Nový počin otevírá pohodová a hezky rádiově učesaná You (In Your Head), které vévodí orchestrální linka a příjemně chytlavý refrén. Hned první skladba ovšem jasně naznačuje, co je charakteristické pro celé album: kapela kopíruje současné minulé trendy kytarového pop-rocku. Skladby povětšinou stojí na svižné rytmice, do harmonií se čas od času nepokrytě přimíchá kytarová poetika a la The Cure, refrén připomínající Coldplay nebo sloka inspirovaná kapelou Franz Ferdinand.

Vnitřní hudební invence je na desce málo, i když produkčně, zvukově i instrumentálně Sunshine samozřejmě nabízejí vysoký standard. Kapele se rozhodně musí uznat, že nesází na prvoplánovou hitovost.

To platí i o pilotním singlu Top! Top! The Radio! Song v drobných náznacích evokuje punkovou ošklivost, která posléze přejde do tanečně potrhlého refrénu. Příjemně diskotékově našláplou skladbou je šestá The Fear, která potvrzuje, že kapele svědčí dravost a trochu zdravé naštvanosti.

Sunshine si rozumí i s poněkud ponurými motivy jako například v Dead Leaves. Co ale Tábořanům chybí, je vyhraněnost vůči okolním hudebním vlivům a větší pestrost rytmických i harmonických motivů. Sunshine je sice domácí kapela, ale svým směřováním, světovostí a popularitou si říká o srovnání se žánrovou špičkou. Dreamer není špatné album, ovšem v širším kontextu ne úplně obstojí a mezi žánrové tahouny se bohužel rozhodně nezařadí.