Už v sobotu 25. července si ji budou moci naživo poslechnout návštěvníci Rockmanie festu. Ten se uskuteční od 13 hodin na hřišti v Hejtmánkovicích. Vystoupí zde řada kapel a jednou z hlavních hvězd bude právě Zóna A.

Skupina vznikla v roce 1984. Kapela zůstává věrná stylu punku 77, přestože poměry se změnily. Podle jejího frontmana ale neuhýbá a odpor proti totalitě se změnil v rebélii proti diktatuře současného konzumního systému. Dnes je zpěvák Peter „Koňýk" Schredl jediný, který zůstal z původní sestavy. Odpovídal na otázky Deníku.

Zóna A patří mezi nejznámější a nejlepší slovenské skupiny ve stylu punku 77. Čím to podle vás je?
Ne, že patříme mezi, ale my jsme nejlepší a nejznámější kapela punku 77 nejen na Slovensku, ale i v Čechách a vlastně, s výjimkou kapel z bývalé Jugoslávie, i v celém bývalém východním bloku. Je to tím, že máme nejlepší hudbu, nejlepší texty a když hrajeme, tak je cítit, že punk 77 opravdu milujeme.

Proč jste si zvolili punk?
To jsme si nezvolili. My nejsme nějací muzikanti, kteří by si vybírali nějaký styl, který je právě v módě. Hrajeme to, čemu věříme, jinou hudbu bychom asi zahrát ani nedokázali.

Držíte si tedy stále svůj styl? Proč?
Neboť je to nejlepší hudba, jaká byla kdy vymyšlená. Nesnášíme kapely, které mění styl.

Na co se mohou těšit návštěvníci Rockmanie?
Na Zónu A. A propos… viděli jste film Rockmanie? Americké filmy jsou většinou sračky, ale toto je kult!

Jezdíte do Čech koncertovat pravidelně, nebo výjimečně?
Kdysi jsme hrávali v Čechách dokonce více než na Slovensku, pak to bylo dlouhá léta tak půl na půl, ale v poslední době se nám už nechce jezdit moc daleko, s věkem jsme už zlenivěli a zpohodlněli, i na východní Slovensko jezdíme spíše výjimečně. Cestování je hrozně únavné. Hlavně když den předtím chlastáš do rána.

Jak hodnotíte současnou rockovou a popovou hudební scénu na Slovensku a v Čechách, pokud ji sledujete?
Současné věci nesledujeme, ale když tak hrajeme na festivalech a posloucháme to, co se hraje před námi nebo po nás, tak se nám nezdá, že by na Slovensku nebo v Čechách bylo nějak hodně dobrých kapel. Spíše naopak, samé blbosti nebo hrozná nuda. Ale vloni hrál před námi Banjo Band Ivana Mládka a to bylo úžasné. Po dlouhých letech jsem na koncertě tancoval.

Chybí podle vás třeba hudební scéně v Čechách a na Slovensku obecně něco? Co?
V Čechách jen lepší kapely. Na Slovensku lepší kapely a lepší kluby. A na Slovensku jsou ještě velký průšvih piva, které pořadatelé na festivalech publiku a kapelám nabízejí. Téměř všude jsou nepitelné heinekeňácke patoky.

Co vás motivuje k obsahu skladeb? Píšete podle společenské nálady, podle vlastních pocitů, nebo podle toho, co vás zrovna napadne?
Ty nás máš pěkně přečtené. Skládáme podle vlastních pocitů, to co nás zrovna napadne, na základě nálady ve společnosti.

Je pro vás důležité nějaké sdělení v textech? Jaké?
Je a vždy bylo. Kdysi jsme byli kritičtí ke komunistické diktatuře, nyní jsme kritičtí k diktatuře materialistického konzumního globalistického multikulturalistického neoliberálního kapitalismu. Kromě toho řešíme v textech i každodenní starosti (baby) a každodenní radosti (pivo).

Připravujete něco nového?
Už velmi dlouho připravujeme nové album, ale jak jsem mluvil o té lenosti a pohodlnosti v případě cestování někam daleko, tak podobné je to bohužel i s chutí na zkoušky. Ale deset písniček je už hotových, nyní je začneme nahrávat, na podzim dokončíme snad těch dalších pět, co máme rozdělaných, a koncem roku nová deska konečně vyjde.

Když porovnáte atmosféru vašich koncertů před rokem 89, v devadesátých letech a dnes, v čem se liší?
Před rokem 89 tam byla hlavně rebelie. V 90tých letech jsme se po vítězství nad komunismem zejména bavili, no a nyní se k zábavě zase vrátila i ta rebélie proti současnému systému.

Nachází si vaše hudba i nové mladé posluchače, nebe je jejich spektrum z těch, které Vás poslouchají Dlouhodobě?
Na Slovensku máme dost nových mladých fanoušků, ale v Čechách na nás chodí většinou jen ti starší, přes třicet.

Podle čeho jste si vybrali nebo vám byly dány vaše přezdívky – „Koňýk", Revo, Lump Cupu a Tuleň?
Přezdívky jsme všichni dostali. Lump proto, že má vždy všechno na háku, je takový líný, že i když ho svědí prdel, tak si ji nepoškrábe, ale musí mu ji škrábat náš manažer Roman Fecko. Revo je zkratka z revolucionáře, už od malička stále radikálně bojuje za lepší svět. Tuleň má celé tělo hustě zarostlé chlupy, kůže mu z toho kožichu jen kde tu prosvítá na obličeji a na chodidlech, tak asi proto. No a já jsem dostal tu přezdívku kdysi po koncertě v Ostravě, na hotelu od Ivany Chýlkové: „Ty ho máš tak velkýho, jako nějakej koník."