Sedmnácti tisícovým publikem probleskují bílé blesky z mobilních telefonů, které nahradily zapalovače. Atmosféra vrcholí. Posluchači si žádají závěrečné přídavky. Mají za sebou hitovku By the Way, která oprávněně sklidila největší aplaus. Celý dav s poměrně nízkým věkovým průměrem ale ze sedaček nezvedla. V obdobné náladě se nesl celý koncert.

Syrové dámská dvojka

Předkapela většinou bývá nutným zlem. To neplatilo u dámského dua Deap Vally, které předvedlo syrovou produkci složenou z bicích, kytary a chraplavého vokálu.

Kalifornští Red Hot Chili Peppers se po čtyřech letech do třetice vrátili do Prahy. Název turné napověděl, že představí jedenácté řadové album The Getaway, ale novinkami poměrně šetřili. Zazněly jen čtyři. Skladby, které na první poslech příliš neuchvátí, dostaly v live provedení nový rozměr. Na pódiu se u nich představilo i několik hostů.

Papričky rozhodně zrají a čím jsou starší, tím více jim záleží na preciznosti a dotažení detailů. Anthony Kiedis už neplatí za pěveckého flinka, jak se o něm traduje. Zapracoval na intonaci.

Koncert Red Hot Chili Peppers

Nový kytarista Josh Klinghoffer, jež nahradil v roce 2010 slavného Johna Fruscianta, hraje sóla po svém a většinu aranží pozměnil, ale v kapele se již zabydlel. Hráčskou preciznost potvrdily i improvizace, které uzavíraly jednotlivé skladby. Kapela si při nich trochu zavzpomínala na šedesátá léta. Na nedávném dvojáku v Budapešti to byli Beatles, v Praze The Kinks.

Zapomenut nesmí být ani strojově přesný bubeník Chad Smith, který hraje s kapelou od roku 1989 a je zapsaný v Guinessovy knihy rekordů jako nejrychlejší světový bubeník.

Mistr slapu

Motorem kapely je bezesporu baskytarista Michael Balzary známější jako Flea. Svým strhujícím projevem a slapovou technikou se řadí k nejlepším současným hráčům na basu. Právě jeho basová linka je tak typická pro sound Red Hot Chili Peppers.

Pražským překvapením byla zkraje večera funková pecka Suck My Kiss, která na předchozích štacích chyběla. Jak je pro kapelu typické, nedrží se jednoho žánru. I na tomto koncertu občas zabrousila do punku či rapu, například v závěrečné Give It Away.

Samostatnou kapitolou byla velmi propracovaná světelná show, které vévodil obdélník zasahující daleko do publika složený z tisíců žárovek. Ten během večera měnil tvar i polohu a občas ho vystřídala dokumentární projekce.