Začátek kariéry Petry Janů se datuje rokem 1972, kdy na pěvecké soutěži talentů Mladá píseň v Jihlavě získala Stříbrný řetěz a zaujala i představitele pražského divadla Semafor. Na jeho jevišti pak účinkovala až do konce sedmdesátých let. V té době se zároveň „přerodila“ z Jany Petrů do Petry Janů. Chtěla se tím vyhnout případné záměně dvou osob stejného jména a příjmení, neboť zpěvačka Jana Petrů už na české hudební scéně působila.

Motorest a Exploduj!

Psal se rok 1977, kdy začala působit ve skupině Prorock, se kterou natočila své první skvělé album Motorest. Ve stejném roce získala bronzovou příčku v anketě Zlatý slavík a o rok později se stala stříbrnou Slavicí. V roce 1980 vydala desku Exploduj!, která ji pasovala na ojedinělou rockerku. Nutno podotknout, že až do jejího čtvrtého alba psal Petře Janů téměř všechny písničky Ota Petřina. Později pro ni některé songy skládal Petr Janda, spolupracovala také s Ondřejem Soukupem. Z té doby pochází například komerčně velmi úspěšná deska Jedeme dál.

Zlatý slavík

V roce 1985 vydal Supraphon Petře Janů album 12 Famous And Awarded Movie Songs, na které nazpívala songy oceněné cenou Americké filmové akademie, Oscarem. Zpěvačce přineslo za dvě stě tisíc prodaných LP desek doma i v zahraničí Zlatou desku. Původně se chystalo i vydání tohoto alba v české verzi. Nikdy k tomu ale nedošlo, byť některé z těchto celosvětově proslavených písní Petra Janů česky nazpívala.

Petra Janů
Petra Janů slaví sedmdesátiny: Nikdy jsem nelitovala, že jsem se nestala matkou

Velkým hitem se v roce 1987 stala píseň Karla Svobody a Karla Šípa Hou hej hou, všichni tancujou, kterou Petra natočila s tehdy slavnými diskžokeji Jiřím Počtou, Milošem Skalku, Jakubem Jakoubkem, Jožkou Zemanem, Petrem Salavou, Jaromírem Tůmou a Oskarem Gottliebem. Ve stejném roce se stala poprvé zlatou Slavicí (na prvenství v této anketě navázala i ve dvou následujících letech). V té době byla na vrcholu slávy a nazpívala své největší hity Už nejsem volná, Moje malá premiéra, Říkej mi či S láskou má svět naději. V osmdesátých letech excelovala s Jaroslavem Uhlířem a Karlem Šípem i v parodické skupině Triky a pověry, která svou produkcí reagovala na tehdejší vlnu italských diskotékových hitů. Několik let pak spolupracovala s kapelou Golem.

Zdroj: Youtube

Madame Thenardiér i Gertruda

Po revoluci přišlo období muzikálů – díky roli Madame Thenardiér v jednom z nejslavnějších světových děl všech dob Bídníci zažila zpěvačka počátek muzikálového boomu u nás. Později zazářila například i jako Titánie ve Snu noci svatojánské, Sladká Sue v Někdo to rád horké, Gertruda v Hamletovi či Rozina v Golemovi. Za roli Královny ve Třech mušketýrech uváděných pražským Divadlem Broadway byla nominována na cenu Thálie 2004.

„Těžko srovnávat jednu muzikálovou roli s druhou, všechny mají své nezaměnitelné kouzlo. Důležité pro mě je, že jsem v každé z nich mohla ukázat něco jiného, nějakou jinou polohu. Obecně musím říct, že jsem měla na muzikály štěstí. Díky nim jsem se mohla setkat a pracovat s milými kolegy i renomovanými režiséry,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Petra Janů, která se mimochodem objevila i ve filmech Koncert, Můj hříšný muž či Zvon Lukáš.

Petra Janů.Petra Janů.Zdroj: Deník/Martin Divíšek

Pohled do soukromí

Umělkyně, která aktuálně koncertuje se skupinou Amsterdam, se vždy prezentovala jako energická, moderní žena, která se nebojí svého věku a důstojně stárne se svým publikem. Vytvořila si svůj vlastní, nenapodobitelný styl a zůstala sama sebou.

O její umělecké dráze vypovídá dokument režiséra Zdeňka Gawlika Petra Janů – Jedeme dál, který v sobotu ve 21.25 uvede ČT1. Jeho prostřednictvím diváci poznají i její soukromí. Například to, kde bydlela jako mladá dívka a začínající zpěvačka, co zažívala po prvním zklamání své velké lásky či proč si po revoluci dělala rekvalifikaci. „Z natáčení mám obrovskou radost, budu z něj žít ještě dlouho. A co si přeju do dalších let? Hlavně zdraví a ať je to aspoň takové, jako doposud. Nic víc ke štěstí nepotřebuji,“ sdělila Petra Janů.