Ještě před jeho zahájením jsme si povídali s Michalem Malátným, zpěvákem, kytaristou a textařem, a Františkem Táborským, skladatelem a kytaristou této úspěšné hudební formace a také autory téměř všech opusů na novém cédéčku.

Už název alba Není nám do pláče napovídá, že skupina Chinaski je momentálně v pohodě…

Michal Malátny: Poté, co jsme objeli půlku světa a natočili novou desku, tak jsme nabyli dojmu, že se nemáme vůbec špatně a nemáme si na co stěžovat.

Takže vznikly nějaké příběhy v písničkách?

Michal Malátný: Nejsme už dvacetiletí kluci, máme něco za sebou, ale žijeme v pohodě, máme se kam vracet a určitě jsme něco vybudovali, což je asi hlavním příběhem celého alba.

Pokud vím, album nevznikalo tak, že jste měli hotové písničky a přišli jste do studia a najednou to nahráli, ale vše se postupně rodilo. Jak vás inspiroval pobyt na jednotlivých světadílech?

František Táborský: Přesně tak, dva roky na cestách se v tom albu určitě odrazily. Práce spočívala v tom, že jsme zajeli na určitě místo a třeba po několika dnech napsali dvě nové věci, v klidu jsme je zaranžovali a natočili. A věděli jsme, že další vytvoříme zase za čtvrt roku, takže jsme na to měli poměrně dost času.

Říkal jste, že už jste starší. Jak snášíte ten neustálý kolotoč během turné – cestovaní, zkoušky, koncerty, hotely a zase další vystoupení…

Michal Malátný: Je to někdy opravdu těžké, ale třeba u toho posledního alba, to nebyl náš prvotní záměr, jít natočit desku do světa, ale shodou okolností jsme jeli koncertovat za našimi krajany. A když jedete hrát pro českou školu do San Franciska, která tam funguje, tak je to napůl výlet, trošku dovolená, tak to se dá v pohodě přežít. Horší je to cestování u nás doma. Půldruhé hodiny strávíte na koncertě, ale pak vás čeká delší přejezd do jiného města, po kterém třeba necítíte záda apod. Ale to naší profesi už neodmyslitelně patří, nedá se s tím nic dělat. A nejsme tak bohatí, abychom měli vlastní tryskáče, takže to musíme tak brát.

Promítla se ve vašich písních konkrétně exotická prostředí, v nichž jste vystupovali?

František Táborský: V Michalových textech určitě, ten je často dopisoval na místě a tím pádem logicky byl ovlivněn prostředím, kde se momentálně nacházel.

Jak probíhá vaše spolupráce ve dvojici? Pracujete společně, anebo každý zvlášť a pak to dáte dohromady, tedy hudbu a text?

Michal Malátný: Píšu většinou texty a Franta hudbu. Hlavou mi běží neustále nějaká melodie a vymýšlím k ní rýmy. Samozřejmě, nová deska je hotová, ale pořád se stále něco nového rodí. Máme za sebou deset alb, přes 150 písniček a je velmi těžké najít téma, o čem jsme ještě nezpívali. Naštěstí má Franta Táborský stále dost inspirace. Na předposlední desce Rockfield slovo láska zaznělo mnohokrát, tak jsme si ho teď zakázali na zatím posledním albu vůbec nepadlo.

V minulosti jste si zahrál například ve filmu Chyťte doktora. Co další filmové nabídky, přicházejí?

Michal Malátný: Zkusil jsem si filmové herectví, ale mám pocit, že mi to moc nešlo, takže tyto ambice nemám. Ale divadlo mám rád, hraju nyní ve třech představeních v Divadle Semafor a jsem za to velmi vděčný. Vidět totiž Jiřího Suchého při zkouškách a představeních je pro mě obrovskou školou. A byl to právě Jiří Suchý, který mě inspiroval k napsání textů, které vznikly v poslední době.

Vraťme se ale k turné skupiny Chinaski, které začíná 24. října v Ostravě. V čem by mě být koncert výjimečný?

Pouze dva koncerty – jeden v Ostravě a druhý v Praze budou mít pohyblivé projekční pódium, které jsme si nechali postavit na míru a k tomu atraktivní světelný park i zvuk, takže doufám, že se to podaří.

Když se řekne Ostrava, co se vám vybaví?

Báječné industriální prostředí na festivalu Colours of Ostrava, kde jsme mohli vystupovat…