Klus a Kučerovský: Po Rackovi se chceme vydat cestou ještě větší odvahy

Praha /ROZHOVOR, PROGRAM TURNÉ + JMÉNA PŘEDSKOKANŮ/ - Se svým věrným druhem – kytaristou Jiřím Kučerovským – má za sebou písničkář Tomáš Klus slovenskou část česko-slovenského turné. Teď oba hudebníky čeká část česká a taky moravská, která právě v pátek odstartuje koncertem v Jindřichově Hradci.

„Co říct? Moc se těšíme – povzbuzeni skvělým přijetím slovenským publikem. Stále jsme vlastně v šoku, kolik lidí tam na nás přišlo a jak s námi zpívali. Problém nebyl ani s jazykem, bylo vidět, že vyrůstali na českém dabingu," říká Tomáš Klus – a jeho kolega Jiří Kučerovský souhlasně pokyvuje.

Lucernu vyprodali za tři dny

Pražská Lucerna byla vyprodána za tři dny! Česko-slovenské turné Tomáše Kluse a kytaristy Jiřího Kučerovského, s hosty Honzou Lstibůrkem (kontrabas) a Petrem Škodou (cajon), se rozeběhlo nad očekávání dobře. Vyprodané nebo naprosto zaplněné koncerty na Slovensku byly skvělým úvodem do série téměř 30 dalších koncertů, jejichž česká část odstartuje v pátek 2. listopadu v Jindřichově Hradci a závěr turné obstarají dva po sobě jdoucí koncerty 15. a 16. prosince 2012 v Plzni. Vstupenky do pražské Lucerny byly fanoušky vykoupeny během 3 dnů a i další koncertní místa hlásí vyprodáno: Brno, Plzeň, České Budějovice, Litoměřice. V ostatních městech jsou v prodeji ještě poslední volné lístky.

Support hledali na Facebooku

Kapela vyzvala na Facebooku své fanoušky s prosbou, aby jim vytrhla trn z paty tím, že jim pomůžou na koncertech a zahrají si tak před nimi na stejném pódiu. Z téměř 400 nabídek Tomáš s Jirkou vybrali speciální hosty. Kteří to jsou, se podívejte dole.

Tomáš Klus a Jiří Kučerovský spolu natočili odvážné album Racek a nyní jedou turné, jehož česká část právě startuje.

Souputníci Tomáš Klus a Jiří Kučerovský s námi hovořili o rozbíhajícím se turné po Čechách a Moravě, vyprodané Lucerně i nastávajícím otcovství.

Čeká vás teď osmnáct koncertů, které budou vlastně v něčem úplně nové…

Tomáš Klus: Rozhodně. Doposud jsme se pohybovali především v sálech divadelních, jednou jsme už hráli v pražské Lucerně, ale to bylo na pozvání Jany Kirschner. Teď máme najednou tyto velké prostory jenom pro sebe…

Jiří: Kučerovský: Jsme z toho lehce nervózní, ale zároveň natěšení na novou zkušenost.

Ale tu Lucernu máte už teď vyprodanou!

J. K.: To je skvělé! Ale že by to pro nás byla nějaká vysněná meta, to ani ne. Teda teď mluvím jenom za sebe – meta je to pro mě jenom v tom, že se říká, že „vyprodat Lucernu je meta". Tak si to užívám.

T. K.: Já s Jirkou souhlasím. Každopádně si jednou budeme moci říct, že jsme v Lucerně vystupovali, protože kdoví, jestli se tam do budoucna nebudou odehrávat už jenom svatby…

Velké prostory si žádají jiný přístup k posluchačům, kooperace s publikem je tam určitě jiná než v divadelních sálech, kam jste nasměrovali právě vaše poslední turné…

T. K.: Tempo koncertu je ve velkých prostorách úplně jiné! Jsem velmi rád, že se nám na Slovensku povedlo nerozrůst se na tří a půl hodinový koncert, jak tomu bylo zvykem právě v divadlech, protože tam si člověk mohl trošku odpočinout tím, že využil ticha v sále k tomu, že chvíli jenom tak něco hovořil… Větší prostory, kde lidé stojí a chtějí se skutečně bavit, si prostě žádají vysoké tempo a tím pádem i vysoké nasazení. A já jsem měl po těch dvou hodinách už skoro mžitky před očima! Což je mi vlastně příjemné, protože už v období mé sportovní kariéry jsem měl tyto fyzicky vypjaté okamžiky rád. Víc už bych ale asi nedal…

Zatímco při koncertech v divadle jste si s Jirkou vystačili sami, teď jste požádali prostřednictvím Facebooku zájemce, aby si s vámi zahráli jako předkapela.

