Navzdory obtížím jste měl úspěšný rok. Co všechno jste letos stihl udělat a zažít?
Když pominu už druhý zákaz činnosti, který pro mne a mé kolegy od října platí, je shodou okolností, že právě v tomhle podivném roce 2020 vyvrcholilo či vrcholí několik zásadních projektů, na které ovšem bylo zaděláno podstatně dřív. Rok a půl trvala příprava a pak i natáčení velkého televizního dokumentu, který o mně pro Českou televizi natočil režisér Jiří Vondrák. Film se jmenuje Až si pro mě přijdou… Zatím jsme ho stačili dvakrát předvést v předpremiéře, televize by ho měla odvysílat 7. listopadu ve 20.20 na kanále ČT art.

Více než dva roky jsme také připravovali pro nakladatelství Galén knížku Ztráty a návraty, která vyjde už tento měsíc. Bilanční knižní rozhovor je zase trochu něco jiného než film, jenž má pouhých 57 minut. Podrobně se tu dotýkáme i mimohudebních etap mého života, knihu doprovázejí zajímavé fotky a dokumenty. Na to se hodně těším. No a konečně doufám, že se mi do konce roku podaří dotočit další řadové album. Také na jeho přípravě jsem začal pracovat už vloni. Ovšem album vyjde až v roce příštím, tedy aspoň doufám.

Fanoušci už od vás možná žádnou novou desku se skupinou Framus Five nečekali. Mají se na co těšit? A bavila vás práce na ní stejně, jako když jste kdysi natáčel svá nejslavnější elpíčka?
Každou desku připravuju tak, aby se líbila hlavně mně. Na fanoušky myslím až v poslední fázi, kdy už je nahrávka hotová. Když s vydavatelem připravujeme obal, obchodní model, případně další doplňky, jako je třeba klip. Mně vždycky nejvíc baví ta úplně první etapa příprav, vymýšlení, skládání. Vlastní natáčení je samozřejmě komplikovanější, některé party točíme i na dálku, takže vždycky čekám, co kluci z kapely nabídnou. Ale baví mě to pořád, jinak bych to nedělal.

Za normálních okolností byste to na vlně nové desky, knihy a filmu pořádně rozjel. Bohužel vás zarazil v rozletu vládou nařízený zákaz zpěvu. Máte radu, jak to neblahé období překonat?
Přiznám se, že tak úplně nevím. A teď už nejde jen o zákaz zpěvu, nemůžeme uspořádat ani komornější křest knížky nebo něco podobného.

Já ten živý kontakt s lidmi potřebuju, je to moje „pohonná hmota“. Proto nejsem přítelem streamovaných koncertů, co se dělaly na jaře. Ale abych nepropadal skepsi: doufám, že vše zvládneme ve zdraví.

A že snad přece ten náš vánoční koncert v Arše opravdu bude!