co týden co týden v televizních show po celém světě žijí v iluzích, že jimi jsou – by ale měla být i trochu fracek. Být v jistém slova smyslu ulítlejší, nadpozemštější než zbytek přízemního světa. Což Timberlake, i když v hale proletí nad hlavami fanoušků, není.

Setlist pražského koncertu:

Set 1

1. Pusher Love Girl

2. Gimme What I Don't Know (I Want)

3. Rock Your Body

4. FutureSex/LoveSound

5. Like I Love You

6. My Love

7. TKO

8. Summer Love

9. LoveStoned

10. Until the End of Time

11. Holy Grail

(JAY Z cover) (Snippet)

12. Cry Me a River

Set 2

13. Only When I Walk Away

14. Drink You Away

15. Tunnel Vision

16. Señorita

17. Let the Groove Get In

18. Heartbreak Hotel

(Elvis Presley cover)

19. Not a Bad Thing

20. Human Nature

(Michael Jackson cover)

21. What Goes Around… Comes Around

22. Take Back the Night

23. Jungle Boogie

(Kool & The Gang cover)

24. Murder

25. Poison

(Bell Biv DeVoe cover)

26. Suit & Tie

27. SexyBack

28. Mirrors