Někdo sází na zvuk, někdo na vzhled
Ode dvou hodin odpoledne bavilo přítomné sedm cover bandů. Žánrově odlišné kapely se střídaly každou hodinu. Metal zastupovaly Motörhead Czech Republic Revival a Megadeth Tribute Vortex.
Většina tribute kapel sází jak na hudební podobu se svými vzory, tak na vizuální stránku. K takovým skupinám však nepaří Led Zeppelin Revival Myst, který zvukově pravé Zeppeliny výtečně napodobil. Jen kytarista si vzal zvonáče, ostatní členové hráli v džínách. Muzikanti zahráli největší hity Rock and Roll, Heartbreaker, Black Dog i Stairway to Heaven. Jen Immigrant Song hráli v rychlejší verzi.
Kostýmy snad ukradli pravým Kiss
Maďarští hosté Kiss Forever Band celé své vystoupení založili na vzhledu a pódiové show. Kostýmy byly tak přesně zkopírované, jako by je ukradli ze skříně pravým Kissákům. Stejně jako u rockové legendy všichni členové zpívali, včetně bubeníka. Samozřejmě zazněly nejslavnější hity jako I Was Made for Lovin' You a Crazy Crazy Nights. Basák snad celé vystoupení vyplazoval jazyk jako Gene Simmons a v jednu chvíli i chrlil oheň. Po vystoupení se pak všichni s přítomnými ochotně vyfotili.
Teplákovka, paruka a kulaté brýle
Zpěvák Black Sabbath by asi udělal lépe, kdyby se nesnažil stylizovat do Ozzyho Osborna. Jeho paruka a teplákovka působily spíše komicky. Nicméně to podstatné nechybělo. Jeho hlas byl skoro totožný s frontmanem Sabbathů. Výtečně zahrál i bubeník.
Festival zakončila největší hvězda Woodstocku 1969 Jimi Hendrix. Kytarista a zpěvák Američan Dani Robinson se legendě podobal, i když chodil po Letní scéně při vystoupení dalších kapel v civilu. Když si pak na sebe vzal hippie barevné oblečení a typický šátek, nikdo o jeho podobě s pravým Hendrixem nepochyboval. Při vystoupení kapely Jimi Hendrix Tribute Stonefree Czech Experience nechyběla ani sóla za zády nebo hraní zuby.
Festival skončil opravdu v nejlepším
„Atmosféra na akci byla jedním slovem perfektní. Vedle velkého ohlasu publika jsme se setkali i se spokojeností účinkujících. Přesto zatím neuvažujeme, že bychom mohli příští rok na festival navázat. Důvodem je, že díky stále stoupajícím nákladům festival již několik let prodělává částky, které dále nedokážeme z našeho rozpočtu hradit," dodal za pořadatele Jan Ocilka.
Letošní Woodstock nad Nisou patřil k nejlepším. Škoda, že festival končí!
Jak jsem si užil Woodstock nad Nisou
Jan Krajník, kytarista Mandragory z Jablonce nad Nisou
Kapely na letošní Woodstock pořadatelé vybrali s velkou péčí. Pokrývaly poměrně široké generační spektrum od konce šedesátých let téměř do současnosti. Posluchač se vracel proti toku času, kdy festival zahajovali Motörhead a končil Jimi Hendrix. Dobrá organizace, dobrý zvuk, dobré kapely, dobré počasí, dobré publikum. Vystoupilo celkem sedm skupin se zhruba hodinovými bloky.
Nemohu posuzovat vystoupení všech účinkujících některé jsem ani neviděl, jiné mi nejsou blízké. Nicméně hudební kvality všech byly nesporné.
Jako první mě zaujali Led Zeppelin Revival Myst, kteří hráli těžkou hudbu a zvukově se hodně přiblížili originálu. Na poslední hit Stairway To Heaven kytarista dokonce vzal do ruky dvoukrkou kytaru Epifon SG. Trochu si to u mě pokazil tím, že hrál na moderní pravděpodobně digitální zesilovač. Kdyby použil vedle stojící Marsall JCM 800 byla by to jediná kapela, která kompletně použila i originální zesilovače.
Black Sabbath mě potěšili jednak podobností barvy hlasu, který jsem do nedávna považoval za nenapodobitelný a jednak skvěle zahranými, opravdu do detailu udělanými, bicími.
Kiss mě zaujali především svou pódiovou show, která byla dotažená do detailu.
Závěrečné vystoupení Daniho Robinsona bylo skvělou tečkou za akcí. Správně usoudil, že v případě Jimiho Hendrixe nejde o zahrání všech not, ale především o dravost a hudební energii. Soustředil se spíše na starší Hendrixovy věci, které mnohokrát zazněly na jeho koncertech a které ještě nebyly tak aranžérsky složité jako skladby z poslední desky.
Je smutné, že festival musel končit opravdu v nejlepším. Publikum to pořadatelům neodpustilo. Možná by bylo dobré, zamyslet se nad tím, zda je opravdu nutné dodržet policejní hodinu, když město prostřednictvím Eurocentra zaplatí kapely (odhaduji, že nebyly z nejlevnějších) a šest stovek lidí se chce bavit. Například ve španělských městech je běžné, že se v centru města odehrávají koncerty minimálně do půlnoci a to ne jednou za rok, ale několikrát týdně. Kolik takových příležitostí ještě budeme mít?