T. K.: Vždycky jsem tvrdil, že Česko je plné talentovaných muzikantů. A je pravda, že v momentě, kdy jsme vydali ven tu prosbu, že potřebujeme pomoct s koncertem, nám přišlo téměř 400 mailů. Mám z toho velkou radost, protože jsou tam skutečně velké talenty.

Jak to bude probíhat v praxi, když je těch zájemců tolik?

T. K.: První „cedník" byl v našem požadavku, aby se hlásily maximálně dvě kytary a zpěv. Pokud přišla nabídka na celou kapelu, automaticky šla mimo hru. Pak jsme byli nuceni vylučovat i anglické texty, protože mám pocit, že k naší dramaturgii nepatří.

J. K.: Ona tam byla spousta věcí, které byly velmi dobré, ale s námi neslučitelné. Nemůžeme přece udělat na fanoušky podraz v tom, že by přišli na něco, co se jim třeba nelíbí.

Jaká bude tedy koncepce koncertů?

T. K.: Po vystoupení předskokana z toho kterého kraje, kde zrovna budeme (ale třeba se nám někdo natolik osvědčí, že si jej pozveme i na další koncert), se mohou posluchači těšit na naše seskupení, které jsme rozšířili o kontrabasistu Jana Lstibůrka a bubeníka Petra Škodu. Podařilo se nám s nimi připravit pár pěkných předělávek starých písní, které jsou žánrově pozměněny úplně jinak – až tak, že z naší nejrychlejší, téměř taneční písně, se stal jeden z nejpomalejších ploužáků… Zahrajeme i úplně novou píseň, pak jednu skoro novou.

Chystáte tedy nové album?

T. K.: No, pomalu. Poslední deska Racek byla jakýmsi experimentem, kterého jsme se dopustili, a zjistili jsme, že se vlastně líbí i publiku. Takže při tvorbě té další bychom se chtěli asi vydat cestou ještě větší odvahy a osobní progrese.

Odvahu už ukazujete, třeba písní Iniciativní, která reaguje na politickou situaci v České republice, v níž kritizujete politiku Hradu, pražského magistrátu i vládní koalice.

T. K.: Tu píseň jsem vlastně nikdy živě nezahrál, protože se z ní stalo něco, co neměla být. Začal jsem být napadán, že se snažím těžit ze současné nasranosti národa, a já nechci plýtvat svou energií a dobrou náladou, abych někomu vysvětloval, že tomu tak není.

Když mluvíte o cestě, kterou se chcete vydat, nemůžu nezmínit stejnojmenný duet s Richardem Krajčem, který jste nazpíval na novinku kapely Kryštof Inzerát. Jak jste tu spolupráci vnímal?

T. K.: Hodně mě bavila! Byl jsem osloven slušným počtem zavedených kapel ke spolupráci. A nakonec z toho vzešly Mňága a Žďorp a Kryštof. A to proto, že jsou mému hudebnímu vývoji nejblíže. Přineslo mi to cennou zkušenost nejen v tom, že jsem spolupracoval s Richardem, ale i s americkými producenty, kteří desku kapely Kryštof dělali.

V čem?

T. K.: V tom, že když jsem s nimi byl ve studiu, měl jsem pocit, že mi dávají úplně jinou energii, než na jakou jsme u nás zvyklí… Když jste vešla do té místnosti, z každého jejího koutu na vás sálala energie, že deska, která se tady točí, změní svět. A to je strašně fajn, i když to může být jen iluze.

Jakou radost jste kromě této v letošním roce zažil?

T. K.: Že budu otcem! To nic jiného nepřekoná. Vždycky jsem tvrdil, že chci dítě až po třiceti letech. A najednou přilétla taková „láskoťafka", že odmítám uvěřit tomu, že budu někdy v životě s někým jiným! Fakt, že budu mít dítě zrovna s touhle dívkou, je báječný pocit.

Onou dívkou je Tamara Kubová, která byla Divou kartou našeho Deníku v show Hlasu Česko Slovenska. Víte to?

T. K.: Takže „divoška"? No prosím… Moc mě to ale nepřekvapuje, protože Tamara je žena činu. Navíc má smysl pro humor. Takže když udělám nějakou chybu, nepředhazuje mi ji, ale dělá si ze mě srandu. A dokáže přijmout, že i já si z ní umím udělat srandu. Přijde mi to skvělé, je to velmi šťastné soužití.