Milane, co pro kapelu Kabát znamená váš teplický fanklub (www.kabati.cz/fanklub/)? Ti lidé jsou hodně nadšení, aktivní, jezdí na vás, kam se dá…
Dá se říct, že oni  jsou aktivnější než my. Fakt nás vyhledávají a když jsme líní, právě oni nás strkají dopředu. Vždycky zavolají, abychom jim naposílali fotky a scházeli se s fanoušky… Náš teplický fanklub tedy vnímám docela pozitivně.

Loni v lednu ti dal fanklub opožděný narozeninový dárek. Překvapilo tě to?
No bodejť. Oni vlastně jeli do studia k Petrovi Jandovi natočit písničku k mým narozeninám, pak mi to přivezli někam na Moldavu, tam jsme se sešli a předali mi to, tak to potěší. Já tedy neumím moc dávat najevo city, ale fakt jsem měl upřímnou radost.

Už sis s nimi ty věci i zazpíval?
To ne. Text sice znám, ale určitě bych ho při zpívání zapomněl. Zapomínám i svoje texty, svoje pecky, natož cizí… (smích) Tak uvidíme. Nic se neplánuje, ale někdy třeba…

Co říkáš na revivaly Kabátu?  Připadá mi, že se jich poslední dobou vyrojilo. Ale možná, že se jen víc zviditelňují…
Ono je to tak, že jak hrajeme opravdu málo, spíš svátečně, tak má ten revival svoje opodstatnění. Za prvé jim to přinese nějaké peníze (smích), pravděpodobně, navíc hrajou všude možně… A lidi ty písničky chtějí zpívat, takže jim ty revivaly vyplňují to mezidobí, kdy my nehrajeme. A já proti tomu nic nemám, je mi to docela jedno.

Jeden z revivalů ze severu Čech, tuším si říkají Semeno, tvrdí, že v něm je bývalý člen Kabátu…
Jo jo, to je Jirka Bušek, kterej s náma hrával kdysi.  S bubeníkem založili náš revival 
a hrají někde ve Šluknovském výběžku a všude možně. Takže to je pravda.

Některé obaly desek se Kabátu opravdu dost nepovedly, třeba přebal alba „Čert na koze jel" s Václavem Klausem, který si tam osedlal ženské ňadro…
Ale to neměl být ex prezident Klaus. To byl takovej čertík, kterej je  Klausovi jen podobnej… (smích)

Aha. Ale v poslední době je fajn, že už obaly Kabátu kreslí Martin Zhouf, který to skvěle umí. Jen od vás, od Kabátu nebylo moc hezké, že na jeho obrázku na CD „Banditi di Praga" míříte bouchačkama do lidí. Řešili jste to?
Ani ne. Prostě jsme si řekli, že to tak nafotíme, že uděláme retro fotky jako Banditi di Praga a nad tímhle jsme vůbec nepřemýšleli.

Já totiž nemám rád, když na mě někdo míří. Ani třeba doma syn zbraněmi z umělé hmoty…
Ani já to nemám rád, ale snesu to ještě z plakátu…