Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tři a tři semaforské hry: kvalita versus šlendrián

Praha /HUDEBNÍ RECENZE/ - Archivní záznamy šesti inscenací populárního pražského divadla vydaly Supraphon a Levné knihy k jeho padesátému výročí.

24.8.2009
SDÍLEJ:

Jiří Suchý a Jitka Molavcová v divadle SemaforFoto: Deník/Kubelka Tomáš

Letošní oslavy půl století existence populárního pražského Divadla Semafor zatím probíhají vcelku nenápadně, ale kdo hledá, najde. Archivní záznamy šesti semaforských her, které si fanoušci Jiřího Suchého mohou koupit ve vybraných obchodech, jsou cenným dokumentem (všechny)
i vzrušujícím posluchačským zážitkem (polovina z nich). Proč ty závorky? Protože o dědictví jedné z nejlepších malých scén u nás by se vydavatelé a supervizoři jednotlivých nahrávek měli starat mnohem lépe.

Záznamy her

Nejprve si povězme o té solidnější části letošní semaforské nadílky. Supraphon vydal v jediném kompletu tři krát dva kompaktní disky se záznamy her Jonáš a tingl-tangl, Sladký život blázna Vincka a Člověk z půdy (jedná se o upravenou „dětskou“ verzi, premiérově uvedenou v roce 1977). Zatímco písničky a scénky z Jonáše patří do zlatého fondu tuzemské diskografie šedesátých let, druhé dvě inscenace nám přibližují Suchého tvorbu z let sedmdesátých, kdy byl tento všestranný textař, dramatik a zpěvák na indexu, a tudíž se veřejnost s jeho tvorbou mohla seznamovat prakticky jen přímo v Semaforu.

Oficiálně vydané záznamy Jonáše a tingl-tanglu jsou dva. Tento, který nyní v reedici vydává Supraphon, mají ještě někteří pamětníci polistopadových „trezorových“ desek doma schovaný v klasické vinylové podobě. Znalci vědí, že na gramofonových deskách lze najít i části druhé archivní nahrávky, kterou je záznam představení Sladký život blázna Vincka z roku 1978 (konkrétně se tyto úryvky nacházejí na trojalbu Divadlo Semafor 1970–1985).

Člověk z půdy

Lehce absurdní příběh o bláznovi, jemuž ošetřovatelé v rámci terapie opatří divadlo, aby si v něm hrál, lze považovat za jeden z neprávem zapomenutých vrcholů jevištního umění Jiřího Suchého a také za velký úspěch Ferdinanda Havlíka, jenž po smrti Jiřího Šlitra převzal v Semaforu skladatelskou štafetu. Country & westernově laděná aranžmá písniček jako Večírek na zámku, Nána v povětří či Špatný počasí hru sympaticky odlišují od pozdější folkrockové Kytice či jazzového Fausta.

Skutečným objevem supraphonského vydání je ovšem obnovená premiéra Člověka z půdy, tedy historicky první semaforské hry, kterou Suchý v druhé polovině sedmdesátých let upravil pro děti (a jejich rodiče), aby mu cenzura pokud možno dala co největší pokoj. Ústřední postavu spisovatele Sommera, žijícího osaměle na půdě a píšícího nevědomky díla, která už před ním vymysleli jiní, se po Miroslavu Horníčkovi, Miloši Kopeckém a Františku Filipovském odvážil hrát sám – a byla to skvělá volba. Malého lorda z původní verze, jenž Sommera přichází zničit, nahradila Červená karkulka
v podání Jitky Molavcové. Dokud člověk tuto hru neuslyší na vlastní uši, nečeká od ní nic mimořádného. Rozhodně se však jedná o mnohem víc než pouhé dětské divadýlko.

I po třech dekádách si tento malý experiment uchoval příjemnou svěžest a originalitu.

To si Semafor nezaslouží

Co však žádnou svěžest nemá – bohužel, to jsou záznamy semaforských her, s nimiž v přibližně stejnou dobu jako Supraphon vyrukovaly Levné knihy. V kontextu běžných profesionálních nahrávek obstojí s odřenýma ušima jen Elektrická puma, „crazy“ představení pro komickou trojici Suchý–Molavcová–Dvořák z roku 1974. Tato parodie na příběhy agenta 007 Jamese Bonda byla původně publikována jako povídka v časopisu Ahoj, v jevištní podobě se pak stala klaunským koncertem Josefa Dvořáka. Skladatel Havlík i tentokrát zvolil hudbu typickou pro danou éru, tedy swingová léta, a znamenité písně Orchestrion z ráje, Jak si v praxi agent počínat má či Bomba na klíně dodnes právem přežívají v posluchačském povědomí.

Další dvě CD z Levných knih – nahrávky her Poslední štace a Šest žen – však v naší paměti nepřežijí, kvůli mizerné technické kvalitě a nevychovanosti vydavatelů, kteří jsou schopni – slovy Charlese Bukowského – nabídnout nám „krysí řiť místo snubního prstenu“. Nejenže je záznam Poslední štace
z roku 1968 zpomalený a má nevhodné echo, takže tu Milan Drobný zpívá Růži růžovou hlasem Karla Hály, navíc odněkud z jeskyně. Ale v případě obnovené premiéry Šesti žen z roku 1990 s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli Muže s knihou neslyšíme po celou dobu doslova ani ň! Je zřejmé, že nahrávka vznikla pouze pro pracovní účely a nikdy neměla být publikována. Levné knihy by si měly odpustit takové levné triky.

Jonáš a tingl-tangl
Sladký život blázna Vincka
Člověk z půdy (dětská verze)
(Supraphon)

Poslední štace
Elektrická puma
Šest žen
(Levné knihy)

Autor: Michal Bystrov

24.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zásah Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ilustrační foto.

GIBS zasahuje na několika místech Prahy. Kvůli ovlivňování trestních řízení

Penzisti. Ilustrační foto.
7 7

GRAFIKA: Kde žijí nejchudší a nejbohatší důchodci?

Plaga přednášel o porcování medvěda, teď sestavuje školský rozpočet

Plážový volejbalista. Otec osmileté a pětileté dcery. Rodák z Ivančic, absolvent Mendelovy univerzity v Brně a vysokoškolský pedagog. Člen hnutí ANO. To všechno jsou spojení, jimiž lze charakterizovat současného náměstka pro vysoké školy, vědu a výzkum, budoucího ministra školství Ing. Roberta Plagu, Ph.D.

DOTYK.CZ

Čína prochází historickou revolucí: na záchodě nesmí být víc než dvě mouchy

Kvůli stavu veřejných záchodů realizovala čínská vláda v uplynulých třech letech rozsáhlou akci, kterou charakterizovala jako "záchodovou revoluci". Čistota veřejných záchodů v Číně tak dostala pravidla: například ne víc jak dvě mouchy na jednu záchodovou místnost.

Vánoce v cizině. Pelta tvrdí: Nový předseda bude zvolen

Za normální situace by jezdil po republice. Od Aše až po Havířov by sháněl podporu. Sliboval, přemlouval, lobboval. Jenže nemůže. Ať už dnešní volební valná hromada fotbalové asociace dopadne jakkoliv, Miroslav Pelta zůstane stranou. „Nekandiduji na žádnou funkci,“ poznamenal Pelta v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Americký přeběhlík do Severní Koreje zemřel, bylo mu 77 let

Zřejmě jediný známý přeběhlík ze Spojených států do Severní Koreje, seržant americké armády Charles Jenkins, zemřel ve věku 77 let v Japonsku. V Severní Koreji prožil bezmála čtyřicet let

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT