Jak jsem prožívala Tatabojs?

„TataBojs? Super lidi, svou práci dělají na jedničku. Koncert byl profesionální, kvalitní, pohodový! Měla jsem prvně tu čest vidět je na živo i být součástí příprav. A jsem naprostá spokojenost,“ říká Marie Burkhardtová.

Být součástí pořadatelského týmu je podle ní náročné i skvělé zároveň. „Za celou akcí stojí řada úžasných lidí, bez kterých by to určitě nedopadlo tak dobře. Chci jim poděkovat, stálo za to být součástí toho,“ dodala ještě studentka UJEP. Jako jedna z pořadatelského týmu také položila kapele otázky v rozhovoru.

Dva kroky vepředu

Marie Burkhardtová: Kapela se svou novou deskou posune o krok dál. Kde vás máme tedy teď hledat?

Milan: Vždy pro jistotu o dva kroky vepředu (smích).

Jiří Thán: Jak se vám Ústí nad Labem líbí? Vracíte se na sever rádi?

Milan: Ústí nad Labem považuji za mimořádné město nejen kvůli jeho pozici. Hrajeme v něm rádi, dokonce jsem tam jednou i vystavoval. Mám v Ústí i nějaké kamarády okolo Činoherního studia.

Martin Miko: Zajímalo by mě, jak jste se dohodli na spolupráci s W518 (Vladimirem 518, rapperem ze slavné CZ skupiny PSH poznámka autora) na skladbě „Světová“?

Milan: Dost jednoduše. S Vladimirem jsem byl v kontaktu už dřív kvůli jeho nové sólové desce. V momentě kdy jsme se rozhodli, že píseň Světová by mohla být z části rapová, jsem mu zavolal, on za tři dny dopsal svou část textu na naše téma a za další den jsme to nazpívali. Byla to v kontextu těch ostatních úplná rychlopíseň.

Marie Burkhardtová: Co spíš? Opakování nebo změna?

Milan: Opakování.

Papírovka nebo mince?

Milan: Papírovka.

Usínání nebo vstávání?

Milan: Usínání.

Světová nebo lokální?

Bohužel, lokální

Milan: Bohužel pouze lokální.

Hořká, nebo mléčná?

Milan: Jak kdy…

2031 nebo 1. 11. 2011?

Milan: 1. 11. 2011 !!!!!

Symbol bez konce

Ludmila Dubinská: Proč se vaše nové album jmenuje Ležatá osmička?

Milan: Ten symbol nemá konec ani začátek a ve svý zašmodrchanosti dobře opisuje atmosféru alba. Navíc je to naše osmá deska.

Jan Pippinger: Co děláte ve svém čase, čím se živíte, pokud nehrajete?

Milan: Věnuju se vizuální tvorbě a svým dětem.

Michal Nejedlý: Jste si vědomi toho, že jste spolu s J.A.R. natočili nejlepší desky roku? A že jste nejspíš jasnými adepty na Zlatého Anděla?

Milan: Tak takhle jsem o tom milý Michale zatím nepřemýšlel, ale díky za tip (úsměv).

Pavel Frič: Co říkáte na konkurenční kapely, stylu Nightwork? Baví vás?

Milan: Nebaví.

Radek Strnad: V sále, kde zahrajete na Papučpárty, měla severočeskou premiéru vaše show k CD Biorytmy (2002). Tehdy produkce turné kontrolovala novinářům fotky z pódia a chovala se, jakoby přijela velká zahraniční hvězda. Věděli jste to?

Milan: Nevěděli, ale na pódium fotografy nepouštíme nikdy. To je ovšem úplně standardní i v našich lukách, řekl bych. První tři písničky bez blesků jsou dovoleny vždycky a dnes to v klubu Doma nebude jinak.

Parádní Open Air

Jaké bylo vrátit se na místo činu – Open Air festival s novým CD?

Milan: Byli jsme myslím jedna z mála domácích kapel (jedna ze dvou – smích), která si zahrála zatím na obou ročnících a oba koncerty byly parádní.

Proč, čím nejvíce byly skvělé?

Měli jsme pocit, že už písničky z nového alba lidi trochu znají. Letos jsme na Open Air Festivalu v Panenském Týnci měli krásný čas hned po setmění na hlavním pódiu před headlinerem celé akce. Víc jsme si přát nemohli.

Je Ležatá osmička ležák?

Milan: Navíc nepasterizovaný (úsměv).

Turné bez Světové

Které skladby právě z této své letos nové desky běžně živě nehrajete, takže je můžeme slyšet jen na desce? A proč to tak je?

Milan: V Praze jsme díky účasti hostů Clarinet Factory a Vladimira 518 přehráli poprvé a asi i naposled album celé. Jinak na turné hrajeme krom těchto písniček Světová a Písmenková všechny.

Obrázky v bookletu CD Ležatá osmička jsou právě ty, které už Ústí předloni vidělo na výstavě v ústeckém Činoherním studiu?

Milan: Ano, v Činoheráku jich bylo ještě o jednu víc.