Tento festival je o něco mladší, už v pondělí rozjel 13. ročník. Program vyvrcholil koncertem italského trumpetisty Enrica Ravy a jeho doprovodné skupiny vyvrcholil na Staroměstském náměstí. Rava se dočkal potlesku stovek posluchačů, většina z nich byli cizinci. Pak obdržel ocenění Bohemia Jazz Award za celoživotní přínos jazzu.

Cenu Ochranního svazu autorského (OSA) za nejlepší jazzovou skladbu autora do 35 let získal Jan Mazura. Za nejlepší byla vyhlášena jeho kompozice Nuevas Tradiciones. Vedle ocenění si odnesl i šek v hodnotě 30 tisíc korun. "Z výhry mám samozřejmě velkou radost, je to úžasná kompenzace za ten nespočet hodin psaní, zkoušení a nahrávání," konstatoval Mazura.

Devětasedmdesátiletý Rava je považován za průkopníka italského jazzu. V 60. letech se stal známým, když kromě koncertování tvořil filmové soundtracky s argentinským hudebníkem Gatem Barbierim. "Když jsem začínal, byl jsem na to úplně sám, po mnoho let nebyli žádní muzikanti, koncerty ani obecenstvo," vzpomínal před časem rodák z Terstu, kde začal hrát na trombon v dixielandových kapelách. Ale poté, co slyšel hrát Milese Davise, se přeorientoval na trubku.

V pondělí se v historickém centru Prahy představila také zpěvačka Martina Bárta, která reprezentovala Česko loni v soutěži Eurovize. V úterý vystoupí třeba Miroslav Hloucal Quintet, Elhurst College Jazz Band a Mike Stern/Randy Brecker Band s Dennisem Chambersem a Tomem Kennedym. Pak se Bohemia JazzFest přesouvá dál - v Plzni budou koncerty ve středu, o den později v Liberci, víkend si rozdělí Domažlice a Tábor. Jazzový festival vyvrcholí v pondělí a v úterý v Brně.

Sedm koncertů z renesance a baroka

Zato Letní festival staré hudby je ryze pražskou záležitostí. Na koncerty Pražany lákají plakáty v metru, akce navíc potrvá na různých místech hlavního města až do 8. srpna. Letošním tématem je Mediterraneo, tedy Středomoří. Festival nabídne celkem sedm koncertů z období renesance a baroka. Proto Francouzka Gensová vyzpívá za doprovodu souboru Les Ambassadeurs v čele s flétnistou Alexisem Kossenkem pohnuté osudy krásných hrdinek starověkých bájí, ztvárněné v barokních operách.

"Francouzská barokní hudba je zvláštní fenomén. Pro mě je to navíc ta nejosobnější, nejniternější záležitost. Vyrostla jsem na ní a dodnes mě dokáže přenést do úplně jiného světa, delikátního, sofistikovaného," uvedla Gensová. "V té hudbě je zakódovaná rafinovanost a ušlechtilost celé tehdejší doby. V harmoniích, v deklamaci textu i v hudebních ozdobách," dodala.

V programu jsou dál třeba i příběhy antických mýtů ze středomořských ostrovů s německou sopranistkou Hannou Herfurtnerovou, duchovní hudba Středomoří v podání českého Tiburtina Ensemble. Hudbu ze Španělska až k branám Orientu nabídne Euskal Barrokensemble z Baskicka. Polská {oh!} Orkiestra Historyczna zase provede návštěvínky mořskou bouří a sopranistka Lore Binonová se souborem hráčky na historické harfy Sarah Louisy Ridyové představí rozmanitou hudební tradici neapolského baroka. Sprnové vyvrcholení v Rudolfinu nese název Evropa galantní podle Campryho opery L'Europe galante. Zazní její koncertí provedení v podání sedmi zahraničních sólistů.