Tři veselí kytaristi a zasmušilý bubeník z Helsinek se při své šňůře po Evropě zastavili na jeden koncert v ČR.

„Jsem zvyklý do knihovny chodit na blues, ale byl jsem překvapený tímhle příjemným vybočením," pochvaloval si ředitel mosteckého Oblastního archivu Ivan Víšek. „Byla to mladá hudba, energická a moc se mi to líbilo."

„V poslední době jsem viděl Jeffa Becka, Satrianiho i Jethro Tulla, ale i tohle je nářez," řekl Petr Šindelář, uznávaný mostecký diskžokej. „Kytaristi v pohodě, ale bubeník jakoby si to neužíval," doplnil Miloslav Zachar z Ústí.

Hrával i s Kovboji

Ben Granfelt hrál několik let v anglických Wishbone Ash, potom sjezdil svět s parodickými Leningrad Cowboys. Dnes hraje vlastní muziku, postavenou na dvou výtečných kytarách.

Ta jeho je zpěvná, rytmická, s kovovým tónem jako Jeff Beck. Druhý kytarista Marko Karhu je úsporný virtuos s bluesovým nádechem. Jejich občas unisono hraná sóla připomínala lehkost a hravost prosluněných Allman Brothers.

Koncert pro asi šedesát lidí začal v útulném sále knihovny hitem 80. let, Baker Street od Gerryho Raffertyho. „Doma ve Finsku hrajeme tak desetkrát měsíčně," řekl basista i showman Joni Viherva. „Když nejezdíme po koncertech, hraju na svatbách nebo pohřbech. Chci hrát denně."

Muzikanti vodku nepili, české pivo jim ale chutnalo. Ucucávali ho ovšem jen v šatně. Na pódiu pil Ben, sympatický chlapík s vizáží mladého Bruce Springsteena, a možná také s Bossovými dřevorubeckými svaly, minerálku.

Jako pivní pěna…

Řízná, čerstvá a osvěžující byla jejich show. A tak jako po dobře natočeném pivu zůstane ve sklenici pěna, zanechá finské kvarteto po sobě nadlouho stopu u všech návštěvníků koncertu.

Jeho překvapením byly nejen vlastní hity finské kapely, která si k nám odskočila z turné po Německu, to aby využila každý den k hraní, ale také převzaté kousky v čele s excelentně zahraným kouskem Breathe z asi nejslavnějšího alba britských Pink Floyd, Dark Side of The Moon.

Zde se ukázal ve skvělém světle také osvětlovač koncertu, když byla scéna zalita psychedelicky barevnými „puntíky". Potěšil i rockový song Hush, kterým se v začátcích proslavili opět britští Deep Purple. V něm se ukázal Benův baskytarista, který v Mostě zahrál v kooperaci s bubeníkem strhující sólo. Převzatá byla i balada anglického písničkáře Davida Graye, Dead in the Water.

Going Home, Bene

Band hrál i tři instrumentálky. Skladby, které hráli svého času Wishbone Ash, byly Almighty blues a Faith, hope and love. Největší Benův hit, ptáte se?

Skvělá Going Home jako přídavek, ale pak ještě dal rytmická vypalovačka Check Up from the Neck up. Prostě kvůli takovém koncertu se opravdu vyplatí jet do Mostu!

A příště? V pondělí 12. října African Project (Senegal).