"Člověk stárne a tím se mění i jeho názory. Jsem o dost jiný člověk. Kdyby člověk neznalý mé tvorby srovnal první a novou desku, tak řekne, že jsou to dva různí interpreti. Za to jsem rád," říkal o nové desce ještě před vydáním Tomáš Klus. Album, které spatřilo světlo světa 24. března, podle Kluse reflektuje jeho vlastní osobní proměnu, nové písně jsou navíc zvukově bohatší, což na koncertě s doprovodnou kapelou dokázal naplno zužitkovat.

Už úvod koncertu ukázal, jakou proměnou Tomáš Klus prošel, tedy alespoň po hudební stránce. Skladbu Jsem, úvod aktuální desky, totiž odstartovalo pouze vybrnkávání na kytaru, které gradovalo v rozmáchlé finále, kdy Klus během takřka stadionového refrénu skotačil po pódiu. A podobných silných okamžiků Klus nabídl fanouškům několik.

Páteř celého koncertu tvořily právě písně z novinky, Klus samozřejmě sáhl i do staršího repertoáru a zahrál například Pocity, Ninu či Marii. Na rozdíl od nedávného koncertu na Žebříku se tentokrát zpěvákovi dostávalo i živější zpětné vazby na nové skladby, které si publikum stihlo naposlouchat a i tento fakt se podepsal na celkové atmosféře koncertu. Největší ohlas však Klus sklízel za své improvizace, kterých během více jak dvouhodinové show předvedl několik.

I když někoho mohly po příchodu do sálu vyděsit po podiu rozvěšené fáborky, kouř z vonných tyčinek a mandaly visící nad pódiem, Tomáš Klus se mezi písněmi o své duševní proměně nerozpovídal natolik, aby své fanoušky, kteří neprahnou po jeho spirituální očistě a přišli jen za muzikou, otrávil. Všeho moc škodí, toho si je Tomáš Klus vědom a tak byl koncert vyvážený snad ve všech aspektech. Jen ten možná až moc „ukecaný" závěr zbytečně natahoval stopáž celého večera, který se jinak Klusovi vydařil na jedničku.

ROZHOVOR S TOMÁŠEM KLUSEM NALEZNETE ZDE