V hotelu, který má svou slávu už dávno za sebou, očekává jeho ředitel Pavel Hvězdář, ztvárněný Václavem Neckářem, příjezd hostů. Mají se zúčastnit astrologického kongresu. Ale nikde nikdo – jen hotelový pikolík s tváří Jana Ciny a recepční v podání Bereniky Kohoutové. Ti dva jsou zároveň ústředními postavami pořadu (zajímavé je mimochodem vnímat Cinu jako jakési druhé já samotného Václava Neckáře).

Místo astrologů hotel postupně zaplňují jiní hosté, kteří zpívají Neckářovy songy v nových, často hodně nezvyklých aranžích. Takovým příkladem je například Radek Banga, který upravil Stín katedrál ve stylu romské hudby.

Lucie Bílá si coby Hvězdářova fanynka vybrala píseň Chci tě líbat, Jiří Korn v roli šíleného vědce zazpívá hit Lékořice, Jaromír Nohavica v úloze údržbáře zase Podej mi ruku a projdem Václavák, Václav Noid Bárta si jako láskou zklamaný řidič tramvaje nostalgicky prozpěvuje Kdo vchází do tvých snů, má lásko.

Půlnoční

Vedle nich dále hrají a zpívají Ondřej Ruml, Debbi, Eva Burešová nebo Thom Artway, který sáhl po songu Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě. V Neckářově podání uslyšíme jen Půlnoční, která se stala před sedmi lety událostí na poli populární hudby.

„Všech kolegů, kteří se mých písní interpretačně ujali, si velmi vážím. Zpívají skvěle a moc se mi líbí také aranžmá Petra Maláska,“ svěřuje se s pocity z práce na Hotelu Hvězdář sám Václav Neckář. Že jeho písničky oslovují i mladé publikum, si vysvětluje jednoduše: „Bude to asi tím, že jsou melodické a texty mají mladým co říci i dnes, po tolika letech. Brácha Jan říká, že všechno a všechny prověří čas.“

Pro televizi natáčel Neckář pravidelně od 60. let minulého století. „Se skupinou Bacily jsme dělali pár větších samostatných hudebních pořadů ve studiích na Kavčích horách. Třeba Když je zpěvák na cestách nebo Planetárium a Atlantida 99. Jedním z prvních byl ale filmový projekt Nejsem gladiátor, který režíroval Vít Hrubín,“ vzpomíná zpěvák, jemuž naopak v posledních letech televize až tolik příležitostí nenabízela. Hotel Hvězdář, jehož se režijně ujal Jakub Wehrenberg na základě scénáře Tomáše Končinského, má být jakousi satisfakcí.