Protože bylo nutné se naučit zejména základní set hitů, nebylo možné zabývat se eventuálními novinkami a tedy ani vydávat řadovku. Vznikl ne zcela běžný set DVD + CD, kde cédéčko obsahující stejných 21 skladeb je vlastně jen „dývídýčkem se staženým obrazem“. Ne zcela běžné je i přepuštění tří míst na obou placičkách kapele Marien – předkapele Spolu z 5. srpna 2012, kdy bylo DVD natočeno, a následovníkům žalmanovského pojetí folku.

Co nám říká zmíněné svědectví? Že už opravdu všechno funguje: to je hlavní radost z hodnocené desky. Pavel Žalman Lohonka při prvním poslechu v některých skladbách překvapuje trochu ledabylejším a drsnějším projevem, než jsme byli zvyklí, ale jeho zpěv je třeba ocenit hlubokosklonem: stálá charakteristická barva a nijak nešizená intonace, od které se mnozí v jeho věku uchylují k nějaké té polorecitaci. Zejména na DVD můžeme nestárnoucího písničkáře (ročník 1946) ocenit.

Nejvíce překvapila zpěvačka

Žalman & Spol.: Živě v Telči 2012.Petr Novotný – to je samozřejmě skvělá baskytara, v porovnání s dřívějškem méně kláves a více sborového zpěvu a dokonce i jedno pěvecké sólo (Nikdo se nesmál). Pavel Malina kromě tří kousků hraje celou dobu na elektrickou kytaru – překvapuje to ještě někoho z Žalmanových konzervativních fanoušků? Pavel je skvělý kytarista, který ví, jak kterou píseň obarvit, aby byl celek pestrý: někdy jenom nacinkává k Žalmanově nešizené akustice, někdy osvěžuje výsledek countryovými postupy (třeba v Ránech v trávě si coby kytarové sólo střihnul kus instrumentálky Windy And Warm…) a když je třeba (Padly vody) ukáže, že má naposlouchaného Vlastu Redla (nebo Petera Gabriela).

Michaela Hálková mě překvapila snad nejvíc. Aniž bych ji chtěl porovnávat s některými jejími fenomenálními předchůdkyněmi, konstatuji, že vše odzpívala čistě, zněle, zaujatě. Něco i mimořádně dobře (Padly vody). Za sedm měsíců se od nuly naučila použitelně na tin whistle a zobcovou flétnu. Očekávaným nejproblematičtějším bodem současné sestavy Žalmanova Spolu jsou sbory. Čarovného oparu ve vícehlasech, zaznamenaného na starších albech, skutečně není současná sestava schopna, ale vyvarujeme-li se porovnávání, uslyšíme čistý, spolehlivý a dobře postavený trojhlas nebo čtyřhlas.

Jediná (a povedená) novinka

Na albu je jediná (a pěkná) novinka – U sta hromů – a pak ještě inovativní skladba s cimrmanovským názvem Vítr z hor, což je dávný text Zvon dál tu zní napasovaný na melodii Hourglass od Clannad. Volbou dalších písniček je průřez alby od nejstarších k nejnovějším; nejvytěžovanějšími jsou první eponymní deska, Jantarová země a Nápis na štítu domu. Bohužel, projdu-li dosavadní lajvky a bestky kapely – a že jich je dost – opakování některých titulů je nepříjemně četné. Čtyři závěrečné pecky (Píseň malých pěšáků, Divokej horskej tymián, Jdem zpátky do lesů, Všech vandráků múza) jsou dokonce tytéž, jako na prvním Žalmanově DVD z vletického ranče.

Nová sestava skupiny Žalman & Spol.: zleva Pavel Malina, Michaela Hálková, Pavel Žalman Lohonka a Petr Novotný.

Výborný je zvuk obou nosičů (zvuková režie Petr Michal, hudební režie Petr Novotný). Horší je to s obrazovou složkou. Střih a režie jsou poměrně statické, nepříliš nápadité a na to, že je měl v rukou muzikant (Jakub Vlachynský, My3.avi), sledují dost často místo, kde se toho právě děje nejmíň. Největší slabinou jsou světla (Jindřich Vondrák): možná, že Vlachynský z předloženého materiálu víc vytěžit nemohl, protože bezproblémové záběry jsou vlastně jen ty z bezprostřední blízkosti. Pokusy o záběr na celé pódium končí nezřetelným flekem, a když se režie snaží představit sólově zpívajícího Petra Novotného, zjistí, že jediné, co má dobře nasvícené, jsou záda.

Škoda, že se tvůrci nepoučili třeba z DVD Karel Plíhal v Telči (2005): takhle se dělá záznam, ze kterého má člověk pocit, že byl u toho. Žalman & Spol. zvolili místo s největším geniem loci, ale klidně mohli točit na příslovečném fotbalovém hřišti: z DVD není (kromě hloučku pod pódiem) jasné ani, zda přišli lidi, natož že jsme na úžasném renesančním nádvoří v Telči. Pohlédnete-li na mé hodnocení, upřesňuji, že jsem ho udělil spíš cédéčku než dývídýčku. Na druhou stranu – živé album (tehdy ještě) nové sestavy mě opravdu potěšilo. A není to nakonec u hudebního tělesa to nejdůležitější?

TOMÁŠ HRUBÝ
Autor je hudební publicista

Žalman & Spol.: Živě v Telči 2012 (CD +DVD). Pavel Lohonka, 2013, celkový čas 71:56.