Dvoudenní let a sedmihodinový časový posun byl na Bonifantech znát, ale i přesto zvládli hned první den navštívit poloostrov Odaiba. Při pohledu na Centrální Tokio, Duhový most a právě kvetoucí sakury nasávali úžasnou atmosféru tohoto rytmickým srdcem bijícího velkoměsta. Navíc si při pohledu na tokijskou Sochu svobody připomněli své nedávné pětitýdenní putování po Americe.

Poté se chlapci přesunuli do Národního olympijského centra u parku Yoyogi, kde se konala Olympiáda v roce 1964, aby se ubytovali a mohli se těšit na první zítřejší koncert v Ichikawa Public hall.

Svou japonskou koncertní premiéru BONIFANTES absolvovali na premiérovém koncertě zvaném "Ichikawa Childrens Choir Lovery Concert Welcome BONIFANTES". Před vyprodaným sálem se spolu s Bonifanty představily dva domácí sbory - Ichikawa a Kamaya. BONIFANTES sklidili úspěch zejména za provedení hudby českých autorů, vedle Dvořáka a Smetany sklidil bouřlivý potlesk Jan Jirásek za svou skladbu Credo, Agnus Dei z Missa propria. Kuriozitou koncertu byla závěrečná česká lidová píseň Ej lúčka zpívaná v japonštině.

Zdroj: Youtube

Po koncertě se strhla malá rvačka o podpisy malých českých zpěváků. Na plakáty, na programy koncertů nebo na typické japonské vějíře. Většina přítomných japonských děvčat si nenechala ujít možnost se s pardubickými chlapci vyfotit. Odměnou za perfektní výkon byla Bonifantům tradiční japonská večeře a čajové rituály v rodinách hostitelů.