„Upřímně se přiznám, že i když jsem prvoplánově s tímto úmyslem dramaturgii mého nového alba nekoncipovala, přála jsem si, aby právě takto nějak na lidi působilo. Můj záměr byl hlavně vzdát hold naší vlasti a třem velikánům, Smetanovi, Dvořákovi a Sukovi. Přála jsem si také harfu představit ve všech možnostech, které se na ni dají zahrát, a v obrovské zvukové kráse, jakou mnoho posluchačů neslyšelo a ani si nedokázalo představit,“ uvádí Jana Boušková.

CD Má vlast je tedy vaším osobním vyznáním lásky k osobnostem, které utvářely českou hudební krajinu a zároveň učinily českou hudbu světovou. Který z autorů je vám nejbližší?
Všichni tři mistři. Těžko mohu vybrat jednoho z nich, protože každý je mi nesmírně blízký. Smetanova Vltava je pochopitelně skladbou známou po celém světě, je to dílo, které lidi vždy dohání k slzám dojetí. Je jedno, zda hraji Vltavu v Čechách, v Americe nebo v Japonsku. Česká hudba je nesmírně emotivní, je to silný mezinárodní jazyk, který osloví všechny národnosti. Miluji také Dvořáka, jeho hudba je tak čistá a proudí nesmírně přirozeně. A v té samozřejmosti, jakou jsou jeho melodie vedeny, je obrovská síla. Sukova hudba mě oslovila svou hravostí a zároveň nesmírnou oduševnělostí. Každý z vybraných skladatelů je svým hudebním jazykem jiný, ale všem, dovolím si říct, rozumím.

Jejich skladby jste si upravila pro harfu sama. Jak složité to bylo? A proč podle vás žádný z autorů pro harfu nic nenapsal?
Na úpravách jsem pracovala několik let. I přesto, že jsem již měla nějakou verzi hotovou a dokonce jsem ji i představila publiku na mém sólovém turné Má vlast v roce 2017, nebyla jsem tenkrát spokojena a v přepisování jsem pokračovala. Na albu jsou již výsledné transkripce, které jsem měla čas dokončit jen díky době pandemie. Během upravování jsem poznala, jak složité je pro sólovou harfu psát. Proto se ani žádnému z těchto tří skladatelů nedivím, že pro ni nic nezkomponoval. Technické možnosti nástroje jsou jiné než u klavíru, i přesto, že notový zápis máme stejný. Jistě bylo pro každého skladatele jednodušší komponovat pro klavír a vyvarovat se tak určitých omezení, třeba nepoužívání chromatických postupů, jež se zdají být na harfě nehratelné s ohledem na sedm pedálů, které při jednotlivém sešlápnutí ovládají změnu jednoho předznamenání. S takovým oříškem jsem se setkala třeba právě při úpravě Vyšehradu. Jelikož vždy zastávám názor, že všechno jde, když se chce, všechny původně harfově nehratelné pasáže jsem nakonec vyřešila. I přes obrovskou interpretační náročnost se to nakonec zahrát dá.

A jak si představujete další hudební žití? Určitě máte v plánu spoustu akcí…
Probuzení kulturního života už vypadá nadějně. Na začátku června mě čeká vystoupení při zahájení hudebního festivalu v Piešťanech. Na programu je koncert pro dvě harfy společně se slovenskou harfistkou Katarinou Turnerovou. Během léta poletím do Estonska na hudební festival, kam se moc těším, stejně jako i na konec července, kdy vystoupím na Moravě na festivalu Klášterní hudební slavnosti, jehož jsem patronkou. V září budu sedět v porotě jedné z největších harfových mezinárodních soutěží v Izraeli. Věřím, že posluchačům brzy přinesu i v reálu program z mého nového CD Má vlast.

Mnoho muzikantů říká, že právě doba pandemie pro ně byla obdobím, kdy mohli tvořit. Platí to tedy i pro vás… Jak si představujete další hudební žití? Určitě máte v plánu spoustu akcí…
Určitě. Díky této době jsem měla čas na věci, ke kterým bych se bývala nemohla dostat z důvodu mého velkého pracovního nasazení. Kromě příprav alba jsem chtěla také harfu víc představit světu a vytvořila jsem nový internetový portál The Harp Channel, kde jsem vysílala online rozhovory nejen s harfistkami, ale i s jinými významnými umělci z celého světa. Kromě moderátorského postu jsem také vytvářela různá videa pro propagaci nejen mých hostů, ale také harfy samotné. Kreslila jsem logo, dělala jsem grafické úpravy atd. Takovým činnostem, které mě obrovsky baví, bych se během normální pracovního vytížení nikdy nemohla věnovat.

Jinak – mnoho koncertů bylo bohužel zrušeno, ale moje pedagogická činnost stále probíhala. I když byla distanční, stále jsem měla kontakt s mými studenty nejen z AMU v Praze, ale také na Royal College of Music v Londýně, kde jsem od roku 2019 také profesorkou.

Teď už vypadá nadějně i probuzení kulturního života a mě hned na začátku června čeká vystoupení při zahájení hudebního festivalu v Piešťanech na Slovensku. Na programu je koncert pro dvě harfy společně se slovenskou harfistkou Katarinou Turnerovou. Během léta poletím do Estonska na hudební festival, kam se moc těším, stejně jako na konec července, kdy vystoupím na Moravě na festivalu Klášterní hudební slavnosti, jehož jsem patronkou. V září budu sedět v porotě jedné z největších harfových mezinárodních soutěží v Izraeli. Moc věřím, že budou i možnosti konečně plánovat koncerty na následující měsíce a posluchačům brzy přinesu i v reálu program z mého nového CD Má vlast.