Koukám, že máte tričko s Depešáky. Fandíte jim? Byl jste na koncertě?
Strašně moc. Mám je hrozně rád. Mám všechny desky. Chodím na všechny koncerty. Byl jsem v dubnu a koupil jsem si hned další na únor.

Ale Depešák nejste, protože nemáte podmalované oči. Nepřemýšlel jste o tom někdy?
Ne, těch doprovodných věcí se neúčastním. Jde o hudbu. Tu miluju. Mám od nich všechno včetně sólových věcí. Když se nudím, tak si najdu nějaký rozhovor nebo si dám na Youtube verzi písničky, kterou neznám. Jsou strašně dobří. Mám je moc rád.

Dnes jste hráli nový playlist? Oslavujete ještě výročí, na plakátech se to občas objevuje.
To nám jen ty plakáty zbyly, ale my už to neřešíme, neoslavujeme.

Jak jste zařazovali songy do nového playlistu?
Zeptali jsme se fanoušků na Facebooku, co by v novém playlistu chtěli. Napsalo asi dvě stě až tři sta lidí a my jsme vyhodnotili žebříček 
a prvních patnáct až osmnáct písniček jsme se naučili 
a nastrkali jsme je mezi ty naše největší hity. Jsou to věci, které máme rádi i my.

Tak to je fajn, že to obměňujete a nestagnujete. Jak to máte 
s těmi nejprovařenějšími písničkami?
Máme to rádi. Je to dané tím, že jsme si je vymysleli sami. Kdybychom hráli cover verze, tak by tomu asi tak nebylo. Samozřejmě, když uděláme nové věci, tak je taky chceme hrát. Ty jsou zase nové. U těch starých víme, co se stane. U těch nových mě to baví pozorovat, co to s posluchači dělá.

Takže se vám neomrzely?
V roce 1992 za námi přišel Petr Muk a řekl mi, „Vole ne, vy furt hrajete to Ne, teď ne, ještě vás to baví?" Je to absurdní. Tehdy jsme to hráli chvíli. Dnes je to už několik let. Ale jsou to naše věci a samozřejmě nás baví.

Plánujete už vydání další desky?
Ano, máme ji napsanou. Teď přemýšlíme, kde ji budeme točit a kdo ji bude produkovat a jak to všechno uděláme.

Kolik na ní bude věcí? Jak vznikaly?
Zatím je to osmnáct písniček. My si vždycky jedeme na takové soustředění. Pronajmeme si chatu nebo hotýlek, abychom to udělali naráz.

Mňága byla dříve smutná kapela, teď spíš veselá. Znamená to, že jste teď šťastný? Splnila se vize z písně Výhledově?!
Jasně, nežiju ve vzduchoprázdnu. Jsem zamilovaný, spokojený, šťastný… Ale taky mám občas depky, furt se něco řeší – minulost, vztahy…

Je lepší skládat v depce nebo šťastný?
Každej ti řekne, že je nejlepší být při skládání v p*deli.

Napsat veselou kvalitní písničku je ale asi složitější.
Ano, napsat smutnou depku… Těch uděláš osm za den. Když chceš. Udělat veselou písničku, která není blbá a je vtipná, to skoro nejde.

Já na vás hrozně obdivuju vaše taneční kroky. Jak jste je vymyslel?
Ze začátku to bylo tak, že jsem přišel do kapely jako pomocný kytarista. Pak odešel zpěvák a začal jsem zpívat. Dělal jsem najednou něco, co mi bylo absolutně cizí. Nevěděl jsem, co dělat, když nezpívám. Většinou tam lidi dělají něco trapného nebo směšného. Nejhorší je stát jako hydrant. Já jsem je začal parodovat, čímž ještě stoupla kvalita kapely, protože to nikdo jiný nedělal. (Smích)

Loni jste vystupovali v Jablonci v rámci turné s Vypsanou fiXou. Dovedete si představit, že byste vystupovali i s nějakou jinou kapelou?
Tak určitě. Už jen na festivalech hrajeme s hodně kapelami.

No, ale to si nevybíráte. Kdybyste si mohli vybrat.
Já jsem si vždycky představoval, že bych udělal svůj pojízdný festival.

A kdo by na něm hrál?

Určitě zase Vypsaná fiXa, Prago Union, Listolet z Brna bych tam dal, Petra Vášu a Ty syčáky. Tváří se to jako undroš, ale je to normální taneční hudba. Tu bych tam dal hodně. I spousta jiných kapel je tady dobrých.

Máte radši festivaly nebo svoje samostatné koncerty?
Obojí je dobrý. Tady hrajeme dvě a půl hodiny. Na fesťáku člověk potvrdí něco, co každý čeká. Radši tam člověk vsadí na jistotu. Je to hrc prc a není všemu rozumět. Hrajeme radši ověřené písničky. Není ale špatné zahrát i nějaké nové. To jsou fakt továrny ty festivaly.