Byla to vzpomínka a zároveň gratulace „tam nahoru“ vskutku velkolepá. Během zhruba tříhodinového koncertu zazpívala největší Mekyho hity plejáda jeho kolegů a přátel. Byli mezi nimi například Marta Jandová, Katarína Knechtová, Jana Kirschner, Jiří Macháček, Michal Malátný, Peter Nagy, Mirai Navrátil, kapela Slza, Martha, Adam Ďurica, Lenny, Lenka Filipová, Petr Fiala, Petr Ostrouchov či Michal Hrůza.

Novináři si 19. října prohlédli výstavu Miro Žbirka - Roky a dni v Historické budově Národního muzea v Praze
OBRAZEM: Vzpomínka na Mekyho. Legendárního Mira Žbirku připomíná výstava

K vrcholům patřilo vystoupení Brita Roba Casse, Mekyho spolupracovníka z posledních let, který přidal dva songy od Beatles, a Dana Bárty. Ten celou show uzavřel písní Mám rád, při níž se už na jevišti sešlo celé osazenstvo této ojedinělé podívané. Šlo zároveň o poslední vystoupení Mekyho skvělé doprovodné kapely v čele s Honzou Ponocným.

 Rob Cass Rob CassZdroj: Tomáš Martínek

Během večera došlo i na předání českých a slovenských zlatých desek od vydavatelství Universal Music za Mekyho album Posledné věci, které uzavírá jeho víc než padesátiletou autorskou cestu. Je na něm dvanáct nových písní, které napsal v průběhu posledních dvou let a nazpíval krátce před svým odchodem.

Čtyři z nich jsou zhudebněnými texty básníků Joža Urbana, Václava Hrabě a Daniela Heviera. Krátká báseň Posledné věci ze sbírky poezie Vták pije z koľaje od posledního jmenovaného básníka dala název celému albu.

Zdroj: Youtube

V rádiích z něj úspěšně boduje duet otce se synem Davidem ve skladbě Nejsi sám. David Žbirka byl mimochodem Mekym pověřený k dokončení a produkci alba. Na jevišti O2 universa pak za něj v doprovodu své matky a Mekyho ženy Kateřiny převzal zmíněná ocenění.

Dojemné rozloučení

Mottem večera bylo „Meky naveky“. Člověk si během něj uvědomil, že Žbirka byl nejen výsostně skvělý autor, ale také interpret, který nemůže být jen tak někým zastoupen. Originál je prostě jen jeden. Nutno ocenit i jeho inteligentní smysl pro humor, který zmínění účinkující během koncertu připomínali. A Miro se na ně při tom v závěru z velké plazmy díval, jako by tu s námi byl stále… Bylo to dojemné a zároveň povzbuzující rozloučení.