Kliknutím zvětšíteSolidně zaplněný sál v Karlině byl nejprve svědky představení deathmetalových Thy Art Is Murder, které ovšem kromě šíleného coveru na německé Rammstein a um frontmana Chrise MacMahonna nepřineslo nic zajímavého.
O něco lépe dokázali zaujmout američtí Killswitch Engage, kteří už řádku let patří mezi stálice metalcorového žánru. Frontman Jesse Leach výborně střídal melodické polohy s řevem, kapela, jež v Praze vystoupila bez kytaristy Joela Stroetzela, kterého zastoupil kapelní manažer, hýřila pohybem a nažhavení fanoušci se dočkali solidní show. Killswitch Engage ovšem trochu doplatili na to, že jim v rámci žánru již pěkných pár let ujíždí vlak.
Už během efektního intra se ukázalo, že i na aktuálním turné Parkway Drive ještě více vyšperkovali svou vizuální prezentaci. Na pódiu přišli skrz celý sál s hořícími loučemi a když o pár momentů později spustili hit Wishing Wells z aktuální desky, bylo jasno, že je tahle australská úderka v ohromné formě. Frontman Winston McCall působil velmi jistě, jeho spoluhráči předváděli bezchybný výkon a ke všemu se ještě stíhali usmívat na všechny strany a chválit české publikum.
To své oblíbence přivítalo s otevřenou náručí, ihned vhodilo na pódium českou vlajku a pětice na pódiu to všem přítomným vracela neutuchajícím přívalem pozitivní energie. Nejvíce prostoru během setu dostala logicky nahrávka Reverence, která je oproti předchozí tvorbě více temná a namísto přímočarého metalcoru nabízí i žánrové odbočky a experimenty. Ačkoli mnozí příznivci nový směr Parkway Drive odsuzují, ukázalo se, že koncertně nové skladby bez problémů obstojí v konkurenci starších hitů.
Vrchol koncertu přišel zhruba v polovině setu, kdy nejprve během agresivní skladby Absolute Power skupina uchvátila pyrotechnickými efekty, aby poté celý sál uvedla v úžas tím, že na vyvýšené plošiny na pódiu přivedla ženské smyčcové kvarteto. Neobvyklá spolupráce vyšla na jedničku a o nejsilnějším momentu celé show bylo hned jasno. Večer plný ohňů, řezavých riffů a řvaných vokálů vygradoval v emotivní baladě The Colour Of Leaving, kterou McCall odzpíval spolu s violoncellistkou na improvizovaném pódiu přímo uprostřed sálu.
Následující přídavek, během něhož sympatický zpěvák nejprve molotovovým koktejlem naoko zapálil obrovskou vlajku, aby poté plameny během skladby Crushed zahalily celé pódium, jen dokázal, že Praha byla svědky neuvěřitelné metalové podívané. Takové, která se bude letos už jen těžko překonávat. Jedinou vadou na kráse je snad jen absence starších skladeb, i když i to se dá těmhle australským sympaťákům s přimhouřeným okem odpustit.
6
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
