V Českém slavíku 2014 jste se objevila v nominaci na Objev roku. Zaskočilo vás to, anebo jste to čekala?

Páni, to jsem opravdu nečekala… Když jsem se dozvěděla, že mě vybrali do finální trojice, tak jsem se cítila jako dítě, které vzali do Disneylandu. Je to takový splněný sen holčičky, která se odmalička koukala na Zlatého slavíka a snila, že se tam taky jednou dostane a zasedne v té krásné opeře. Už jenom ta nominace je pro mě velký vnitřní úspěch, který mě bude hřát ještě aspoň nějaký ten měsíc.

Jaký byl pro vás letošní, pomalu končící rok, pokud jde o vaše hudební aktivity?

Tento rok, co se týká hudebních aktivit a aktivit všeobecně, byl zatím z mých let nejpestřejší. Prošla jsem si hudební soutěží Hlas Česko Slovenska, kde jsem potkala spoustu úžasných lidí ze štábu a muzikantů. Dostala jsem přes prázdniny příležitost stát se tváří nové kampaně Coca-Coly v Česku a na Slovensku, kdy můj úkol byl skládat krátké písničky z úryvků od lidí aneb Řekni to písní, to mě moc bavilo. Zazpívala jsem si podruhé na Dnech dobré vůle, na Velehradě společně s Markétou Konvičkovou a Ewou Farnou, to byl krásný zážitek. Poté jsem hodně vystupovala i se svou kapelou, poskládanou z moravskoslezských bardů, umělců a hlavně mých dobrých kamarádů. Hraje se mnou na bicí i můj skvělý bráška Dalibor Mráz, na kterého jsem moc pyšná, jelikož se hrou na bicí nástroje dokázal prosadit i ve světě. Byla jsem součástí koncertu Královny popu v Karlíně, kde jsem měla tu čest si zazpívat společně s úžasnými zpěvačkami Ilonou Csákovou, Monikou Absolonovou a Leonou Machálkovou. Poté jsem nastoupila na Ježkovu konzervatoř, obor skladba, kde se snažím rozvíjet také jako skladatelka klasické a jazzové hudby.

Už tuto sobotu budete stát na jednom pódiu jako hudební předskokanka velmi populární francouzské zpěvačky ZAZ, miláčka festivalu Colours of Ostrava, na jejím pražském koncertě. Jak jste se k ZAZ dostala a jak se na toto nevšední vystoupení připravujete?

Když se oznámilo, že ZAZ vystoupí v Praze a v Bratislavě, ihned se samozřejmě uvažovalo taky o předskokanech, kde jsem se dostala do výběru i já. Moc, moc jsem doufala, že mě vyberou, jelikož jsem byla na každém koncertě, který měla na Colours of Ostrava, a vím, jak úžasná je. Nakonec jsem se dozvěděla, že mě vybrali, tak to byl pro mě největší dárek ke dvacetinám. S kapelou se na koncert samozřejmě připravujeme a moc se těšíme. Doufám, že si koncert užijí obě strany.

Předpokládám, že máte ZAZ v oblibě…

ZAZ mám opravdu strašně moc ráda. Mám v mobilu její obě alba, která mám naposlouchaná odshora až dolů. Její hlas, francouzština a úžasné aranže skvělých muzikantů, které okolo sebe má, z ní dělají velký unikát. Vždyť sám Quincy Jones to o ní tvrdí.

Před časem jste se setkala se synem slavného Charlieho Chaplina. Jak vás toto setkání ovlivnilo?

Setkání s Eugenem Chaplinem pro mě bylo nádherná zkušenost. Poté, co jsem sebrala veškerou odvahu za ním jít a představit se, tak jsem zjistila, jak krásný člověk to je. Přes hodinu jsme si povídali o něm, jeho tatínkovi, jeho zážitcích, které mu vyprávěl z natáčení, a spoustě dalšího. Tak dobře jsme si rozuměli, že když už musel jít, tak jsme si na sebe vzali kontakty a doteď si někdy napíšeme, jak se kdo má a co nového.

Pocházíte z tvůrčí rodiny otec je režisér, bratr hudebník, maminka animátorka výtvarnice. Čemu se v budoucnu chcete věnovat více zpívání, komponování písniček, hudby či zkusit si také herectví?

Na to bohužel nemůžu teď odpovědět, protože sama vážně nevím. Ještě se sama hledám a pořád zkouším nové věci. Každá činnost mi dává do života něco jiného, nabíjí mě jiným stylem a navzájem se propojují. Kdybych nezpívala, nezačala bych skládat. Kdybych neskládala, nemohla bych zpívat to, co chci písní opravdu vyjádřit. O herectví jsem samozřejmě taky uvažovala, ale to by byla přede mnou ještě dlouhá cesta. I přesto jsem dělala konkurz na připravovaný sitcom, tak uvidíme. Také jsem si zkusila dabing a komponování hudby do dětských pořadů, například Draci v hrnci nebo Staré pověsti české. Nedávno jsem nazpívala znělku do pořadu Čítanka. Uvažovala jsem také, že bych jednou zkusila muzikál, jelikož miluji divadlo a sama jsem vystupovala v Národním dívadle moravskoslezském, ale to bych se tomu musela opravdu začít plně věnovat.

Těšíte se na Vánoce? Budou pracovní, anebo relaxační?

Na Vánoce se moc těším. Jsou to přece jenom svátky klidu a míru, kdy mám konečně spoustu času být s rodinou. Není nad to se ráno vzbudit s pocitem, že jsou Vánoce, a těšit se na pořádnou vánočku, kakao, kapra, bramborový salát a všechno to cukroví. Jediný den v roce, kdy mě maminka nehubuje za to, že tolik jím… Den vánoční bude ryze relaxační, co se svátků týká, tak tam mám pár vystoupení, například budu vystupovat v Karlíně na představení Vánoce v Opeře, kde společně se mnou zazpívájí i Daniel Hůlka, Leona Machálková a další, tak na to se moc těším. Avšak člověk tomu nemůže říkat práce. Vystupovat mě opravdu moc baví, takže je to pro mě svým způsobem taky relaxace.

Máte ještě nějaké přání, které byste si chtěla splnit v blízké budoucnosti?

Páni, člověk má tolik přání, ale když je má říct, tak si nemůže na nic vzpomenout. I když vlastně… moc bych si přála vydat druhé cédéčko. Po tom prvním albu, Shubidu, bych chtěla ukázat zase nějaký posun v mé tvorbě a zpívání, tak snad se mi to podaří. Má jiná přání jsou, ať jsou pořád věci, na které se můžu těšit, ať rok 2015 přinese nové zkušenosti a poznání, a ať se nestane nikde a nikomu nic špatného…