Pavel Šporcl: Muzikály mám rád, jsem schopný vidět dva denně

22. 3. 2013

Brno /ROZHOVOR/ - Trochu jinak, než jak jsou jeho fanoušci zvyklí, se v sobotu v Brně představí houslista Pavel Šporcl. Zatímco loni v listopadu vyprodal brněnské Janáčkovo divadlo při svém turné Sporcelain, v sobotu se představí v Městském divadle Brno na benefičním koncertě, který už posedmé organizuje muzikálový herec Robert Jícha.

Pavel Šporcl. | Foto: Deník/Atilla Racek

V programu Šporcl vystoupí po boku zpěvaček Jitky Zelenkové, Dashy nebo Moniky Bagárové. „Jsem vděčný, že mám příležitost takto pomáhat," říká devětatřicetiletý Šporcl.

Jak došlo k vašemu účinkování na brněnském Koncertě pro Krtka?

Na benefičních akcích vystupuji poměrně často, takže to pro mě není nic neobvyklého. Do Brna se těším, vždy rád podpořím smysluplnou věc. Štěstěna je pomíjivá, jednou jste dole, jednou nahoře. Mám příležitost pomáhat a jsem za to vděčný. Vím, že to nemusí trvat věčně.

V čem jsou pro vás tyto akce jiné než běžná vystoupení?

Na charitativních koncertech se vždy sejdou prima lidé, kterým jde o stejnou věc. Na organizátorech je cítit podobné nadšení i to, že si váží všech, kteří pomáhají. Takové akce pak mívají specifickou atmosféru a vystupuji na nich proto vždy rád.

S čím se v Brně představíte?

Zahraji několik skladeb pro sólové housle, možná nějakou s halfplaybackem.

Doprovodíte třeba i některého z hostů? Nebo nezazpíváte si s nimi?

To ne. Takové vystoupení by se muselo zkoušet, a to bych nestihl. A zpívám sice rád, ale moc to neumím. Takže to raději nechám na druhých. (smích)

Znáte tvorbu Městského divadla Brno, které koncert hostí? Navštívil jste některou jejich inscenaci?

Ano, několikrát jsem divadlo navštívil a zhlédl tam pár muzikálů. Je to určitě nejlepší muzikálové divadlo u nás. Pan ředitel Stanislav Moša odvádí skvělou práci. Shodou okolností mi při přípravách loňského turné pomáhal s choreografií člen souboru Michal Matěj.

Máte rád muzikály, na které se brněnské divadlo hodně specializuje?

Muzikály mám moc rád. Pokaždé, když navštívím Londýn nebo New Yorku, již tradičně tam zajdu i na muzikál. Jsem schopný vidět i dva denně a umím si je užít.

V Brně jste naposledy vystoupil loni v listopadu při svém turné Sporcelain. Jaké jste zaznamenal ohlasy?

Turné Sporcelain bylo úspěšné a ohlasy na všech koncertech skvělé. Jsem za to opravdu moc rád. Tento projekt pro mě byl svým způsobem zlomový, protože jsem jím poprvé vstoupil i na horkou půdu popového světa. Můj pražský koncert z Terminálu 2 Letiště Václava Havla natočila Česká televize a odvysílá ho v květnu.

Jste známý tím, že se snažíte zpopularizovat vážnou hudbu u mladé generace. Dříve jste tomu podřizoval i svoji image a hrál výhradně šátku. Od toho jste už upustil, tak čím se o to snažíte teď?

Ale já v šátku pořád hraji! Osvěta je samozřejmě potřeba i nadále. Snažím se o ni nejen na svých večerních koncertech, ale i na výchovných koncertech pro děti a mládež. Nejsilnější vliv a význam mají samozřejmě média. I jejích prostřednictvím se snažím ovlivnit tenhle nekonečný příběh.

Co chystáte nového?

Příští měsíc oslavím čtyřicátiny. U té příležitosti vyjde speciální trojalbum Zlatá kolekce. Měl bych dostat i multiplatinovou desku za sto devadesát tisíc prodaných nosičů a pětadvacet let od doby, co vyšla u Supraphonu moje první nahrávka.

Pracujete i na novém albu?

Do prázdnin natočím desku s repertoárem starých českých mistrů houslistů. Patří k nim například Jan Kubelík, Jaroslav Kocián, František Drdla a František Ondříček a další. Kromě mého učitele, profesora Václava Snítila, hraje dnes tento repertoár málokdo, což je škoda. I v tomto se snažím dělat osvětu.

Co vám udělalo poslední dobou radost?

Koncerty, rodina, děti. Umím se radovat z maličkostí a ze života vůbec.