Na české hudební scéně jsou pojmem. Letos slaví Malina Brothers deset let existence a nedá se říci, že by troškařili. Posuďte sami: k filmovému dokumentu Kluci od Metuje přidali živé DVD a CD 10 let na cestě, které je záznamem z vyprodaného Sono Centra v Brně.
V současné době jsou už pánové zase na turné a ve čtvrtek 27. února pokřtí všechny své novinky v pražském divadle Hybernia za účasti hostů Kateřiny Garcíi a Františka Černého z Čechomoru.
Hudba z blízkých hor
„Jsme z Náchodska, z kraje, kde je velice silné hudební podhoubí. Tam se v rodinách pořád muzicíruje a my jsme jedna z nich,“ vysvětluje Luboš, nejznámější z Malinů. Virtuos na banjo a řadu jiných nástrojů (včetně irské píšťaly) už v Čechách dávno přesáhl hranice bluegrassu, s nímž on a bratři začínali. Dnes ho máme spojeného nejen s Poutníky a Druhou trávou, ale i s Lenkou Dusilovou či se skupinou Lucie. Viz jeho sóla v písni Zkamenělý dítě.
„Pamatuju se, že když přijel americký písničkář Peter Rowan, náš táta ho pozval v Náchodě na oběd,“ vypráví Josef Malina, nejmladší z bratrů. „A Peter, když viděl to okolí, ty blízké hory, prohlásil, že teď už chápe, proč děláme takovou muziku, jakou děláme.“
Malina Brothers jsou pyšní na to, že se je kritikům nedaří zařadit do jediné škatulky. „S pravověrností na nás nechoďte,“ vzkazují s úsměvem. Ovlivnily je stejně tak hvězdy amerického bluegrassu jako třeba Johnny Cash nebo Bob Dylan. S Dylanovým spoluhráčem Charliem McCoyem natočili svižnou desku.
Tradice není všechno
Za svůj největší vzor označují Luboš i Pavel Malinové excelentního banjistu Earla Scruggse. Z českých muzikantů je zásadním způsobem ovlivnil Robert Křesťan, který hudbu zelených plání v našem prostředí změnil v pravou poezii.
„To se projevilo, když jsme začali jezdit do Ameriky,“ popisuje Pavel. „Říkali nám, že jsme do té jejich tradice vnesli čerstvý vzduch.“ A Luboš dodává: „Puritánství countryové scény v Nashvillu je už jen mýtus. Bydlí tam lidé jako Robert Plant, já sám jsem tam na ulici potkal Jacka Nicholsona.“
„Ty taky?“ směje se basák Pavel Peroutka. „My jsme teď na něj narazili v New Yorku.“ „Vážně?“ diví se Luboš. „A říkal, ať pozdravujete bráchu?“
