Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěvkyně Damrauová chce na turné propagovat tvorbu Meyerbeera

Jedna z nejzářivějších operních hvězd současnosti Diana Damrauová bude 16. května na koncertu v rámci festivalu Pražské jaro propagovat tvorbu méně známého skladatele Giacoma Meyerbeera. Pěvkyně v Praze vystoupí spolu se svým manželem, francouzským basbarytonistou Nicolasem Testé. Koncert je součástí jejich evropského turné Belcanto Drammatico. Novináře o tom v pondělí sopranistka Damrauová informovala na setkání v Praze.

15.5.2017
SDÍLEJ:

Diana Damrauová.Foto: ČTK/Vít Šimánek

„Nahrávka Grand Opera je mým splněným snem, do tvorby skladatele Meyerbeera jsme se opravdu zamilovala," uvedla Damrauová. Spolu s Testé, který bývá oceňován za interpretaci francouzské hudby, představí v Praze publiku za doprovodu PKF - Prague Philharmonia árie z Meyerbeerových Hugenotů, Verdiho Dona Carlose Giuseppe Verdiho či Manon od Julese Masseneta. Pod taktovkou šéfdirigenta PKF Emmanuela Villauma zazní i díla Richarda Wagnera, Amilcare Ponchielliho a Vincenza Belliniho.

Nejblíže tvorbě Meyerbeera je dílo Verdiho

„Není možné poslouchat celý večer jen Meyerbeera, proto jsme se rozhodli zařadit i díla dalších autorů," sdělil Villaume. „Je možné nahrát CD s jeho tvorbou, ale postavit na ni celý koncert je něco jiného," dodal.

Podle Testého je nejblíže tvorbě Meyerbeera dílo Verdiho. „Meyerbeer toho pro mě jako pro basbarytonistu moc nenapsal, proto jsme rád, že jako proklad zazní třeba Wagner," podotkl.
Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer, byl německo-francouzský operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii. Svá díla psal v italštině, němčině a francouzštině.

„Z jeho tvorby mám pocit, jako by ji také psali tři skladatelé. Dokázal se přizpůsobit prostředí, ve kterém žil. Nebylo to, jako když Němec napíše italskou operu. Osobně má nejraději jeho jedinečné francouzské skladby s krásnými melodiemi," prohlásila Damrauová.

Damrauovou přezdívají slavíkem z Günzburgu

Hudební kritici přezdívají Damrauovou slavíkem z Günzburgu podle jejího bavorského rodiště a díky jasnému sopránu. Mezinárodní kariéra půvabné blondýnky odstartovala na přelomu tisíciletí, v roce 2000 poprvé zazpívala roli Královny noci v Mozartově Kouzelné flétně ve Vídni a o dva roky v londýnské Královské opeře Covent Garden.

Pozornost vzbudila i v roce 2004 při znovuotevření milánské La Scaly. Sopranistka v roce 2005 účinkovala v soudobé opeře 1984 podle známého Orwellova románu, kde ve dvojroli předvedla i gymnastický provaz. Tentýž rok se s úspěchem poprvé představila i v prestižní newyorské Metropolitní opeře.

Autor: ČTK

15.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7

Podíl HDP na penze v Česku klesá. Evropský trend je ale opačný

Zleva poslanci Marek Benda (ODS), Jan Chvojka (ČSSD), Jaroslav Faltýnek (ANO) a Pavel Kováčik (KSČM) na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny.
12 18

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Ztracenou argentinskou ponorku údajně poškodil výbuch, patrání pokračuje

Zvuková anomálie zachycená minulý týden v moři poblíž místa, kde zmizela argentinská ponorka A. R. A. San Juan se 44 lidmi na palubě, mohla být exploze. Informaci přinesl argentinský deník Clarín. 

Pes se zřejmě nakazil od divočáka. Uhynul na Aujeszkyho chorobu

Na Písecku byla v tomto týdnu potvrzena Aujeszkyho choroba u uhynulého loveckého psa. Pes se s největší pravděpodobností nakazil od divočáka, se kterým přišel do kontaktu během lovu.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT