Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Schmitzer: Za pár let už budu těžko dělat horolezce

Herec, zpěvák a kytarista Jiří Schmitzer právě vydává svou čtvrtou desku. Jmenuje se Sbírka kiksů a jeden z nejoblíbenějších českých písničkářů na ní s neodolatelností sobě vlastní kazí, co může.

4.11.2008
SDÍLEJ:

PRŮKOPNÍK. „Řeknu vám to slovy,“ vyhrožuje písničkář Jiří Schmitzer na své nové desce, jejíž vydání považuje za skutečný mezník v dějinách českého hudebního průmyslu.Foto: DENÍK/Jan Handrejch

Ve skutečném životě je však pravým opakem svého muzikantského alter ega. Tichý člověk se zkoumavým pohledem, který váží slova o to déle, oč intenzivněji vnímá ubíhající čas. „Ten pocit jsem dřív neměl,“ přiznává, zatímco si zamyšleně balí cigaretu…

Původně jsem se chtěl zeptat, proč nepíšete nové písničky, ale pak jsem zjistil, že se vás na to ptá skoro každý. Má otázka tedy zní: Proč jste znovu nahrál ty staré?

Tam nejsou nahrané staré věci, tam jsou nahrané staré věci, které jsem zvoral. Ten název Sbírka kiksů je faktická informace o tom, co se na cédéčku nachází. A nemá smysl, aby si ho kupoval někdo, kdo ty písničky nezná. S firmou mám smlouvu na určitý počet alb, takže je to z nouze ctnost. Řekl jsem si, že udělám takovou srandu a vyberu repertoár, který neumím. Lidi baví, když to vorám, a navíc to je průkopnický krok, protože takové cédéčko jsem ještě neslyšel. Ostatní písničkáři taky dělají chyby, ale většinou začnou znova a pak vyberou, co se nejvíc povedlo. No a my jsme to udělali naopak – když jsem něco dohrál, tak jsme to vyhodili.

Nemáte ty kiksy už tak trochu naučené?

No jistě. Některé určitě. Ale na té desce je jich tolik, že všechny být připravené nemůžou.

Co pro vás znamenají vaše desky? Jsou pro vás stejně důležité jako živé hraní?

Rozhodně. Nejde jen o to, co na nich je, ale i jak jsou pojednané. Když si vezmete, co jsem už vydal a co vychází teď, zjistíte, že se vždycky snažím, aby nová deska vůbec nesouvisela s tou předešlou. První je tradičně písničkářská, Šílenec je poskládaný ze dvou částí, Bouda je aranžovaná a jsou na ní věci, které by se s kytarou těžko daly realizovat. Takže je to taky o recesi. Abych pobavil nejen konzumenta, ale i sebe.

Vznikaly vaše staré písně postupně, nebo jsou z nějakého určitého období?

No, je pravda, že drtivá většina pochází z doby, kdy pro mě byla otázka minut, než dám dohromady text.

Kdy jste začal veřejně vystupovat s kytarou?

To už je dávno, vlastně to tak nějak spontánně přerostlo z různých hraní ve foyeru divadla a podobně. Řeknu vám konkrétní příklad: já jsem byl asi dva roky v angažmá v divadlu Ateliér. Hrál jsem v druhé části představení, které zahajovali společným dialogem Jirka Císler a Jana Kasanová. A jednou si to ti dva asi špatně napsali do diáře – prostě nepřišli. Co teď? Tak jsem navrhnul: „Heleďte, já tu první půlku odehraju sám.“ Ostatní mi hned začali říkat, že jsem se úplně zbláznil. „No co?“ povídám. „Tak hele, schválně!“ Vzal jsem kytaru a tu první část jsem odehrál.

Spousta vašich písniček mohla klidně vzniknout v hospodě nebo na mejdanu. Bylo to tak?

Ano. Třeba na vojně. Tam jsem měl spoustu času.

Takže když zpíváte „máme partu bezvadnou“, je to určeno konrétním osobám?

To jsem zrovna napsal pro film. Jeden režisér točil dokument o mládeži, kde se střídaly černobílé sekvence s barevnými. Začínalo to barevným záběrem ze školky, jak jsou ty děti hezké a jak si hrajou, a do toho střih! Ta černobílá realita, jak se nemilosrdně mlátí hračkami přes držku, brečí a tak dále. Pak třeba maturitní ples. Barevně byla sekvence předtančení a celá ta noblesa, a prd do toho černobíle půlnoc.

Staly se vám některé z těch historek?

No staly se každému. Buď jsem to viděl, nebo se mi to přihodilo. Už nevím konkrétně, co a proč, ale to si člověk nevymyslí. Já měl akorát nadělenou schopnost to zaznamenat. Ale jinak všecko, co se týká lidského jednání, ať už popsaného, nebo namalovaného, to se prostě stalo, děje a bude se dít. Aspoň takhle já si to myslím. A mám dojem, že proto ty písničky fungují nezávisle na režimu a na době.

Někdy se mi zdá, že chcete v textu sdělit něco zásadního, i když se to pak třeba zase nějak zvrhne, vytratí a rozmělní. Ale z rozhovorů s vámi je patrné, že vás zajímá, co se kolem děje, a chcete o tom mluvit. Snažíte se psát o problémech, které vás trápí?

Určitě, ale nikdy mě nenapadne řešení. Tak blbej nejsem.

Protože byste tím písničku zabil?

Přesně tak.

Máte hranici, za kterou byste při hraní nešel, nebo myslíte, že od vás lidi snesou všechno?

Nesnesou všechno. Ta hranice je, že je nesmíte urazit. A neurazíte je v okamžiku, kdy se necítíte nadřazený, ale jako součást sálu, jeden z nich. Jakmile dostanete pocit, že vy jste ten hlavní, už jste přesně v té fázi, kdy vám hrozí nějaká nepříjemnost.

Jako herec i muzikant máte úctyhodnou fanouškovskou základnu. Co ale posloucháte vy sám?

Záleží na náladě. Líbí se mi staří Kinks, písničky jako You Really Got Me. Potom Tina Turner, to je teda vážně síla. Klidně snesu některé věci od Limp Bizkit – na ty jsem dokonce udělal parodii. Ono se to dneska na člověka tak hrozně valí… Když já byl mladý, tak se na muzice nejen vydělávalo, ale taky se jí rozumělo. Dneska už je to jen o těch penězích. A obchodníci pomocí různých psychologických programů deformují talentované lidi, kteří by jinak mohli udělat něco opravdu zajímavého.

Na koncertech o sobě občas říkáte, že jste „unavenej starej bigbíťák“. Proč si vlastně nepostavíte kapelu a trochu to nepřiostříte?

Ono mě to teď asi čeká, protože jak na mě vždycky hulákali, abych hrál tu „prdel“ (písnička Máte na to? z desky Bouda), tak abych se toho zbavil, někde jsem řekl, že to teda udělám. Vzhledem k mému věku je to možná poslední příležitost. Protože křičet třeba v sedmdesáti „prdel, prdel“, na to bych už asi neměl sílu. Teď ještě můžu řvát tři minuty jako kráva. Ale co za rok?

Když už jste na to narazil, co s vámi dělá fakt, že vám příští rok bude šedesát?

Akorát si uvědomuju, že už mám málo času. Ten pocit jsem dřív neměl. Ani tak moc nepozoruju, že bych zmoudřel. Spíš vidím, jak se mi zužuje prostor pro určitý typ rolí, vyžadujících velké fyzické nasazení. To znamená, že za pár let už asi těžko budu dělat horolezce, kterému se podařilo někam vylézt. V tomhle je ten život vážně neúprosný.

