Možná někdy Rod Stewart koketoval s disco hudbou nebo lacinějším popem, ale dnes už platí za uznávaného muzikanta, který umí překvapit dramaturgií, nástrojovým obsazením svého doprovodu i dynamikou vystoupení.
Hrdlorvoucí vokál
Jeho koncert měl úroveň, a přestože ve svém věku několikrát zpíval vsedě, aby si odpočinul, po celou dobu působil energicky a ve formě. Během vystoupení se také dvakrát převlékl, což stihl při sólu na bicí a při předělávce Ika & Tiny Turner, kterou si střihly jeho vokalistky.
Jednasedmdesátiletý Angličan se do hudební historie zapsal svým nezaměnitelným řezavým „chraplákem". Srdce žen si získal střapatou blonďatou kšticí. Ovšem nejen tím oslňoval Prahu. Přivezl si s sebou velmi početný ansámbl složený ze samých profesionálů.
Sehraný doprovod
Čisté vícehlasy, skvělá saxofonová i smyčcová sóla, kontrabas, akustické i elektrické kytary, romantický klavír, přesné bicí a dokonce i banjo, ukulele či harfa. K dokonalosti chyběly snad jen dudy, které ovšem zvukově k nerozeznání nahradila kytara v kombinaci s klávesami.
Právě sound irské muziky – smyčce a moldánky, jsou pro Stewartovu hudbu typické. V několika písních se odráží britský i irský folklór.
Posluchači se v pondělí v O2 areně opravdu nenudili. Každá píseň něčím zaujala, ať už aranží, sólem, tanečkem vokalistek nebo tematickou projekcí.
Největší ohlasy v publiku sklidily písně: Rhythm of My Heart, při které se na obří obrazovce pochlubil svým v červnu nabytým rytířským titulem, a You're in My Heart (The Final Acclaim), u níž se vyznal ze své lásky k The Celtic Football Clubu. Samozřejmě nesměl chybět ani videozáznam zápasu. Novějším songem Can't Stop Me Now z předposledního alba Time děkoval svému otci. Vzpomínkový je i jeho největší hit Maggie May, jež vypráví o jeho prvních milostných zkušenostech.
Mnoho coververzí
Koncert byl po dramaturgické stránce téměř bezchybný. Chvíli trvalo, než se show rozjela, ale večer gradoval. Už na začátku koncertu se objevilo několik hitů. První velký ohlas publika zaznamenala svižnější Baby Jane.
Stárnoucímu rockerovi lze vytknout jedině fakt, že v jeho playlistu najdeme mnoho coververzí, které zařadil i do aktuálního setlistu. Některé se více proslavily až v jeho podání.
Zazněly písničky od zakladatele soulu Sama Cooka, R&B party The Persuaders, šansoniéra a písničkáře Toma Waitse, folkaře Tima Hardina, rockerů z Crazy Horse, kteří spolupracovali s neilem Youngem s Neilem Youngem nebo multiinstrumentalisty a pisničkáře Cata Stevense.
Naštěstí v rozmezí posledních tří let se vrátil k autorské muzice a vydal dvě alba s vlastní muzikou. Z poslední desky Another Country zahrál pouze titulní Love Is. Na období se svou neúspěšnější kapelou The Faces zavzpomínal skladbou Ooh La La.
Rod Stewart předvedl profesionální show s dobrou podívanou, kvalitními muzikantskými výkony i gradací. Dokázal, že ještě nepatří do starého železa a stále se může s klidem zařadit po bok živoucích legend jako jsou Paul McCartney, Elton John či Tom Jones.
Čtěte také: V Praze se poprvé představí britský zpěvák Rod Stewart