Autor: Michal Bystrov

4.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Bankovnictví a finanční služby - Bankovnictví a finanční služby Účetní 18 060 Kč

Účetní všeobecní Účetní všeobecní. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 18060 kč, mzda max. 25230 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Znalost účetnictví, nejlépe v příspěvkových organizacích. Znalost programu GORDIC. Ekonomické a analytické myšlení. Osobní přístup, samostatnost, pečlivost, flexibilita a aktivní přístup k práci. Loajalita. Trestní bezúhonnost. , Nástup možný ihned, případně dle dohody. Pracovní poměr po roce je možné prodloužit na neurčito., , Způsob kontaktu: zasílat životopisy na email.. Pracoviště: Santé - centrum ambulantních a pobytových sociálních služeb - sídlo, Tajovského, č.p. 1156, 736 01 Havířov 1. Informace: Michaela Rosová, +420 596 411 026,736 103 580.

Výroba - Výroba Ruční balič 12 200 Kč

Ruční baliči Dělníci v pekárenské výrobě - balírna. Požadované vzdělání: nižší střední. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč, mzda max. 16000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: , -vážný zájem o pracovní pozici, manuální zručnost, pracovní morálka, pracovní tempo, -ochotu učit se novým věcem, spolehlivost, , -výborné počty,, - zdravotní průkaz pro práci s potravinami, , -výborný zdravotní stav, , Náplň práce:, - v pekárenské výrobě - balírna, převážně odpolední 12-ti hodinové směny., , Vyučení v oboru a praxe NENÍ podmínkou. Zaučíme., , Způsob kontaktu: hlásit se předem telefonicky nebo zasílat životopisy na email.. Pracoviště: Semag spol. s r.o. - havířov ul. lidická, Lidická, č.p. 886, 736 01 Havířov 1. Informace: Renáta Piprová, +420 599 507 645,734 353 429.

Kultura a sport - Šatnáři Šatnáři. Požadované vzdělání: základní + 9 150 Kč

Šatnáři Šatnáři. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 9150 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky:, Samostatnost, zodpovědnost, organizační schopnosti, příjemné vystupování., Pěkné pracovní prostředí., Pracovní smlouva na dobu určitou s možností prodloužení., , Způsob kontaktu: předem telefonicky (Po-Pá; 7:00-15:30) dohodnout schůzku nebo zasílat životopisy na email.. Pracoviště: Vinamet cz s.r.o., Dělnická, č.p. 566, 736 01 Havířov 1. Informace: Koszmidrová, Dudková, +420 596 805 819,724 161 340.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Tesař 40 000 Kč

Tesaři tesaři. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 40000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: pracoviště: Střední Čechy;, PRAXE: NUTNÁ;, práce na bednění DOKA,PERY;, praxe: v oboru NUTNÁ;, ubytování a doprava zajištěná;, Hlásit se předem telefonicky a dohodnout schůzku. Pracoviště: Václav daniš, Kolmá, č.p. 1292, 735 35 Horní Suchá. Informace: Václav Daniš, +420 724 088 033.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Snímky z Tibetu k rozhovoru s tibetoložkou Zuzanou Ondomišiovou
1 8

Tibetoložka Zuzana Ondomišiová: Dalším dalajlamou může být i žena

Brutální napadení barmana.
7

VIDEO: Skupinka cizinců brutálně zbila číšníka v Praze. Pátrá po nich policie

Šťastná třináctka pro Kometu a červené trenky pro Zemana: videosouhrn víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 21. až 22. dubna 2018.

VIDEO: Partička mladíků brutálně napadla ochranku nákupního centra v Butovicích

Od šestého dubna tohoto roku prošetřují pražští policisté napadení ochranky nákupního centra v Butovicích. V neděli o tom informovala policie na svých stránkách.

Zdraví nebezpečné úsporné zářivky. Nejlépe je recyklují na Královéhradecku

/INFOGRAFIKA/ Pražané a obyvatelé Královéhradeckého kraje si v Česku nejvíce uvědomují nebezpečí, které životnímu prostředí hrozí z vysvícených úsporných zářivek. Právě v těchto dvou regionech jich lidé loni nasbírali a předali k recyklaci největší množství.

Utajený Kája Saudek se vrací po čtyřiceti letech

Nakladatelství Plus vydalo nepříliš známá díla legendy československého komiksu, která vycházela ve slovenských Technických novinách v sedmdesátých letech.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT